Tkaní na karetkách. Jak vypadá? Starší generace se s ním ještě mohla setkat třeba při hodině ručních prací ve škole. Ale kdo dnes ovládá tuto prastarou textilní techniku? Ukázala nám ji Pavlína Gutová z Oblastního muzea v Litoměřicích. Právě tam probíhá výstava Po stopách starých Germánů, při níž se 12. ledna a 9. února uskuteční tvořivé dílny pro veřejnost právě se tkaním na karetkách.

Karetky jsou destičky, které mohou mít tři až osm hran. Nejčastěji jsou nalézány karetky čtyřhranné se čtyřmi otvory v každém rohu, kterými procházejí nitě různých barev. Nitě se na koncích upevní a destičky se seřadí vedle sebe. Pootočením o daný úhel vznikne prošlup, kterým se provléká člunek s útkem. Pořadím nití jednotlivých barev v karetce a směrem otáčení je možné vytvořit v podstatě jakýkoliv vzor. Takto vypracované tkanice nebo stuhy jsou velice pevné a přitom pružné.

Uvedená textilní technika samozřejmě není vynálezem Germánů, kteří ji hojně a s oblibou používali. Nejstarší nalezené karetky jsou z mladší doby kamenné. Karetky se vyráběly asi ze dřeva, z rohu, parohu, z kůže nebo z kosti.

Chce to zručnost a trpělivost

„Tato technika je sice efektní, ale velmi pracná. Při tvořivých dílnách ji proto budou zkoušet hlavně dospělí. Příchozí budou mít možnost vyzkoušet si také tkaní na rámu. Pro menší děti máme připraveny hravé aktivity," přibližuje náplň připravované akce v litoměřickém muzeu Pavlína Gutová.

To už přivazuje nitě po jejich navlečení do karetek k jednomu z dřevěných výstavních panelů a usedá k činnosti, která kromě zručnosti vyžaduje i velkou dávku trpělivosti. „Nejdůležitější je příprava osnovy. Na jejím navlečení a otáčení karetkami závisí, jak bude vypadat vzor na stuze," vysvětluje.

Z toho, co jste si zatím mohli přečíst, tedy vyplývá, že na počtu karetek závisí šířka utkaného pásu, která se pohybuje od jednoho do dvanácti centimetrů. Délka pásů měřila od pár centimetrů až do několika metrů. Pásy se mohly k sobě sešívat…

Pokud na tvořivou dílnu do litoměřického muzea dorazíte, nezapomeňte si důkladně projít samotnou výstavu.

Jak Germáni žili, tvořili a bojovali

Ta vás zavede do doby před příchodem Slovanů na naše území a přibližuje způsob života, řemeslnou výrobou i bojové umění starých Germánů. Výstava vznikla za česko-německé spolupráce a byla již k vidění v České Lípě. Vy zde navíc uvidíte část o stopách germánských kmenů v litoměřickém regionu, jež jsou doloženy cennými archeologickými nálezy pocházejícími z doby římské a patří do zdejších sbírek. Autorem sekce je archeolog Oblastního muzea v Litoměřicích Oldřich Kotyza.