„Matka mi to řekla až po jeho smrti. Ale přesný rok si nepamatuji. Matka si to zřejmě nechtěla vzít s sebou do hrobu. Jan Werich umřel v roce 1980," popisuje Petrášek okamžik, kdy se dozvěděl, že má tak slavného otce.

Jan Werich ani jeho biologická matka ho ale nevychovali. Naopak – matka ho po narození dala do kojeneckého ústavu, odkud si ho vzali manželé Petráškovi. Tehdy se ještě jmenoval po otci – Jan. Jméno Jiří dostal až od svých osvojitelů.

Se svým slavným otcem se nikdy nesetkal, byť, jak sám říká, by to asi bylo zajímavé setkání. O biologické matce nemluví.

„Když vás někdo dá do kojeneckého ústavu, tak ho za matku nepovažujete," říká upřímně.

Jan Werich.Za všechno, tedy za výchovu, vzdělání a další pomoc vděčí svým osvojitelům, kteří se o něj od malička starali. Právě paní Petrášková mu tajemství s Janem Werichem prozradila.

Sám vychoval dvě děti – dceru a syna. Když byli na střední škole, o svém slavném otci jim řekl. Děti to podle něj vzaly normálně. Když se Werich objeví v televizi, říkají s humorem:  „Hele, děda!"

Filmy Jana Wericha má Petrášek rád a sledoval je ještě předtím, než se dozvěděl, že je hercovým synem. Za vůbec nejlepší tátův film považuje pohádku Byl jednou jeden král. Líbí se mu ale i Werichovy citáty, moudrost a smysl pro humor. Ten prý po tátovi také zdědil. Herecké ambice nemá, i když přiznává, že 
v dětství chtěl hercem být. To mu ale matka nedovolila.