„Byla jsem překvapena, kolik příspěvků týkajících se Sudet a příhraničních regionů bylo na sjezd přihlášeno,“ říká děkanka filosofické fakulty Michaela Hrubá.

Jak mimořádnou akcí je dvanáctý celostátní sjezd historiků, který hostí Filozofická fakulta UJEP?
Už samotný název naznačuje, že se jedná o celorepublikovou akci opravdu velkého významu. Toto setkávání historiček a historiků má už dlouhou tradici. První sjezd se uskutečnil v roce 1937. I když některá setkání probíhala v době totality, plně se tuto tradici podařilo obnovit až po roce 1990. Na těchto setkáních se vždy po několika letech rekapituluje vývoj historické vědy.

Od nemocnice přes demolici po kampus.
Tady bývala první ústecká nemocnice. Pamatujete se na ni ještě?

Tyto sjezdy se konají jednou za pět let, tedy méně často než olympiáda, takže asi není jednoduché pořadatelství získat. Nebo ano?
Pořadatelství se uděluje institucím, které se dlouhodobě a významně historickému výzkumu věnují. Předchozí ročníky se konaly například v Praze, Ostravě, poslední sjezd byl v roce 2017 v Olomouci. Teď se té cti dostalo nám. Je to uznáním toho, že naše historická katedra UJEP v Ústí nad Labem má dobré jméno. Byla nám dána důvěra, že takto velkou akci dokážeme zorganizovat.

Když mluvíme o velké akci, kolik historiček a historiků do Ústí nad Labem přijede?
Do Ústí nad Labem a Ústeckého kraje přijede na šest set historiček a historiků. I když je to akce určená českým historikům, přijedou i zahraniční hosté z Francie, Německa, Polska nebo Slovenska.

Kdo bude nejvýznamnějším zahraničním hostem?
Takovou celebritou mezi zahraničními hosty bude profesor Alain Soubigou z pařížské Sorbony. Pan profesor pronese úvodní slavnostní přednášku v Severočeském divadle opery a baletu.

Návrh Jany Brandtlové a Evy Opltové ukazuje skleníky a jezírko
Kampus ústecké univerzity se může dál měnit. Podívejte se na nejlepší návrhy

Čeho se bude týkat?
Pan profesor je bohemista, který se zabývá českými dějinami 20. století, konkrétně postavou první československého prezidenta Tomáše Garrique Masaryka. Na masarykovské téma bude i ona úvodní přednáška.

Využijete sjezdu také k představení Ústí nad Labem a Ústeckého kraje?
Ano. Vytvořili jsme pro konání sjezdu přívětivé prostředí, přestavíme regionální firmy, regionální potraviny, každý účastník si odveze hrníček z porcelánky v Dubí. Pro Ústí nad Labem a celý náš kraj bude sjezd dobrou reklamou. Chceme ukázat Ústí nad Labem jako nikoli vyloučenou, ale výjimečnou lokalitu s bohatou kulturní a historickou tradicí.

Mohou se některé akce zúčastnit studenti ústecké univerzity?
Uspořádali jsme pro ně debatu Historie českých zemí mezi Západem a Východem, kterou bude moderovat Petr Honzejk. Pro širokou veřejnost pak bude natočena řada rozhovorů a reportáží, které budou zveřejněny na webových portálech.

Snímky z výstavy o sesuvech, která je zčásti k vidění na UJEP a poputuje do Hradce Králové.
Sesuvy napáchají věcí. Jeden dokonce přestěhoval celý sad k sousedům

Budou se Ústeckého kraje týkat i některá konkrétní vystoupení historiků?
Ano, byla jsem překvapena, kolik příspěvků týkajících se Sudet a příhraničních regionů bylo na sjezd přihlášeno. Bude se ho týkat hned několik panelů. Je to téma, kterým se intenzivně zabývá i naše katedra. Věřím, že z debaty na sjezdu mohou vyplynout i některé nové směry bádání.

A je něco, co by bylo blízké přímo Ústí nad Labem?
Je tam zajímavé téma budování sídlišť a života v nich, které se Ústí nad Labem a jeho přeměny ve 20. století velice týká. Celým sjezdem v Ústí chceme ukázat, že historické vědy a historický výzkum mají pro společnost velký význam a že jsou něčím, s čím se ve veřejném prostoru neustále setkáváme.

Tak velká akce nejde asi uspořádat bez podpory univerzity, kraje i města. Dostalo se vám jí?
Ano a chtěla bych za ni poděkovat. Bez podpory magistrátu, krajského úřadu a univerzity bychom tuto akci nemohli uspořádat a této pomoci si nesmírně vážím.