Divokou zvěř odrazují nepříjemným pískotem.

Dva senzory už někdo ukradl

„Zařízení vydává vysokofrekvenční zvuk, který zvířeti vadí podobně jako člověku škrábání nehtů na tabuli. Aktivují ho světlomety projíždějícího auta, plašič se rozbliká a začne houkat. Zvíře v tu chvíli zcela ztuhne a řidič může v klidu projet," popsal Kamil Plíšek z Podřipského zájmového sdružení honiteb, které zařízení pomáhalo nainstalovat.

Deer Deter: opticko-zvukové zradidloŽivotnost: až 8 let
Váha: 96 gramů
Dosah detekce vozu: 300 – 400 m
Účinnost do rychlosti vozu: až 130 km/h
Integrované solární napájení
Cena za jedno zařízení: 60 euro

Jakmile auto projede, plašič se vypne. Zvěř pak zase může volně procházet krajinou. „Oproti pachovým ohradníkům, které zvěř odrazují pořád, je to veliké plus. Tyto senzory totiž nenarušují přirozené migrační trasy a zvířata zbytečně nestresují," dodal Plíšek.

Zařízení váží necelých sto gramů, je ukryto ve voděodolném obalu z plexiskla a lze ho snadno připevnit k patníku či ke stromu. Přijíždějící automobil rozpozná až do vzdálenosti 400 metrů. Dokáže odstrašit všechny druhy divoké zvěře včetně zajíců a ježků. Díky solárnímu panelu vydrží bez údržby až půl roku.

Senzory jsou v Ústeckém kraji v provozu teprve dva týdny, dva kusy už ale někdo ukradl. Jejich přesnou polohu proto kraj nechce zveřejnit.

Za nejvíc srážek může prase divoké

S rostoucí intenzitou dopravy i vzrůstajícími počty zvěře dochází k více nehodám. Až v 70 procentech případů se řidiči střetávají se srncem obecným. V Ústeckém kraji se však nejčastěji musí vyhýbat praseti divokému.

„Je to způsobeno typem zemědělství. V kraji se totiž hodně pěstuje kukuřice a řepka, která černé zvěři maximálně vyhovuje. Celý rok v ní má klid, kryt i potravu a nemá důvod nikam vycházet. Pak se také množí," vysvětluje Kamil Plíšek.

Řidiči by proto neměli podceňovat značky, které upozorňují na výskyt zvěře. Pokud už zvíře na silnici vběhne, neměli by se ho snažit objet. „Za každou cenu musíte zůstat na silnici. Pokud při vyšší rychlosti strhnete volant, hrozí náraz do stromu s fatálními důsledky," varuje krajský koordinátor BESIP pro Ústecký kraj Jan Pechout.

Loni policisté v Ústeckém kraji evidovali 750 srážek se zvířaty. Letos už vyjížděli ke 721 střetům. Ve skutečnosti jich ale může být mnohem víc. Zatím poslední taková srážka se udála v úterý 3. listopadu ráno u Chlumce na Ústecku.

„Jedná se jen o nehody, k nimž jsme přivoláni. V mnoha případech si totiž lidé poraženou zvěř odvezou v kufru a věc nenahlásí, přestože to je první věc, kterou by po nehodě měli udělat," upozornil Jiří Ušák, vedoucí odboru dopravy policie v Ústeckém kraji.

Dvouleté testování

Senzory, které stály zhruba 200 tisíc korun, platil Ústecký kraj. Pokud se osvědčí, kraj je zřejmě umístí i na jiné nebezpečné úseky.

„Dva roky bude probíhat vyhodnocování, chceme vyzkoušet, jestli to skutečně funguje v našich podmínkách. Pokud ano, pak by kraj do zařízení pravděpodobně investoval víc," uvedl vedoucí odboru dopravy krajského úřadu Jindřich Franěk.

Zařízení pochází z Rakouska. Tam nainstalovali 10 tisíc kusů, během pěti let klesl počet střetů se zvířaty o 90 procent.