Už za dva dny budeme znát vítěze prezidentských voleb. Co když ale volba nebude mít jasného vítěze? Co se stane v případě, že každý z kandidátů získá přesně padesát procent hlasů? A kdo na Pražském hradě vystřídá Václava Klause, pokud se vítězný kandidát ještě před složením prezidentského slibu vážně zraní nebo dokonce zemře?
Na otázky, s nimiž za redaktory Deníku přicházeli sami čtenáři, jsme hledali odpovědi u odborníka. Vybrané dotazy zodpovídá Radovan Suchánek, expert na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Do kdy má některý ze dvou kandidátů postupujících do druhého kola prezidentské volby čas na odstoupení z voleb? Může tak učinit z libovolného důvodu?
Zákon o volbě prezidenta republiky neupravuje lhůtu pro vzdání se kandidatury před konáním druhého kola volby prezidenta.
Jelikož však zákon stanoví, že pro druhé kolo volby se použijí jeho ustanovení přiměřeně patrně tím má na mysli, že se použijí jeho ustanovení vztahující se na první kolo pak platí, že kandidát se může vzdát své kandidatury do 24 hodin před zahájením volby prezidenta, tedy před zahájením druhého kola. Nejpozději se tedy kandidáti, kteří postoupili do druhého kola, mohou vzdát kandidatury do čtvrtka 24. ledna, 14 hodin.
Zákon nepředepisuje, z jakého důvodu se kandidáti na post prezidenta republiky mohou vzdát kandidatury, takže tak mohou učinit z libovolného důvodu nebo i bez udání důvodu. Toto prohlášení však již nelze vzít zpět.
Pokud se některý ze dvou kandidátů před druhým kolem volby vzdá práva kandidovat, postupuje místo něj do druhého kola ten kandidát, který v prvním kole volby skončil na třetím místě.
Kdy se kandidát, který vyjde vítězně z druhého kola volby, stává oficiálně prezidentem?
Kandidát, který zvítězí ve druhém kole volby, se ujímá úřadu prezidenta republiky až složením slibu do rukou předsedy Senátu, jímž je Milan Štěch, na společné schůzi obou komor Parlamentu.
Teprve dnem složení slibu začíná volební období prezidenta a teprve od tohoto dne se zvolený kandidát stává prezidentem.
Společnou schůzi komor svolává, zahajuje a ukončuje předseda Poslanecké sněmovny, v současné době tedy předsedkyně Miroslava Němcová. Termín a pořad konání společné schůze komor navrhuje předsedovi Sněmovny organizační výbor Sněmovny. Společná schůze se z povahy věci může uskutečnit až po uplynutí volebního období současného prezidenta republiky Václava Klause, tedy nejdříve 8. března 2013.
Co nastává v případě, že takový kandidát ještě před tím, než se stane prezidentem, zemře, případně vážně onemocní, například upadne do kómatu?
Jestliže by kandidát zvolený prezidentem před složením slibu zemřel, byla by vyhlášena zcela nová volba prezidenta.
Tu by vyhlásil předseda Senátu nejpozději do deseti dnů po dni úmrtí zvoleného kandidáta a stanovil by den jejího konání tak, aby se konala nejpozději devadesát dnů po jejím vyhlášení. Znovu by se tedy navrhovali kandidáti a celý proces volby by se opakoval.
Pokud by kandidát zvolený prezidentem vážně onemocněl, takže by nebyl schopen složit slib, muselo by se vyčkat se svoláním společné schůze komor Parlamentu na dobu, kdy toho bude schopen.
Pokud by tento stav trval i po uvolnění úřadu současným prezidentem, tedy po 7. březnu, příslušel by pak až do složení slibu novým prezidentem výkon některých jeho funkcí předsedkyni Poslanecké sněmovny, další funkce by vykonával předseda vlády Petr Nečas.
Co se stane, pokud zvolený kandidát odmítne složit prezidentský slib? Co znamená složit slib s výhradou?
Ústava stanoví, že odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen. I v tomto případě by se tedy konala zcela nová volba.
Složení slibu s výhradou představuje jakoukoli úmyslnou odchylku od znění slibu předepsaného Ústavou. Ústava nepřipouští možnost složení slibu ani v žádné alternativě či modifikované verzi k jeho stanovenému textu, jak to umožňují např. polská či německá ústava zmínkou o Bohu. Za výhradu by tedy v České republice mohl být oprávněně považován třeba i dovětek „K tomu mi dopomáhej Bůh!".
Výhradou by mohl být i znevažující komentář bezprostředně před nebo po složení slibu, i když by samotný slib byl složen ve správném znění. S ohledem na účel složení slibu je ovšem pro výhradu třeba vyžadovat úmysl. Pouhé přeřeknutí či výpadek paměti proto není možné považovat za výhradu k obsahu slibu.
Jak se dále postupuje, pokud každý z kandidátů ve druhém kole volby získá přesně 50 procent hlasů?
Prezidentem je zvolen ten kandidát, který získal ve druhém kole volby prezidenta nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Je-li takových kandidátů více, prezident není zvolen. Rozhodující tedy není procento získaných hlasů, ale rozhoduje skutečně každý jednotlivý hlas a kdo jich má více, zvítězí. Při rovnosti hlasů ve druhém kole by se musela opět konat celá volba znovu.
Neznám však ze zahraničí žádný případ přímé volby, kde by k takové situaci došlo.
- Zbylí dva kandidáti na post prezidenta se mohou kandidatury vzdát nejpozději 24 hodin před zahájením druhého kola volby, a to i bez udání důvodu. Do druhého kola by pak postoupil kandidát, který v prvním kole volby skončil na třetím, respektive čtvrtém místě. - Prezidentem se vítěz voleb stává až po složení prezidentského slibu. Slib může složit až poté, co skončí mandát Václavu Klausovi, tedy nejdříve 8. března. - Pokud vítěz voleb přes složením slibu zemře, celý proces volby se opakuje znovu. - Jestliže vítězný kandidát vážně onemocní a není schopen složit prezidentský slib, zastupují jej předsedkyně Poslanecké sněmovny a premiér. - Pokud vítěz voleb při skládání prezidentského slibu záměrně pozmění předepsaný text slibu, pohlíží se na něho, jako by prezidentem vůbec nebyl zvolen. |
Komisaře domů si musíte pozvat
Co je dobré také vědět, než vyrazíte ke druhému kolu volby prezidenta:
- na rozdíl od prvního kola volby dostanete tentokrát hlasovací lístky až ve volební místnosti, nikoliv tedy předem do schránky to proto, když by některý z kandidátů využil svého práva a ve lhůtě do 24 hodin před zahájením hlasování se vzdal své kandidatury
- pokud se volič ze závažných, zejména zdravotních nebo rodinných důvodů nemůže dostavit do volební místnosti, přestože se chce voleb zúčastnit, musí například telefonicky požádat na obecním úřadě a ve dnech voleb okrskovou volební komisi o to, aby komise k voliči domů vyslala dva své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky; pokud o schránku dopředu nepožádáte, nemá radnice ze zákona povinnost přinést hlasovací schránku k vám domů
- ti, kteří chtějí hlasovat mimo místo svého trvalého pobytu a dosud si nežádali o voličský průkaz, který je pro takovou volbu nezbytný, už se hlasování zúčastnit nemohou lhůta pro podání žádosti o voličský průkaz totiž vypršela ve středu