Stromy v rozpuku, ptačí trylky, řídký pohyb lidí, prostě idylka. Skoro jako v lesoparku. Jenže jsme v psychiatrické nemocnici. Brzy to připomene přítomnost několika bílých plášťů a podivín halasící, že jede na víkend na propustku domů. V uplynulých dnech se tady sešli lékaři se zástupci justice. Nešlo o první ani poslední setkání, na kterém se pokoušejí vzájemně naladit na opačnou specializaci. Jejich efektivní spolupráce je totiž zásadní při rozhodování o tom, jestli a na jak dlouho někoho do Beřkovic poslat na ochranné léčení.

V současné době tu mají kolem 350 pacientů, skoro výhradně z Ústeckého kraje. Z toho kolem 150 jich je zde na ochranném léčení. Z něj někdy pacienti utíkají. Tím ale maří rozhodnutí soudu a zadělávají si na problémy. „Důvody útěků jsou různé,“ uvažuje Jiří Tomeček, ředitel nemocnice. „Osobní důvody, nesnášenlivost režimových opatření, ale i nepochopení, proč jsou tady,“ dodává šéf zařízení.

Polapení útěkáři si s ostatními pacienty podávají dveře v jedné z místností nově opraveného oddělení nemocnice. Státní znak na zdi a talár na věšáku napovídají, že jde o detašované pracoviště okresního soudu. „Nemusíme komplikovaně převážet pacienta do Litoměřic,“ pochvaluje si Tomeček, že naopak soudci odtamtud dojíždějí do Beřkovic. A rozhodují přímo tady o ochranných léčbách a detencích, pokud tu rovnou nepořádají hlavní líčení v trestních věcech.

Devianta z Děčínska přivedla k soudu v Ústí eskorta.
Sex už od školky. Za letité znásilňování dcery má pedofil z Děčínska osm let

Existenci beřkovické pobočky si chválí i Halka Lacinová, předsedkyně litoměřického okresního soudu. „Soudci poznají prostředí nemocnice, jsou v kontaktu s lékaři i pacienty. Jejich situaci posoudí spravedlivěji, než kdyby oni jezdili sanitkou k nám,“ je přesvědčená předsedkyně. Soud ukládá ochranné léčení čím dál častěji. „Počet osob s psychickými problémy bude narůstat,“ věří Lacinová s tím, že justice ani zdravotnictví na to nejsou připraveny.

Nejsou znalci, lékaři ani psychologové

Posouzení obžalovaných s psychiatrickou diagnózou, s nějakou závislostí nebo se sexuální deviací je pro soudce často velmi náročné. Snaha o co nejzodpovědnější přístup někdy ochranné léčení protahuje. „Je třeba uložit léčení efektivně jak pro pacienta, tak pro společnost. Aby to nestálo zbytečné peníze, aby v léčebnách nebyly drženy osoby, které tam být drženy nemají. Ani aby se nezaléčená osoba nedostala do běžné společnosti,“ zdůrazňuje Lacinová.

Pro soudce bez medicínského vzdělání bývá těžké porozumět zprávám, které lékaři psychiatrické nemocnice vystavují pacientům. „Řešila jsem to s pověřenou místopředsedkyní krajského soudu i s některými předsedy okresních soudů,“ ujišťuje Lacinová. „Domluvili jsme se, že bychom zkusili vytvořit školení. Chtěli bychom, aby se ho zúčastnili všichni soudci v severních Čechách,“ plánuje předsedkyně.

Muž z Litoměřicka čelí obžalobě ze znásilnění, v pondělí byl u krajského soudu v Ústí se dvěma advokátkami.
Dívka otěhotněla s otčímem, nebylo jí ani 15 let. Muž tvrdil, že šlo o boží vůli

Problém je s nedostatkem znalců z oboru psychiatrie. Soudci, kteří s osobami s psychiatrickými diagnózami nepřicházejí do styku pravidelně, jsou přitom na znalcích zcela závislí. „Celá řada obžalovaných řekne – ano, jsem závislý nebo nemocný a chci se podrobit léčení. Aby ale proběhlo úspěšně, má to určité podmínky a ta osoba je nemusí splňovat. Soudce patřičnými dotazy na znalce může zjistit, jestli má ochranné léčení význam, jaký druh, jestli bude efektivní,“ vypočítává Lacinová.

Také vedení psychiatrické nemocnice vidí v nedostatku znalců problém. „Prodlužuje se přeměna ochranných léčeb z lůžkové na ambulantní i přijímání nových pacientů,“ popisuje ředitel zařízení Tomeček s tím, že ještě víc u nich pociťují nedostatek kvalitních lékařů, klinických psychologů i pomocného personálu.