Radnice, která řádu nedala ani korunu, nařčení odmítá a na pozemcích připravuje s kupcem výstavbu miliardového obchodního a společenského centra.
Řád minoritů chce podat žalobu na město Most kvůli prodeji kulturního domu Repre. Proslulá církevní komunita, která měla ve starém Mostě svůj klášter, si dělá vlastnický nárok na pozemky pod Repre, které město předloni prodalo i s budovou za 28 milionů korun firmě Crestyl.
Řád listinami z různých archivů dokládá, že mu pozemky ve středu současného města patřily minimálně od roku 1874, ale radnice v čele s ODS a ČSSD v roce 1997 neoprávněně zařídila převod parcel pod Repre do vlastnictví města. Takové transakce restituční zákon z roku 1991 zakazoval. „Z našich zjištění vyplývá, že pozemky nikdy nebyly formálně písemně ani prokazatelně podle platných zákonů převedeny z našeho vlastnictví na jakéhokoli jiného vlastníka,“ sdělil Deníku Bogdan Maria Sikora, provinciál minoritů v ČR.
Podle řádu město muselo vědět, že nesmí s církevními pozemky manipulovat do doby, než stát legislativně vyřeší majetkové vyrovnání s církvemi. U jiného případu, v roce 2005, radnice řád informovala, že stát odmítl převést část jeho historického pozemku pod radnicí při majetkovém vypořádání mezi městem a státem.
Mniši se obávají, že v případě Repre radnice porušila zákon úmyslně a řádu hrozí velká újma. „Již podnikáme intenzivní kroky směřující k řešení této situace soudní cestou a v současné době podrobujeme zjištěná fakta důkladné právní analýze,“ dodal Sikora.
Jak tato komplikace ovlivní projekt Crestylu na přestavbu Repre a centra Mostu? Hrozí zrušení celého projektu a smlouvy s městem a nové Repre nebude? Nebo se příprava projektu přeruší do vyřešení sporu? Připouští Crestyl možnost mimosoudního vyrovnání?
Manažeři Crestylu jsou zřejmě v klidu. „Pro nás je důležité, že město v uzavřené kupní smlouvě deklarovalo, že se jedná výlučně o jeho majetek. Pokračujeme tedy podle plánu v přípravách projektu,“ odpověděl Deníku Martin Novák, ředitel pro komerční akvizice a pronájem developerské skupiny Crestyl.
Radnice dvojí vlastnictví odmítá a s odvoláním na katastr nemovitostí trvá na tom, že pozemky prodané Crestylu patřily jen městu. „Šlo to na ministerstvo. Vše jsme dokladovali a bylo nám dáno za pravdu. Nikde jsme nepochybili,“ řekla k stížnosti minoritů náměstkyně primátora Hana Jeníčková (Sdružení Mostečané Mostu), která byla v roce 1997 místostarostkou za ODS. Starostou byl tehdy její bývalý stranický kolega Jiří Šulc, pozdější hejtman Ústeckého kraje. V roce 2005, kdy stát podle zákona zablokoval převod parcely minoritů pod radnicí, ovládaly radnici také lidé z ODS a ČSSD, primátorem byl Vladimír Bártl (ODS).
Město chtělo Repre nejprve opravit samo za 200 až 400 milionů korun. To by tehdy pomohlo místním stavebním firmám spřízněným s politiky, což později tvrdila opozice. Město ale peníze nesehnalo a přednost pak dostala čtvrtmiliardová přestavba koupaliště na aquadrom. Crestyl před koupí chátrajícího Repre oznámil, že včetně Repre hodlá investovat až 1,2 miliardy korun do úpravy dvouhektarového území mezi magistrátem, hotelem Cascade, Priorem a ulicí Moskevskou. Crestyl postavil v Mostě obchodní dům Central a v centru mu patří i hotel Cascade.
Investor plán přestavby Repre a okolí koordinuje s radnici. Ta loni zřídila pracovní skupinu zastupitelů, která dohlíží na přípravu: Hana Jeníčková (SMM), Karel Novotný (ČSSD), Jan Syrový (SMM), Tomáš Kubal (ODS), Adolf Sigmund (TOP09) a Jiří Novák (KSČM).
