S nápadem názorně ukázat, že má věž chrámu po bombardování v roce 1945 odklon 200,9 centimetru, přišel ústecký patriot a turista Karel Punčochář. „Na šedesát pět metrů své výšky se vychyluje od svislé osy o 200,9 centimetru,“ upozornil na výsledek měření architekta Zdeňka Havlíka.

„Naklonění věže způsobilo spojenecké bombardování v dubnu 1945, kdy tři letecké pumy vybuchly v těsné blízkosti kostela a stavbu tím staticky narušily. Náročným stavebním řešením se podařilo věž stabilizovat, a Ústí tak získalo raritu, která bude neustále připomínat ničivou sílu druhé světové války,“ konstatuje Karel Punčochář.

U slavnostního odhalení mosazné desky na Kostelním náměstí od firmy Hainz, která přišla Ústí nad Labem na 152 tisíc korun, nechyběl ústecký primátor Petr Nedvědický, jeho náměstci, ani ústecký patriot Hanuš Adamec. Bělovlasý rodák z Trmic zaujal obecenstvo u odhalení šipky osudovým příběhem dávného místního kostelníka Josefa Schandiho.

„Farář ho 17. dubna 1945 krátce před bombardováním chrámu poslal do kostela, aby ohlídal, že je tu vše v pořádku. Kostelník přišel dovnitř v okamžiku, kdy na okraj kostela začala padat bomba a způsobila dvoumetrový náklon věže. Výbuch muži zablokoval krční obratle, nemohl polykat, ani mluvit. Zemřel 11. června 1946,“ popsal Hanuš.

Výhled z kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Výhled z kostela Nanebevzetí Panny Marie.  Foto: Deník/Karel Pech

„Po jeho smrti byla rodina kostelníka 28. srpna 1946 odsunuta na území NDR, do tehdejší ruské zóny. Tu informaci mám z dopisu od jeho dcery Margarethy Schandi,“ prozradil Ústeckému deníku Hanuš Adamec.

Jak řekla Romana Macová, mluvčí ústeckého magistrátu, a potvrdil i Martin Krsek, který knihu o Ústeckých NEJ psal, i šikmá věž ústeckého chrámu patří k Ústeckým NEJ. „Hodně ji navštěvují turisté, v Evropě je proslulá hned za zvonicí v Pise. Naše nová šipka, ukazující odklon věže chrámu, je další historickou atrakcí města Ústí,“ připomíná mluvčí.

A proslulý ústecký architekt Michal Gabriel dodává: „Je dobře, že šipka vznikla. Karel Punčochář nikdy neměl o nápady nouzi. Ale ještě radši bych byl, kdyby podobná věc vzešla z veřejné výtvarné soutěže, na které by se podíleli také nadaní studenti ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Jistě by tak vzniklo více nápadů a oni by dostali šanci více se podílet na tváři i zajímavostech města Ústí.“

Architekt dostavoval Chrám sv. Víta

Dějiny ovšem kráčely okolo ústeckého chrámu dříve, než ho poničil americký pilot. „Už v letech 1883 až 1890 a 1897 až 1901 došlo k výrazným stavebním úpravám chrámu Nanebevzetí Panny Marie podle plánů slavného architekta Josefa Mockera. Jako úspěšný muž se podílel také na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze,“ informoval Deník ústecký zastupitel Karel Punčochář (PRO!Ústí). Připomněl také, že na měření odklonu věže chrámu měl lví zásluhu ústecký architekt Havlík.

Fakt, že je to právě tolik, potvrdil i slavný ústecký architekt Zdeněk Havlík, který vyprojektoval v centru Ústí nad Labem v blízkosti magistrátu města budovu Palác Jordán. „Když v roce 2008 začalo v sousedství unikátního šikmého kostela růst Obchodní centrum Forum, oslovila mě ústecká římskokatolická církev, které děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie patří. Měla obavy, zda těžké stavební tatry nezpůsobují na kostele nežádoucí otřesy, neničí ho. Ten rok jsem s odstupem pár měsíců udělal s geodetem tři měření otřesů a šikmosti věže kostela, ale obavy se nenaplnily. Pro jistotu jsem ale doporučil, aby těžká auta jezdila v blízkosti chrámu pomaleji,“ konstatoval ústecký architekt Zděněk Havlík. „A pokud je mi známo, další měření se tu pak již neodehrála,“ dodal ústecký architekt.