Záměr zařadit Krušné hory mezi chráněné krajinné oblasti (CHKO) se bude muset vypořádat s kritickými stanovisky. Deník zjistil, že v očekávaném přípravném řízení zaujme skeptický postoj státní podnik Lesy ČR, který je dominantním správcem území a má s ochranou letité zkušenosti. O CHKO usiluje část nové krajské politické reprezentace. Věc se má vyjasnit do roku 2024.

Podnik Lesy ČR upozorňuje na to, že pro argumentaci je klíčová legislativa. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny je CHKO rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristickým vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů.

„Krušnohorské lesy jsou specifické nejen historickou těžbou rud, ale i nedávným poškozením imisemi z tepelných elektráren a následnou výsadbou náhradních a nepůvodních dřevin,“ říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Přestože podnik od svého vzniku v roce 1992 masivně investuje do rekonstrukce náhradních porostů původními dřevinami, nelze podle něj naprostou většinu lesů v Krušných horách považovat za přirozené ekosystémy.

Podnik tvrdí, že z pohledu lesnictví nedosahují Krušné hory ve srovnání s jinými oblastmi v ČR takových kvalit, které zákon o ochraně přírody a krajiny předpokládá. Navíc poukazuje na to, že vyhlášení CHKO s sebou vždy nese výrazný nárůst administrativy. „Obecně máme za to, že při dnešních standardech hospodaření, kterými se Lesy ČR řídí, není vyhlášení velkoplošného zvláště chráněného území nutné,“ dodává Jouklová.

Slovo podniku má velkou váhu. Lesy ČR jsou nejvýznamnějším partnerem orgánů ochrany přírody. Skoro třetina výměry pozemků, na nichž státní firma v tuzemsku hospodaří, je součástí chráněných krajinných oblastí.

Co je CHKO a kdo ji vyhlašuje
CHKO jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Státní Agentura ochrany přírody a krajiny ČR může zahájit podrobné práce na vymezení CHKO v okamžiku, kdy dostane zadání od ministerstva životního prostředí. Pro spuštění tohoto procesu, který může trvat nejméně rok, je důležitý i zájem z regionu. CHKO vyhlašuje Vláda ČR nařízením.

To, že lesníci mohou vnést do debaty i jiný pohled, naznačují Městské lesy Chomutov. „Neznáme sice podmínky, za jakých by se CHKO vyhlašovala, ale problém by s tím asi nebyl,“ odhaduje ředitel chomutovské lesní správy Petr Markes. Tato příspěvková městská organizace, založená v roce 1993, se stará například o náhorní plošinu mezi obcí Hora Svatého Šebestiána a státní hranicí se Saskem, kde je několik chráněných území, včetně Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR význam Krušných hor hájí. To, že je diskutovaná příroda natolik zachovalá, že by vyhlášení CHKO bylo na místě, vyplývá podle agentury například z komplexního vyhodnocení soustavy CHKO a potenciálu krajiny ČR. Tento dokument, který posoudil možný další vývoj územního rozvoje v chráněných krajinných oblastech, se promítl i do Státního programu ochrany přírody.

„Pro CHKO Krušné hory mluví i fakt, že byly vyhlášeny Světovým kulturním a přírodním dědictvím UNESCO, a posláním chráněných krajinných oblastí je ochrana krajiny se všemi jejími přírodními i kulturními hodnotami,“ konstatuje Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. CHKO by podle ní celý systém, kdy některá chráněná území spravuje agentura a jiná kraj, podstatně zjednodušila a zajistila ochranu i dalším místům.

Krušné hory
Příhraniční pohoří dlouhé 130 a široké 40 kilometrů. Zasahuje do Ústeckého kraje, Karlovarského kraje a do Saska, které už velkou část hor komplexně chrání. Na české straně se zvláštní ochrana týká jen nejcennějších lokalit, kde jsou přírodní rezervace.
Krušné hory ovlivňovala od středověku těžba rud a později energetika v Mostecké pánvi. V druhé polovině 20. století poškodily průmyslové exhalace rozsáhlé lesní porosty. Krušné hory mají podle řady odborníků velmi rozmanitý ekosystém. Krušnohorská rašeliniště o rozloze přes 5 500 hektarů patří k neohroženějším místům v ČR. V oblasti žije vzácný tetřívek obecný. Nejcennější místa jsou dnes chráněna jako národní přírodní rezervace. Krušné hory jsou součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Horské mokřady chrání celosvětová Ramsarská úmluva.

Slib iniciovat vyhlášení Krušných hor za CHKO má ve svém volebním programu hnutí Spojenci pro kraj, které se stalo součástí krajské vládnoucí koalice. „Udělám vše pro to, aby k vyhlášení CHKO Krušné hory skutečně došlo,“ sdělila v listopadu Deníku krajská zastupitelka Spojenců Karolina Žákovská, která je expertkou na právo životního prostředí.

Odborná debata bude zřejmě hodně zajímavá. Lesy ČR totiž připouštějí, že díky intenzivní péči stav lesů stále zlepšují a zvyšují biodiverzitu. V Krušnohoří podporují třeba cenné biotopy, kde chtějí posílit populaci tzv. deštníkového druhu tetřívka obecného. „I v tomto případě úzce spolupracujeme s místními orgány ochrany přírody,“ ujišťuje Jouklová.

CHKO v Ústeckém kraji
V Ústeckém kraji jsou tři CHKO: České středohoří (od roku 1976), Lužické hory (1976) a Labské pískovce (1972), kde na části plochy vznikl v roce 2000 Národní park České Švýcarsko, nejcennější přírodní oblast v regionu, na kterou navazuje na německém území Národní park Saské Švýcarsko (1990).
Na německé straně podél hranic s Českem je od roku 1996 rozsáhlý Přírodní park Krušné hory / Vogtland, který má rozlohu 1 495 kilometrů čtverečních a zahrnuje řadu přírodních památek, chráněných krajinných oblastí, evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.
V Ústeckém kraji jsou v krušnohorském příhraničí kromě mimořádně chráněných menších lokalit celkem 4 lokální tzv. přírodní parky s nižším stupněm ochrany: Východní Krušné hory (Ústecko), Loučenská hornatina (Mostecko), Bezručovo údolí a Údolí Prunéřovského potoka (Chomutovsko). Přírodní parky vyhlašuje krajský úřad.