SHRNUTÍ SPORU: NA ČÍ PŮDĚ STOJÍ KULTURNÍ DŮM?
Most prodal celé Repre i s pozemky v roce 2010 za 28 milionů korun. Podle tehdejšího výpisu z katastru nemovitostí patřilo vše městu. Jenže Řád minoritů listinami z církevních a státních archivů dokazuje, že plocha pod Repre je jeho. Firma Crestyl, která vše od města koupila a chystá velkou přestavbu centra, věří radnici a pokračuje v přípravě projektové dokumentace.
Pozemky, nacházející se ve středu města Mostu, jejichž část se nachází pod Kulturním domem Repre a dalšími nemovitostmi, které historicky patřily Řádu minoritů v Mostě prokazatelně minimálně od roku 1874, pokládáme formálně stále za svůj majetek. Od některých představitelů vedení města Mostu jsme na naše dotazy o současné situaci kolem těchto pozemků obdrželi jen jakási obecná informační klišé.
Provedli jsme proto vlastní, velmi podrobná šetření v místních i církevních archivech. Zejména v archivu Pozemkového fondu ČR a Katastrálního úřadu ČR.
Z našich zjištění vyplývá tento závěr:
Předmětné pozemky nikdy nebyly formálně písemně ani prokazatelně dle platných zákonů převedeny z našeho vlastnictví na jakéhokoli jiného vlastníka. V katastru nemovitostí, územní pracoviště v Mostě si
5. března 1997 město Most prostřednictvím žádosti tehdejšího starosty města Mostu Ing. Šulce převedlo tyto pozemky do svého vlastnictví na základě zákona 172/91, § 1, odst. 2. přesto, že se na tyto pozemky vztahoval blokační paragraf 29, zákona 229/91 sb., čímž zřejmě porušilo tento zákon.
Dne 19.12.2005 jsme byli kontaktováni prostřednictvím dopisu tehdejší vedoucí odboru městského majetku, ve kterém jsme byli informováni o vypořádání majetku města Mostu se státem ohledně pozemků pod budovou magistrátu čp. 1, ul. Radniční v Mostě. V tomto dopise nám mimo jiné bylo sděleno, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových odmítl převést část výše uvedeného pozemku, protože se na něj vztahuje zmíněný blokační paragraf.
Toto sdělení tedy logicky dokládá, že město Most mělo povědomost o tom, že s předmětnými pozemky není oprávněno nakládat minimálně do doby, kdy bude zákonem vyřešeno majetkové vyrovnání státu s církvemi.
K našemu překvapení jsme později zjistili, že město Most i přes tuto skutečnost, dne 25.6.2010 prodalo předmětné pozemky za poměrně zvláštních okolností zahraničnímu investorovi a kromě nyní zřejmě již zcela vědomého porušení zákona 229/91, značně zkomplikovalo otázku budoucího řešení této situace.
Do této doby jsme s ohledem na zákon 229/91 vyčkávali vzniku budoucího zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a předpokládali jsme, že město Most bude s předmětnými pozemky do této doby hospodařit v souladu s platnými zákony. Na základě uvedených skutečností však máme důvodné obavy z toho, že se do této doby situace v tomto případě značně zkomplikuje a bude tak velmi ztíženo, nebo úplně znemožněno následné zákonné řešení této situace.
Zároveň jsme nabyli přesvědčení, že v tomto případě zde úmyslně dochází k porušování platných zákonů České Republiky s čímž zásadně nesouhlasíme a předpokládáme řešení tohoto pochybení příslušnými orgány státní správy.
Máme důvodné obavy z hrozící závažné újmy na majetkových právech Řádu minoritů v ČR, zapříčiněných zřejmě nekalými praktikami některých osob podílejících se na hospodaření se svěřeným majetkem v Mostě.
Proto již podnikáme intenzivní kroky směřující k řešení této situace soudní cestou a v současné době podrobujeme zjištěná fakta důkladné právní analýze.
Bogdan Maria Sikora, provinciál minoritů v ČR
