Jak připomněl ředitel zdejšího památníku Jan Roubínek, tady byly po 2. světové válce symbolicky pohřbeny oběti z ghetta Terezín, policejní věznice gestapa v Malé pevnosti i koncentračního tábora v nedalekých Litoměřicích.

Roubínek konstatoval, že po roce 1948 byly dějiny zkreslovány v zájmu ideologických zásad komunistického režimu. „Je namístě v roce, kdy si připomínáme 30. výročí sametové revoluce, zdůraznit skutečnost, že v rámci demokratických změn došlo k významnému vývoji také v našem památníku. Ten jako paměťová instituce patřil k zařízením, která změny potřebovala nanajvýš naléhavě,“ řekl Roubínek.

Nezastupitelně se na tom podle něj podílel Jan Munk, který jako ředitel památníku působil po revoluci úctyhodných 27 let. Roubínek připomněl, že Munk podlehl těžké nemoci před týdnem. Lidé uctili jeho památku minutou ticha.

Jak připomněl předseda senátu Jaroslav Kubera, desetitisíce lidí v Terezíně během války zemřely, další byly poslány do Osvětimi ke konečnému řešení. „Osvobození se dočkal jen malý zlomek z nich. Lidé ale i ve stínu smrti dokázali žít na vysoké kulturní úrovni, hrát divadlo, psát verše, malovat a snít své sny o budoucnosti,“ pochválil Kubera.

Předseda senátu Kubera vidí lhostejnost

Předseda senátu zmínil, že v roce 1945 zde hovořila bývalá vězenkyně Malé pevnosti Milada Horáková. „To, co nestihli nacisté, dokončili komunisté o pět let později,“ doplnil Kubera. Ten prý stále častěji mívá pocit, že ještě nedávno tak kruté vzpomínky na to, co se zde dělo, dnes blednou stále rychleji a u lidí pociťuje lhostejnost k naší minulosti, ale i k současnosti včetně relativizace hodnot.

„Totalita není mrtvá a má dnes zcela jinou podobu. Stačí chvilka nepozornosti a ožije. Nezapomeňme, jak lehce lze překročit práh nesvobody,“ řekl předseda senátu.

Slovo měl i historik a přeživší Toman Brod. „Hromadné vraždy se neděly pouze v hitlerovském Německu ani v bolševickém Rusku, ale i v komunistické Číně nebo v Kambodži. V 90. letech došlo ke genocidě ve Rwandě. Genocidy se budou dít i nadále. Zabránit jim není v našich silách. Ale cosi v našich silách přeci je,“ konstatoval historik, který se obrátil s poselstvím na mládež.

„Buďte dobrými občany této země. Buďte znalí svých práv, ale především povinností. Těch je hodně. Zdůraznil bych jednu. Nikdy nepodléhejte svodům té hrůzné teorie i praxe kolektivního odsudku, despektu, zavržení, jejímiž důsledky jsou kolektivní původ, vina i trest,“ řekl Brod.