Myslíte, že největším poškozovatelem jater je alkohol? Kdepak, je to tuk! Jedno z nejrozšířenějších onemocnění jater je známé pod zkratkou NAFLD, podle anglického Non-Alcoholic Fatty Liver Disease, čili nealkoholové ztukovatění jater. Nově je tato zkratka nahrazována spíše zkratkou MAFLD, což zohledňuje přítomnou metabolickou poruchu (z anglického metabolic-associated).
Jak vzniká ztukovatění jater:
V ČLÁNKU SI PŘEČTETE
• Česká játra ve velkém ohrožení
• Změňte svůj život teď hned
• Přímá obnova jaterních buněk
• K čemu jsou dobré doplňky stravy
Nemoc vzniká hromaděním nadbytečného tuku v játrech, může vést k zánětu a jizvení tkáně, a nakonec až k jaterní cirhóze. V počátečním stadiu NAFLD se objevuje steatóza neboli nadměrné hromadění tuku v játrech, která může volně přejít ve steatohepatitidu, kdy už se v játrech rozvíjí poškozující zánět.
Česká játra ve velkém ohrožení
„NALFD je aktuálně celosvětově nejčastějším onemocněním jater a také nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s játry. Jeho výskyt navíc roste velmi alarmujícím tempem. Donedávna se odhadovalo, že tímto onemocněním trpí zhruba 25 procent lidí na celém světě, nejnovější odhady ale uvádějí už více než 30 procent,“ říká Jiří Slíva, lékař a přednosta Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Nealkoholové ztukovatění jater úzce souvisí s vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou cholesterolu, obezitou nebo diabetem 2. typu. Nealkoholovým ztukovatěním jater trpí přes dvě třetiny obézních pacientů i diabetiků. To pro náš národ nejsou dobré vyhlídky, protože obezitou trpí v České republice už každá čtvrtá žena a téměř každý třetí muž a s diabetem se u nás léčí každý desátý člověk.
Složitější než játra je jen mozek
Játra jsou druhým největším tělesným orgánem a hned po lidském mozku také tím nejsložitějším. Vykonávají až 500 životně důležitých funkcí – hrají klíčovou roli v metabolismu, detoxikaci a ukládání živin. Jakýkoli problém s játry proto může mít zásadní vliv na správné fungování celého organismu a způsobit vážné zdravotní potíže. Onemocněním jater aktuálně trpí miliony lidí na celém světě.
Změňte svůj život teď hned
Nebezpečí onemocnění jater spočívá v tom, že se neprojevuje příliš zjevnými příznaky. Na problém se pak přijde spíše náhodou, třeba při předoperačních vyšetřeních nebo při sledování pro jiná onemocnění. Některé nápadnější projevy problémů s játry, jako jsou ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, slabost, svědění kůže, tlak v pravém podžebří nebo například zežloutnutí kůže, se bohužel mohou objevit až ve chvíli, kdy už je jaterní tkáň z větší části postižena.
close
info
Zdroj: Shutterstock
zoom_in
Vlevo jsou játra zdravá, vpravo už nemocná s nadbytečným tukem.
Jak se s nealkoholovým ztukovatěním jater vypořádat? Jelikož má nemoc svůj původ v současném životním stylu člověka – včetně sedavého zaměstnání, nezdravé stravy a nedostatku pohybové aktivity – je zásadní začít žít jinak.
„Nejúčinnější je udržovat si normální tělesnou hmotnost, jíst zdravou stravu bohatou na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a zdravé bílkoviny z ryb, luštěnin nebo drůbeže a pravidelně a dostatečně se hýbat,“ radí docent Slíva.
Přímá obnova jaterních buněk
Samozřejmostí by mělo být vyhýbání se alkoholu, kouření, toxickým látkám nebo průmyslově zpracovaným potravinám, které játrům jako hlavnímu detoxikačnímu orgánu těla obecně škodí.
„Podpořit přirozenou regeneraci jaterních buněk lze také užíváním látek přírodního původu, jako jsou například esenciální čili základní fosfolipidy. Ty jsou jako klíčová složka jaterních buněk nezbytné pro udržování a obnovu membrány jaterních buněk, čímž pomáhají chránit játra před poškozením,“ vysvětluje praktický lékař Michal Lazák.
Esenciální fosfolipidy podporují také tvorbu žlučových kyselin, které jsou důležité pro trávení tuků, vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích a vylučování toxických látek z těla. V malé míře je člověk může získávat ze stravy. Většího účinku ale dosáhne volně prodejný lék, kde jsou esenciální fosfolipidy obsažené ve vyšší koncentraci.
Nahrává se anketa ...
K čemu jsou dobré doplňky stravy
close
info
Zdroj: Se svolením Jiřího Slívy
zoom_in
Profesor Jiří Slíva, lékař a přednosta Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.V lékárnách i v internetových obchodech jsou k dostání mnohé doplňky stravy, které nabízejí podporu játrům a jejich detoxikačním procesům. Zeptali jsme se profesora Slívy na jeho odborný názor na účinnost takovýchto nejčastěji prodávaných přípravků.
Ostropestřec mariánský
Ostropestřec mariánský obsahuje sloučeniny souhrnně známé jako silymarin, skupinu flavonoidů, které údajně slibují chránit jaterní buňky před toxickými látkami. Ostropestřec je silným antioxidantem, který prý podporuje zdravou funkci jater obranou proti oxidativnímu stresu.
„Pokud jde o ostropestřec mariánský, v literatuře je řada prací, které naznačují přínos látky silymarin, ale není to určitě něco, co by játra vyléčilo. Jedná se o podporu jater, která neublíží, a možná i trochu pomůže,“ reaguje odborník.
Cholin
Cholin je základní živina přirozeně se vyskytující v mase, rybách, drůbeži, mléčných výrobcích a vejcích. Prodejci doplňků stravy zdůrazňují důležitou roli této sloučeniny pro transport tuků z jater, čímž se zabrání hromadění lipidů ve zdravé tkáni.
„Cholin je součástí buněčných membrán. Když jej budu konzumovat, předpokládá se u jaterních buněk, že budou lépe regenerovat. Jinak ale pro cholin platí totéž, co pro silymarin. Je to látka, která neublíží, ale zda pomůže, zůstává otázkou,“ říká lékař.
Kořen pampelišky
Pampelišky jsou bohaté na antioxidanty, které pomáhají chránit játra před poškozením volnými radikály a následným zánětem. Navíc podporuje tvorbu žluči, která napomáhá efektivnímu trávení tuků a jejich vylučování z těla. Bylinkáři doporučují využívat kořen pampelišky spíše než extrakt z celé rostliny, protože kořen má vyšší koncentraci sloučenin na čištění jater.
„Důkazy o účinnosti na úrovni klinických studií bohužel dosud postrádáme,“ komentuje takovou podporu jater profesor Slíva.
Artyčok
Stejně jako ostropestřec mariánský i artyčok obsahuje silymarin a další podobnou sloučeninu zvanou cynarin. Zatímco tyto antioxidanty pomáhají podle propagátorů artyčoku podporovat optimální funkci jater, jiné sloučeniny pomáhají zlepšovat tok žluči a odplavovat toxiny z těla. „I v tomto případě přesvědčivé důkazy o účinnosti scházejí,“ dodává profesor Slíva.
Přednosta ústavu farmakologie Jiří Slíva nakonec zdůrazňuje: „Pokud člověk nezmění svůj životní styl, který ho ke ztukovatění jater přivedl, doplňky stravy mu nijak nepomohou.“
