Je z toho velký poprask, neboť jen pár dní předtím policie navrhla v kauze Čapí hnízdo premiéra Babiše obžalovat. Spis nyní posuzuje státní zástupce Jaroslav Šaroch, který bude mít poslední slovo. Demonstranti si ale kladou otázku, zda to bude skutečně on, nikoli právě Marie Benešová. Nová šéfka resortu justice chce totiž předložit novelu zákona o státním zastupitelství, který by mohl znamenat konec tří nejvyšších funkcionářů soustavy Pavla Zemana, Ivo Ištvana a Lenky Bradáčové.

Tisíce lidí se scházejí na náměstích, aby vás vyzvaly k rezignaci. Často mají v rukou transparenty s heslem Nezávislost justice. Co si pod tímto pojmem představujete vy?
Asi totéž, co oni. Chci, aby justice byla nezávislá, nikdy jsem ji v minulosti neohrožovala, takže ataky proti mé osobě si nedovedu v hlavě srovnat. Nikdy jsem se nesnažila udělat z Nejvyššího státního zastupitelství zakázkové krejčovství mocných, ačkoli tehdy byli jistí lidé, kteří se o to pokoušeli. Myslím, že jsem svým chováním nezavdala příčinu, aby o tom někdo pochyboval.

Možná pochybují proto, že jste členkou poradního sboru prezidenta republiky a do vlády vás navrhl trestně stíhaný premiér?
Prezident Zeman chce totéž, co já, tedy nezávislou justici. A premiér Babiš zatím nepřišel s ničím, co bych mohla hodnotit negativně.

Neznepokojilo vás ani to, že kancléř Vratislav Mynář z prezidentova pověření chodil za soudci Ústavního a Nejvyššího správního soudu a zajímal se o kauzy, o nichž obě instance mohou rozhodovat?
Nevím, o čem hovořili, takže to nemohu posuzovat. Navíc nyní tisk referoval o tom, že pan Mynář soudce neovlivňoval.

Nikoli, policie pouze došla k závěru, že jeho chování nemělo charakter trestného činu.
U těch setkání jsem nebyla, proto je nechci komentovat. Jako žalobkyně jsem ale sloužila už za prezidenta Havla a za něj se také konzultovalo. Jezdilo se na soudy do Brna, kde probíhaly různé schůzky. To není nic proti ničemu. Důležitý je obsah těch rozhovorů.

Právě. Když se prezidentův kancléř obecně dotazuje na fungování justice, je to asi v pořádku, ale pokud ho zajímají živé kauzy, v nichž figuruje Hrad, je to zcela nepřípustné. Neměly by takové rozhovory být tabu i pro soudce?
Záleží na tom, co se probírá. Chce-li se kancléř informovat o formálním stavu věci, kdy věc asi přijde na řadu atd., tak v tom nebezpečí nevidím.

V programovém prohlášení je závazek, že vláda předloží „změny ve státním zastupitelství pro jeho účinnější správu a posílení odpovědnosti státních zástupců“. Co to konkrétně znamená?
Jde o novelu zákona, kterou připravil už můj předchůdce Jan Kněžínek a já na ní nemíním nic měnit. Chci ji předložit do vlády, ale ještě předtím to chci konzultovat s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Sejdeme se 30. května. Podrobně to probereme, ale myslím, že na Kněžínkově materiálu byla shoda i ze strany státních zástupců. Poslanci pochopitelně budou mít možnost podávat pozměňovací návrhy.

Jde o velkou novelu typu té Pospíšilovy, nebo jen o zpřesnění pozice funkcionářů soustavy státního zastupitelství?
Jde o nápravu stavu, kdy nejvyšší státní zástupce nemá určeno žádné funkční období, může tam být týden nebo také do penze. Navíc ho vláda může odvolat, kdykoli si zamane, a to bez udání důvodů. Kolem toho byla vždycky nervozita a jsme jeden z posledních států, který to takto má.

Koneckonců vy jste to zažila na vlastní kůži, když vás Paroubkova vláda ze dne na den na návrh ministra Němce odvolala.
To je pravda, mnohé bych mohla vyprávět. Proto jsem jako jedna z prvních na tento nedostatek v zákoně poukazovala. V dobách pravicových vlád jsme podobnou úpravu předkládali, ale nikdy to neprošlo.

Pak jsem se o to snažila v Rusnokově kabinetu, ale už se to nestihlo projednat, zaparkovalo se to na Úřadu vlády a ministryně Helena Válková si návrh po svém nástupu do ministerské funkce neosvojila. Nový zákon nepřipravila, což se nepodařilo ani jejímu nástupci Robertu Pelikánovi.

Naopak, tomu se to povedlo, jeho návrh představil před třemi lety zvoláním habemus legem, tedy máme zákon.
Jenže pak to spadlo pod stůl, ve sněmovně nebyla vůle to schválit. Doufám, že návrh novely, který teď předložím, bude v nějaké modifikaci úspěšný.

Na tom, že by mělo být stanoveno funkční období vedoucích státních zástupců, je podle mého názoru plná shoda…
Na ulicích shoda není. Tam mi vytýkají, že chci funkční období omezovat, což je nesmysl, protože nemohu omezovat něco, co neexistuje. Dnes se to podává tak, že by tam vedoucí státní zástupci měli být napořád.

Není tomu tak, klíč je totiž v tzv. přechodných ustanoveních. TOP 09 a STAN navrhují, aby se sedmileté, respektive desetileté, funkční období začalo počítat těm funkcionářům, kteří nastoupili v letech 2009 až 2010, tudíž by se nedotklo současných žalobců Zemana, Ištvana a Bradáčové.
To by znamenalo, že Pavel Zeman, který je nejvyšším státním zástupcem 8,5 roku, by tam byl další dva roky, než nabude novela účinnosti, a pak následujících deset let. Byl by tedy celkem dvacet let ve funkci a položme si otázku, kdo v ČR má tak dlouhé funkční období? Nemají ho ani soudci.

U předsedů nejvyšších soudů bylo při změně zákona přechodné období stanoveno na deset let.
O přechodném období se musíme bavit. Předpokládám, že zvolíme nějakou zlatou střední cestu.

Můžete vyloučit, že přijetím této vládní novely Zeman, Ištvan a Bradáčová prakticky okamžitě skončí?
Rozhodně to není můj záměr. Novelu předložím a vše ostatní je na zákonodárcích. Ale navrhnu dostatečně dlouhé přechodné období, které nebude znamenat náhlý konec vrchních nebo nejvyššího státního zástupce.

Jak dlouhé navrhujete samotné funkční období?
Doktor Kněžínek tam má sedm let pro všechny, ve sněmovně se o tom bude vést diskuse. Osobně jsem pro zakotvení delšího funkčního období, které by se nesmělo opakovat.