Expozice, kde bude vidět řádění tuleňů pod vodou, návštěvnické centrum s nabídkou programu pro každé počasí nebo návrh, jak neotřele ukázat vlky. Na žádost vedení města Chomutova vypracovali odborníci rozvojovou studii zooparku pro příštích deset let. Představena byla na pondělním zasedání zastupitelstva.

Dokument je výsledkem práce architektů z ateliéru AND Pavla Ullmana a Vratislava Dandy, kteří mají za sebou už několik generelů a rozvojových studií pro zoologické a botanické zahrady. Podílel se na ní také renomovaný přírodovědec, zoolog a někdejší ředitel pražské zoo Bohumil Král a ředitelka chomutovského zooparku Věra Fryčová.

Autoři respektovali tradiční pojetí zooparku, kterým se odlišuje od ostatních zahrad, snažili se ho ale zvednout na vyšší úroveň a doplnit, co zatím chybí.

„Pro každou zoologickou zahradu je velice cenné, pokud je něčím charakteristická, pokud má něco zvláštního, a Zoopark Chomutov má takových věcí několik,“ vyzdvihl při prezentaci architekt Ullman. „Má skvělou tradici. Nejen, že je to největší zoologická zahrada v České republice, hlavně má výhodu v tom, že je to extenzivní zahrada, která vznikla z parku. Nabízí skvělé odpočinkové prostředí, což není vůbec samozřejmé – některé zoo jsou tak přeplněné, že jim relaxační atmosféra chybí,“ poukázal na nesporné kvality.

Studie navrhuje takzvané funkční zónování, které sleduje rozložení expozic podle témat na hluboké lesy, tajemné hory, životodárnou vodu, ledový sever a široširé pláně, což je plocha dnešního safari. Tyto celky architekti doplnili o návrhy objektů, aby se dotvořil kolorit prostoru a návštěvníci tam současně našli občerstvení, sociální zařízení a odpočinkové plochy. Snaží se řešit také síť cest a hospodářský provoz, který umisťuje k hlavnímu vchodu, kde je lepší napojení na hlavní komunikaci, aniž by provoz rušil rezidenty.

V návrzích se objevuje ukázka umístění plachých vlků, vylepšení výběhu pro soby, kde dnes ruší pohled na panelová sídliště nebo lépe pojatá vyhlídka u zubrů, které nechybí pergola. Zcela jinak vypadá i návrh expozice tuleňů ve srovnání s aktuálním stavem.

„Expozice tuleňů je vyhlášená, funguje dobře, z hlediska současných trendů je ale málo efektní a příliš technická,“ upozornil architekt Vratislav Danda. „Ve studii jsme se pokusili naznačit další možnost – expozici jsme uzavřeli do jakéhosi interiéru, aby se návštěvníci mohli soustředit na sledování zvířat i pod hladinou vody, což je dnes velmi žádaný trend,“ doplnil.

Rozvojová studie se týká i kaštanky, skanzenu a jiného pojetí vstupů včetně návrhu návštěvnického centra s programem za každého počasí a zázemím pro rodiny s malými dětmi. Mohl by stát u hlavního vchodu.

„Návštěvnická centra jsou běžnou součástí lesních zoo anebo ekologických parků. Tento typologický druh jsme se rozhodli umístit do zooparku, protože chceme podpořit celoroční provoz. Teď se návštěvnost za nepříznivého počasí rapidně snižuje,“ podotkl Danda s tím, že centrum může být odrazem toho, co lidé uvidí v areálu jako celku. „To znamená, že by základním vybavením byla řada menších expozic s určitými reminiscencemi na jednotlivé biotopy,“ doplnil.

Odborná diskuze o tom, jak by měl zoopark pokračovat dál, v Chomutově odstartovala před více než dvěma lety. „Pojali jsme to tak, že nejprve musí město vědět, jak si svou zoo představuje a teprve pak se může vydat na nějakou cestu,“ uvedl náměstek primátora Chomutova David Dinda, který má zoopark ve své gesci. „Cítím v tomto odpověď, kterou možná řada lidí ve městě čeká, že se zoopark nebude komercializovat a zůstane věrný druhům z euroasie,“ doplnil.

Rozvojová studie představuje jakési vymezené mantinely, kdy ne všechny představy se musí uskutečnit. Kdyby se ale město rozhodlo naplnit všechny, náklady jsou předběžně vyčíslené na zhruba 500 milionů korun. Zastupitelé zatím rozvojovou studii neschválili, jen ji vzali na vědomí. Opozici vadilo, že návrh neprošel odbornou oponenturou.