Urážky, ponižování a bití snášejí oběti, většinou ženy, od svých manželů či druhů v mnohých případech dlouhé roky. Marně doufají, že partner, který po každém útoku slibuje, že už se to nebude opakovat, své slovo tentokrát už opravdu dodrží.

Tyrani a policie

Severočeští policisté vykázali za I. čtvrtletí letošního roku ze společné domácnosti kvůli násilí 36 osob, převážně mužů (loni to bylo za stejné období 41). Dvaadvacet z nich teď kriminalisté vyšetřují pro trestný čin týrání osoby ve společném obydlí. Osm jich bylo již z tohoto trestného činu obviněno.

Nejvíce domácích tyranů je dlouhodobě na Chomutovsku. Loni tady policejní hlídky vyjížděly téměř ke dvěma stovkám případů, které jim byly nahlášeny jako domácí násilí. Ve 48 případech byla situace v domácnosti tak vážná, že si útočník musel sbalit své věci a okamžitě z bytu na 10 dní odejít.

Podobná situace je v regionu i letos. Podle statistiky Chomutovsko opět v domácím násilí v Ústeckém kraji „drží prim“. Kriminalisté tady od ledna do března prošetřovali kvůli týrání 7 mužů, dva byli z trestného činu obviněni. Ostatní to zřejmě ještě čeká. Druhou pomyslnou příčku obsadilo Litoměřicku. Zde policisté řešili 4 případy týrání osoby ve společné domácnosti. Na třetím místě skončilo Děčínsko se třemi událostmi.

Odchod je nutnost

Ze statistiky je na první pohled jasné, že ne všichni domácí tyrani jsou potrestáni. Policejních výjezdů k domácímu násilí jsou za rok v kraji stovky, stíhaných mužů, kteří skončí před soudem, je podstatně méně. Většina žen totiž násilníkovi opakovaně odpouští a ve společném bytě s tyranem dlouhodobě zůstává.

„Při přemýšlení zda utéci před násilníkem, je první krok opravu těžký. Pokud ale nic neuděláte, násilí samo nepřestane – ani přes sliby násilníka. Uvědomte si, že násilí, které se neřeší, má tendenci se stupňovat,“ nabádá všechny tyranizované ženy policejní psycholog Josef Kovářík a dodává: „Násilí je trestný čin a nikdo nemá právo se k vám takto chovat. Pokud je už přivolána policie, tak před jejím příjezdem neodklízejte stopy po násilí. S policií se snažte mluvit bez přítomnosti partnera. “

Důležité je zajistit stopy násilí na těle. „Navštivte lékaře a nechte si vypracovat zprávu. Je-li to možné, zdokumentujte i dodatečně svá zranění. Důležité je, aby na fotografii bylo viditelné datum pořízení snímku,“ radí Kovářík.

Obecně platí, pokud nebyl násilný partner zatčen, nebo vykázán z bytu, je pro oběť lepší odejít do specializovaného centra či azylového domu, případně k rodině či známým. Týrané osoby by se měly obrátit též na specialilisty o pomoc.

František Roček, Monika Procházková