V dřevěné ohrádce v síni Okresního soudu v Mostě se o zábradlí opírá mladý operátor a očividně se necítí dobře. Jako svědek musí popsat děsivé chvíle v litvínovské chemičce, když jeho velínem otřásla 13. srpna 2015 exploze plynu, největší v novodobých dějinách.

„Kolik výbuchů jste slyšel?“ ptá se soudkyně Bohumila Huňáčková. „Jeden,“ odpoví tiše svědek a pak se na okamžik odmlčí. „Snažím se na to zapomenout,“ dodá vážným hlasem a lidé v sále zpozorní. „Proč na to chcete zapomenout?“ reaguje soudkyně. „Protože to byla nepříjemná vzpomínka. Nikdy jsem nic podobného nezažil a doufám, že už nezažiju,“ vysvětlí operátor. A když se ho přísedící dotáže, zda si havárii pro sebe nějak vyhodnotil, zopakuje: „Chci na to zapomenout!“

Úterní pokračování hlavního líčení před soudním senátem, který s pomocí dalších šesti předvolaných svědků rozplétá okolnosti havárie, odhalilo stres zaměstnanců, výpadky paměti, intenzivní zájem státního zástupce o bezpečnost v chemičce a tápání při hledání pravdy ve složité chemické výrobě, kterou není snadné srozumitelně popsat. „Nerozumím otázce. Nedokážu to posoudit. Nevím. Je to už dlouho. Teď se mě ptáte přesně na co? C5 C9 frakce. Hyma. Teplota vinutí stoupala. P8452…“ I v takových větách a pojmech se snažil senát zorientovat. „Tohle je těžký!“ povzdechl si nahlas obžalovaný Jan Doskočil, když se laici závislí na znalcích ztráceli v provozu pyrolýzy. Úlevou byly zjednodušené popisy typu: Vše se událo rychle, bylo toho hodně a navíc bylo extrémní horko.

„Utíkali jsme jako o život, jak nejrychleji jsme mohli,“ uvedl u soudu další svědek z provozu, který před explozí s kolegou prchal od vibrujících rour. Podle něj byl hluk tak velký, že neslyšeli povely ve vysílačce. „Došlo k otřesu budovy,“ řekl jiný vyslýchaný technik. Jeden z mistrů dokonce prohlásil, že slyšel výbuchy tři. I tito svědci se však shodli, že řetěz mimořádných událostí začal nedostatkem chladicí vody, že se velkému výronu plynu a požáru nedalo zabránit, že hlavní příčinou byl pojistný ventil, který vlivem fyzikální anomálie selhal, že spuštění parních a vodních clon mohlo situaci zhoršit a že se postupovalo správně. „Udělal bych vše stejně. Odstavování proběhlo tím nejlepším způsobem,“ prohlásil před senátem jeden ze zaměstnanců petrochemie.

Líčení, ve kterém vedoucí pracovníci etylenové jednotky Jan Doskočil a Václav Macal čelí obžalobě z obecného ohrožení z nedbalosti, bude pokračovat ve čtvrtek 16. března výpověďmi dalších dvou svědků a čtením desítek svědectví z úředních záznamů. Předvolání znalců se plánuje na červen. Soud také pustí video Unipetrolu, které rekonstruuje události z 13. srpna 2015.

Obžalovaným, kteří se cítí nevinni a během soudního procesu se nechtějí vyjadřovat do médií, hrozí v případě prokázání viny dva až osm let ve vězení nebo peněžitý trest.

Spor o clony

Podle státního zástupce Jana Schindlera, který se opírá o znalecké posudky, oba vedoucí havárii přímo nezavinili, ale postupovali při jejím řešení nedbale, ztížili zmírnění nebezpečí, nezajistili včas spuštění vodních a parních clon, nezabránili výbuchu uniklého plynného propylenu a porušením pracovních povinností způsobili škodu za téměř 800 milionů korun. „V dané situaci jsme postupovali nejlepším možným způsobem, rozhodně ne nedbale,“ namítl během prvního líčení Doskočil.

„Trváme na tom, že naši zaměstnanci nepochybili,“ tvrdil Pavel Kaidl, mluvčí společnosti, která u soudu neuplatňuje nárok na úhradu škody a která obžalované nadále zaměstnává.

Podnik jako právnická osoba podle vyšetřovatelů není viníkem. Aby se havárie neopakovala, nakoupila společnost nové špičkové technologie. Během rekonstrukce etylenové jednotky došlo mimo jiné k instalaci čtyř nových pyrolýzních pecí a ke zvýšení bezpečnostních standardů.