Vánoce před 150 lety? Pro dnešní děti by to byl kulturní šok, říká správce muzea

Kromě štědrovečerní hostiny, stromku a tradiční dřevěné pyramidy nechybí na výstavě krušnohorské louskáčky v podobě králů a vojáků. K vidění jsou také starobylé lyže, sáňky nebo „dědek” - stroj, který měl doma každý chalupář, aby si mohl nařezat šindele na střechu. Ve výstavní místnosti má prostor také ponk s historickým svěrákem, kde je uchycený dřevěný profil, z něhož si děti můžou odřezávat malé dřevěné koníky. Výstava je otevřená nejen v předvánočním období, trvat bude do 29. ledna.

Když porovnáme dnešní Vánoce a jakým způsobem se v Krušných horách slavily před sto padesáti lety, najdeme ještě nějakou podobnost?
Podobnost tam určitě je. Jedna z tradičních věcí, která měla být na Štědrý den na stole, byla ryba a také čočka – symbol bohatství a peněz. Postupem času se transformovala v novoroční jídlo, ale symbolika zůstala stejná. Na stůl tehdy patřilo devatero jídel. To je vysloveně krušnohorská tradice, která se vyvinula ze starších zvyků. Každé z jídel má svou symboliku. Knedlíky znamenaly velké peníze, čočka či šupiny na rybě mince. Podávat se mohly klobásy pro sílu a řepný salát pro krásu. Zelí připomínalo, že život nemá být kyselý jako to zelí a podmáslí se pilo, aby lidé byli zdraví. Podával se také chléb a sůl, protože je lidé chtěli mít na stole každý den v roce. Ořechy či mandle měly zajistit, aby se v domácnostní točilo vše, jak má, a kompot připomínal, že život má být také sladký. Výběr devatera jídel byl proměnlivý, dal se poskládat i jinak. Ale základní věci jako čočku a rybu tam měli téměř všichni lidé z Krušnohoří.

Kde v zimě v Ústeckém kraji ubrat plyn? ŘSD vydalo mapu rizikových míst

Jaké zvyky a tradice, které byly tehdy běžné, už dnes prakticky neznáme?
Devatero jídel je jedna z tradic, která už u nás není přítomná, dodržuje se spíše na německé straně hor. Také se už nedělá paradajzl. To byl věnec složený například ze sušených jablek, který symbolizoval ráj a nebeskou manu. Byl to předchůdce adventního věnce. Tehdy se oproti dnešku prostíralo pro náhodného pocestného, který šel zrovna okolo, aby mohl být pohoštěný.

Jak vypadal Štědrý den v krušnohorské hrázděnce nebo roubence?
Záleží, čemu se ti konkrétní obyvatelé věnovali, čím se živili. Můžeme si ale představit, že ráno začalo obstaráváním krav, ovcí, králíků a dalších zvířat. V tomto to byl den jako každý jiný. O Štědrý den se lidé podobně jako po celé adventní období postili. Ne proto, aby viděli zlaté prasátko, to byl měšťanský zvyk, ale protože je to zvyk, který vychází z křesťanství. Nejedli maso, ale například jen houbová jídla a se setměním byl čas na sváteční večeři s devatery jídly. Ryba se tenkrát nepřipravovala smažená v trojobalu jako dnes, ale nasladko. Byla to úprava běžná od středověku do 19. století. Kapr se připravoval načerno nebo namodro s omáčkou podle neuvěřitelně složitého receptu, kdy se přidával perník a švestková povidla. Ingrediencí bylo zhruba třicet.

Zdroj: DeníkJak to bylo tenkrát s vánočními stromečky?
Spíše bylo zvykem vystavit vánoční pyramidu. Byla dřevěná, půlmetrová i větší a s figurkami podobnými jako v betlémě, které se uvnitř točily. Vánoční stromek se začal jako fenomén šířit na začátku 19. století. Jako první ho postavil pro své přátele ředitel Stavovského divadla v Praze Jan Karel Leibich, do rodin se ale tento vánoční zvyk dostal až o desítky let později. V Krušných horách to byla spíše záležitost měšťanského prostředí než venkovského. Také ozdoby měl každý podle toho, co si mohl dovolit. Zpočátku byly slaměné, skleněné ozdoby se staly trendem až ve 30. letech minulého století.

Poprvé elektricky z Děčína až do Kadaně. RegioPanter už nekončí v Prunéřově

Jaké dárky se dříve dávaly?
Nepředstavujme si, že dítě bylo zahrnuto nějakou velkou hromadou dárků. Jediným dárkem, který dostalo, mohl být například velký kus perníku ve tvaru husara nebo dragouna. Formy na pečení takového perníku máme i na naší výstavě, pocházejí z Přísečnicka. Také mohlo dostat houpacího koníka nebo nové sáňky a na přelomu 19. a 20. století třeba brusle. Jako dárek sloužily i figurky do betléma. Betlémy se v chalupách vyřezávaly, takže rok od roku přibývaly nové figurky a děti si s nimi hrály. Hlavně je dovnitř stavěly tak, aby to dávalo smysl. Nejdříve tam přišel Josef a Marie, Ježíšek přibyl až o Štědrý den, když se narodil. Tři králové se v něm objevili až 6. ledna. Lidé si figurky doplňovali postupně a příběh si takto přehrávali. To už dnes neznáme. Krušnohorci měli také hezkou tradici, kdy vystavovali svícny v podobě figur andělů a horníků. Symbolizovaly příchod světla, Božího požehnání a oslavu narození Ježíše Krista. Každé dítě dostalo jednu. Vystavovaly se v oknech, takže kdo šel okolo, věděl, kolik tam žije dětí.

Chtěl byste zažít Vánoce jako před sto padesáti lety?
Minimálně bych to chtěl vyzkoušet. Pro děti by to asi byl kulturní šok, protože myslím, že bez elektriky a bez nabíjení mobilů by to asi nepřežily. Ale rozhodně bych to chtěl zkusit. Ideálně někde v horách, kde je spousta sněhu, dá se tam lyžovat a sáňkovat.

FOTO: Chomutovský obchvat se otevře krátce před Štědrým dnem

Jak vypadaly zvyky o vánočních svátcích a na Nový rok?
Na Štěpána se chodilo na koledu, to se ještě někde dodržuje. Během svátků se jedla štola, která byla v Krušných horách běžnější než vánočka. Čím byla rodina bohatší, tím byla sladší a plná kandovaného ovoce. Nový rok se oslavoval skromněji, těžko si představit, že by tenkrát lidé měli ohňostroje a petardy. Skoro ke každému dni se vázaly nějaké zvyky. Dnes už si neuvědomujeme, že Vánoce končí až v neděli po Třech králích.

Odkud pocházejí věci, které máte na výstavě? Jsou z majetku muzea, nebo zapůjčené?
Z jedné třetiny jsou v majetku kadaňského muzea, z další zapůjčené z chomutovského muzea a zbývající část pochází ze zápůjček od soukromých vlastníků.