Po sedmdesáti letech se dobývání českého granátu v obci Podsedice dostalo do fáze, kdy přestává být rentabilní. Technolog Jiří Boudný z Družstva umělecké výroby Turnov, který koordinuje těžbu již desítku let, uvedl, že první problémy začaly během covidových opatření. „Asi polovinu tržeb z prodeje českého granátu dělali turisté z ciziny. Během covidu jsme se dostali jen na nějakých padesát procent tržeb,“ sdělil Boudný.
Původně v Podsedicích zaměstnávali asi 15 lidí ve dvousměnném provozu. Postupně přešli na jednosměnný provoz a nyní udržují těžbu jen tři dny v týdnu při pěti zaměstnancích. „Po covidu jsme si chtěli vydechnout, očekávali jsme nárůst prodeje, bohužel přišla válka na Ukrajině a s ní i odliv kupujících z Ruska,“ dodal Boudný.

Aby toho prý nebylo málo, v letošním suchém jaru jim chybí voda, která je nezbytná pro separaci granátonosného štěrkopísku. „Snažíme se ale pracovat alespoň v omezeném měřítku, protože kdybychom úplně zastavili separační linku, velmi těžko bychom celý technologický proces obnovovali. Část zaměstnanců, kteří tu dělali léta, nám už definitivně odešla do jiných oborů, případně do důchodu.“
Drahokamy jako nevýdělečný podnik
Technolog Jiří Boudný, který nechal v Podsedicích kus života, nevidí budoucnost „granátky“ příliš optimisticky. V rozporu s obecnou představou se těžba českého granátu – sama o sobě – od devadesátých let nevyplácí. „Tržní hodnota surového českého granátu ani nepokryje náklady na těžbu,“ vysvětlil Jiří Boudný.
Aby se využití červeného drahokamu vyplatilo, musí se kámen zušlechtit brusem a zhodnotit tím, že se stane součástí šperků z drahých kovů. Proto celý cyklus zajišťuje Družstvo umělecké tvorby v Turnově. Na kompletní šperkařské výrobě se před rokem 2019 podílelo přes 250 lidí. V současnosti je to o sto pracovníků méně.
Těžba českého granátu v Podsedicích
Celý proces těžby granátů je poměrně složitý. Oddělit několikamilimetrová zrnka drahokamu od hlušiny znamená přemístit desetitisíce tun zeminy. Před rokem 2020 to bylo například 25 000 tun materiálu na finálních 400 kilogramů drahých kamenů.
Ale popořádku. „V sedmdesátých letech minulého století proběhl v okolí Podsedic geologický průzkum, který odhalil celkovou mocnost nalezišť. Granátů je pod zemí dost,“ prozradil mistr provozu těžby Českého granátu Jiří Běžel. Naleziště jsou pod ornou půdou nebo pastvinami, které patří soukromým vlastníkům. S nimi se vyřeší dlouhodobý pronájem půdy, během kterého je místo vytěženo a zrekultivováno do původního stavu.
Orná půda se odkryje a na řadu přijde archeologický průzkum. Potom se vše, co je pod ornicí, zhruba do hloubky pěti metrů, odveze k úpravárenské lince. Tady se nejprve postupně oddělují velké kameny a rozdružují jíly. Na konci linky se nacházejí síta, kterými projdou zrnka o průměru maximálně 8 mm. Ta jsou poté spláchnuta do sazeček, kde dochází k procesu zvanému gravitační sesazování. Čediče a ostatní lehké materiály proud vody odnese a v sazečkách zůstávají pouze těžké minerály, které se koncentrují u dna.

„Za den se ze sazeček sesbírá kolem 30 kg hrubého koncentrátu, který podle kvality ložiska obsahuje 5 až 15 % granátu,“ upřesnil Boudný. Hrubý koncentrát získaný z úpravárenské linky v Podsedicích se expeduje k dalšímu zpracování do Turnova. Z vytříděných granátů se poté ručně vybírají takové, které jsou vhodné k dalšímu opracování.
Pro broušení jsou nejlepší granáty kulatého a oválného tvaru. Stejně jako u ostatních drahých kamenů se hmotnost vybroušených granátů vyjadřuje pomocí karátů. Vůbec největší granát nalezený v Podsedicích má 3,49 karátu, což odpovídá asi 0,7 gramu.
Granáty se třídí podle velikosti do pěti frakcí. „Do té první spadají největší běžně nacházené kameny o průměru 6 až 8 mm,“ osvětlil Boudný. „Tři kameny mají zhruba 1 gram, za nějž se cena pohybuje kolem 900 korun.“ Při přebírání koncentrátu jsou kromě granátů nacházeny též safíry, zirkony, rubíny, spinely, olivíny a další minerály.
Tomáš Petr