Vpravdě neobvyklá oslava narozenin proběhla ve středu v liberecké tramvajové vozovně. Oslavenkyní tu totiž byla vůbec nejstarší provozuschopná tramvaj, která se v Liberci nachází. Stařičká Bovera vyrobená na konci 20. let minulého století tento týden oslavila úctyhodné devadesátiny.

Cestující nejprve vozila v Ústí nad Labem, následně sloužila jako kolejový brus, dnes ji liberecký dopravní podnik využívá k zvláštním nostalgickým jízdám.

Pavel Vaňout stojí poblíž místa, kde vyvěral minerální pramen. Tady stála ocelárna, kde si dělníci vodu čepovali.
Patriot Pavel Vaňout: Most? Ten mohl být lázeňským městem, přednost dostalo uhlí

„Výsledek brzdných pokusů lze označiti za uspokojivý“. Takový verdikt se 7. června 1929 objevil v protokolu z úředního vyzkoušení nové tramvaje zvané Bovera s evidenčním číslem 78. Tramvaj vyrobená v pražských Ringhofferových závodech ten den vyrazila na zkušební jízdu od hlavní pošty v Ústí nad Labem a úspěšně dojela až do Vaňova. Protože zkouškami prošla, nic nebránilo tomu, aby mohla po následující desetiletí vozit cestující na tratích v Ústí i jeho okolí – třeba do Chabařovic, Neštěmic nebo Trmic.

KOŠ NA MRTVOLY

Tramvají stejného typu bylo do Ústí dodáno celkem osmnáct. „Staly se takovým vyloženě typickým vozidlem pro Ústí nad Labem,“ popsal tramvajový expert Tomáš Krebs z libereckého dopravního podniku.

Bovery měly několik zvláštností, třeba kožené lavice, sklápěcí stolky a také uspořádání sedaček. Zajímavostí byl také takzvaný „koš na mrtvoly“. „Fungovalo to tak, že když tramvaj najela na překážku, zpravidla tedy na člověka, dotyčný narazil na mřížku, která se zalomila a z pohotovostní polohy uvolnila koš. Ten klesl na koleje, člověka nabral a zabránil tak tomu, aby se dostal pod kola,“ vysvětlil řidič tramvaje Martin Frank, podle kterého toto zařízení zachránilo mnoho lidí.

S těmito tramvajemi se cestující v ústeckých ulicích setkávali přes 30 let, dojezdily až v první polovině 60. let, tedy jen chvíli před tím, než byla tramvajová doprava v Ústí roce 1970 definitivně zastavena.

DNES NOSTALGIE

Většinu tramvají tohoto typu čekala likvidace, „osmasedmdesátku“ ale přestavěli na kolejový brus a v roce 1969 přesunuli do Liberce. „Dostala se sem díky tomu, že Liberec neměl devizové prostředky na zakoupení brusu ze zahraničí, takže využil nabídky z Ústí nad Labem,“ vysvětlil Krebs. V Liberci pak tramvaj brousila koleje až do roku 1987.

Krátce před revolucí se pak začalo psát třetí dějství jejího života. Tehdejší Kroužek přátel městské dopravy se pustil do její opravy. „Po sobotách jsme ji začali po šroubečku rozebírat a zjišťovat, v jak dezolátním stavu je,“ vzpomněl Krebs. Práce se pak dokonce na několik let přerušily. „Přestali jsme si věřit, že se to podaří dotáhnout do konce. Impulsem pro nás ale bylo, když nás požádali, zda bychom Boveru nepůjčili na oslavu 100 let tramvají v Ústí nad Labem,“ popsal Krebs. Práce se proto znovu rozeběhly a v roce 1999 se Bovera vlastní silou rozjela znovu. Od roku 2000 ji podnik využívá pro nostalgické jízdy.

Jan Bárta z Litoměřic otevřel v Mostě první českou myčku pro psy.
V Mostě spustili první myčku pro psy. Je to trochu jako s autem

Bovera má metrový rozchod, dojet tak může jen tam, kam vedou úzké koleje, tedy do Lidových sadů, k Viaduktu a také do Jablonce nad Nisou. Cestující vozí výjimečně, především o státních svátcích, lidé si ale její jízdu mohou objednat i pro nejrůznější účely – oslavy narozenin, svatby, rozlučky se svobodou a podobně. „Při zvláštních jízdách od roku 2000 Bovera absolvovala už přes dvanáct tisíc kilometrů,“ uvedla mluvčí libereckého dopravního podniku Martina Poršová.

Bovera dala nakonec jméno i zdejšímu dopraváckému kroužku. Ten se postupně zasadil i o obnovu dalších historických tramvají, název ale nese po svém prvním dokončeném kousku – Boveraclub.

INSPIRACE PRO ÚSTÍ

Na středeční oslavu „devadesátin“ do Liberce dorazil i ředitel ústeckého dopravního podniku Libor Turek. Ten sice Boveru v ústeckých ulicích nezažil, Ústí ji ale podle něj může Liberci jenom závidět. Turek zároveň uvedl, že je pro něj impulsem k tomu, aby se podnik pokusil obnovit svou historickou tramvaj typu T2, která nyní chátrá v předlické vozovně.

Plány na obnovu této tramvaje z 60. let už se v minulosti objevily, nakonec ale ztroskotaly na financích. „Bude záležet na tom, kolik to bude stát, jestli získáme nějakou dotaci. Vlastními silami toho schopni nebudeme. Musíme zjistit, jaký je stav tramvaje, a vymyslet, do jakého stavu ji chceme uvést. Určitě se o to ale pokusíme,“ slíbil Turek.

BOVERA
Historická tramvaj číslo 78 byla vyrobena v roce 1929 pražskou firmou Ringhoffer.
Elektrickou výzbroj dodala firma Brown Boveri, odtud pochází její přezdívka „Bovera“.
Vůz byl v roce 2012 Ministerstvem kultury České republiky zapsán do seznamu kulturních památek.
Zdroj: Boveraclub Liberec