Onemocněním kostí a kloubů trpí statisíce Čechů. Jaké jsou prvotní příznaky, které by nás měly varovat?
Na začátku je třeba odlišit onemocnění kostí a kloubů. Lidé si třeba často pletou osteoporózu, osteoartrózu (artrózu) a artritidu. Zní to skoro stejně, ale průběh je jiný. Osteoporóza je metabolické onemocnění skeletu provázené úbytkem kostní hmoty se zvýšeným rizikem zlomeniny (typicky např. obávaná zlomenina krčku). Osteoartróza je degenerativní kloubní onemocnění vedoucí k postupnému úbytku chrupavky a ke změnám přilehlé kosti. Ta se projevuje bolestí, ztuhlostí a sníženou pohyblivostí postižených kloubů. Rozvoj příznaků je u osteoartrózy plíživý a dlouhodobý, někdy trvá i roky. Mnohem vzácnější je pak revmatoidní artritida, autoimunitní onemocnění, které postihuje častěji ženy než muže, obvykle začíná kolem 35. až 55. roku a většinou se vyvíjí postupně v průběhu několika málo týdnů až měsíců.

Naše klouby potřebují přiměřený pohyb a výživu - a včera bylo pozdě.
Vegetariáni a vegani by si měli dávat pozor na zlomeniny, varuje nová studie

Mají například obézní lidé vyšší pravděpodobnost, že se budou potýkat s onemocněním pohybového aparátu? A jak je to u jiných přidružených chorob?
Nadváha samozřejmě představuje důležitý rizikový faktor osteoartrózy, jednoduše se jedná o mechanické přetížení velkých kloubů. Obézní pacienti mají větší riziko kardiovaskulárních a nádorových onemocnění, zdá se také, že mohou i o něco častěji trpět revmatoidní artritidou, ale v tomto ohledu neexistuje mezi odborníky jednoznačná shoda. V případě revmatoidní artritidy nejde o prosté mechanické přetížení, ale spíše o zvýšené uvolňování některých zánětlivých látek z tukové tkáně. Pacienti s revmatoidní artritidou, jejíž aktivita není dostatečně korigována léčbou, mají asi dvakrát větší riziko kardiovaskulárních a plicních onemocnění, častěji trpí únavou, mohou být depresivní a mají častěji infekční komplikace.

V obchodech či v televizi se na nás valí nejrůznější kloubní preparáty. Jsou tyto přípravky opravdu tak zázračné?
Samozřejmě že ne, zázračně účinné přípravky nepotřebují reklamu. Volně prodejné „doplňky stravy“ známé jako „kloubní výživa“, stejně jako obdobné přípravky vázané na recept, jsou primárně určeny pro zlepšení osteoartrózy. Nemají žádné doklady o účinnosti proti autoimunitním onemocněním typu revmatoidní artritidy, navíc mají pouze malé účinky na zmíněnou osteoartrózu. Nelze proto věřit některým tendenčním reklamám a zejména nepravdám kolujícím na internetu o vyléčení z artrózy po přípravku, který je zrovna náhodou určen „právě pro vás a s ohromnou slevou“. Osteoartróza je bohužel stále onemocnění nevyléčitelné, navíc velmi obtížně léčitelné. Na druhé straně je ale třeba, aby se při artróze něco začalo dělat.

Stres, shon a nesprávné stravování vám s tělem mohou udělat pořádnou paseku.
Zázračný recept na zdraví není, říká odbornice z IKEM. Předejít nemocem ale lze

Čím bychom měli začít?
Musíme si uvědomit, že léčba osteoartrózy je komplexní a „kloubní výživa“ pouze doplňkem. Podstatnou roli mají ostatní opatření, hlavně pravidelné cvičení, fyzioterapie, redukce váhy u obézních pacientů, úlevu většinou přináší aplikace tepla, elektroléčba, magnetoterapie, při bolestech se využívají lokální nebo systémová analgetika nebo lokální obstřik kloubů. Finální řešení u trvale bolestivých stavů ale přináší často až chirurgická intervence.

Jak můžeme správnou životosprávou přispět k lepšímu zdraví našich kloubů?
Správná životospráva rozhodně pomáhá, snižuje riziko úmrtí na kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Existuje jediné revmatické onemocnění, u kterého má dietní opatření opravdu klíčový význam, a tím je dna, při které je třeba omezit příjem purinů. Ze stravy by se mělo vyloučit červené maso, vnitřnosti, trvanlivé salámy, uzené maso, mořské ryby, alkohol atp. U obézních jedinců může redukční dieta snížit větší zatížení pohybového aparátu a přispět k menší bolesti kloubů zasažených osteoartrózou. U revmatoidní artritidy a ostatních imunitně podmíněných nemocí je vztah onemocnění a životosprávy méně jasný, existují ale určité doklady např. o pozitivním vlivu středomořské stravy, tj. stravy bohaté na ovoce, zeleninu, ořechy, luštěniny, různá semínka a ryby.

Existují jednoduché cviky na prevenci onemocnění souvisejících s pohybovým aparátem?
Jednoduché cviky existují, ale nezabraňují vzniku revmatického onemocnění. Přispívají však k lepší kondici, mohou zmírnit bolest, zkrátit ztuhlost a zlepšit rozsah pohybu. Preventivně mohou zabraňovat vzniku nevhodného postavení v kloubech, rozvoji kontraktur a deformit. Důležité je protahování svalů, zejména těch, které mají sklon ke zkracování, a posilování ochablých svalových skupin. Pacient s revmatickým onemocněním by měl být vyšetřen fyzioterapeutem, který by s ním provedl vhodný nácvik správné techniky. Důležitá je aktivní role pacienta, jeho motivace a pravidelnost. Vhodné je např. aerobní cvičení, chůze, jízda na kole nebo rotopedu a plavání.

Speleoterapie využívá klima v přírodních jeskyních, kde vznikají dětské léčebny respiračních onemocnění.
Zázračné tajemství solných jeskyní: jedna návštěva vydá za tři dny na břehu moře

Dají se kloubní nemoci zcela vyléčit, nebo jde už jen víceméně o udržování dočasného stavu, jen aby se stav nezhoršil?
Revmatická onemocnění nelze ve většině případů vyléčit, pouze u zánětlivých revmatických chorob to již poměrně dobře dokážeme. Na druhé straně degenerativní stavy typu osteoartrózy je víceméně třeba udržovat, postupnému zhoršování však nelze často zamezit. Její průběh je variabilní, často postupuje pomalu, střídají se různě dlouhá období bez příznaků s mírnými příznaky nebo zhoršením kloubních bolestí, kdy se mohou podávat analgetika, účinná je také ambulantní rehabilitační léčba. V některých případech, zpravidla při trvalé bolesti a vymizení kloubní štěrbiny, je nutné konzultovat ortopeda k naplánování chirurgické intervence, tím se nejčastěji myslí umělá náhrada kloubu.

Prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D. (44)

Je profesorem Univerzity Karlovy, internistou a revmatologem. Je vedoucím Oddělení experimentální revmatologie Revmatologického ústavu v Praze a zaměřuje se na osteoartrózu a revmatoidní artritidu.