A v čem kouzlo „práce z domova" vlastně spočívá?

„Když zrušíte vaše kancelářské prostory, zřídíte si online kancelář na internetu a začnete pracovat na dálku, pak opravdu ušetříte. Přestanete platit nájemné a další výdaje za provoz kanceláře, omezíte i výdaje za cestování do práce a za zákazníky. A pokud jste nenároční, svou novou online kancelář můžete provozovat i zdarma například pomocí služby Google Apps pro firmy," vysvětluje Michal Martoch, konzultant společnosti WorklineSluzby.cz .

Úspory mohou být ovšem mnohem vyšší, pokud zaměstnanci pracují většinu času z domova a do práce chodí například jednou týdně nebo pouze na porady či schůzky se zákazníky. „Taková firma pak může ušetřit až 80 % nákladů," tvrdí Michal Martoch.

Zdarma, ale za jakou cenu?

Práce na dálku má své přínosy, ale i nástrahy. Určitě se nehodí pro každého zaměstnance, protože vyžaduje určitou úroveň vnitřní disciplíny, motivace, schopnosti domluvit se na konkrétním úkolu. Jiný způsob vedení, aby firma klapala, musí zvládnout i samotní šéfové.

„Úspěšné zavedení tohoto způsobu práce bývá spíš dlouhodobým procesem zahrnujícím kromě osvojení si nových technologií také důkladnou počáteční analýzu a kvalitní proškolení všech zúčastněných," dodává odborník.

Příklady ze zahraničí

Na druhou stranu dnes už nejedna zahraniční společnost veřejně prohlašuje, že se možnost práce na dálku pozitivně odráží v produktivitě zaměstnanců. Dobrou zkušenost mají třeba firmy IBM, O2, Cisco nebo Centrica.

Jejich zaměstnanci jsou údajně spokojenější, loajálnější, méně nemocní a v neposlední řadě i výkonnější. Velké firmy takto ušetří v řádech až stovky milionů korun. Není tedy divu, že ve skandinávských zemích, Velké Británii nebo USA nabízí alespoň částečnou práci z domova okolo 40 % firem.

Zatímco náklady na provoz kancelářských prostor lze vyčíslit jen orientačně, v případě nákladů na dojíždění zaměstnanců se už pohybujeme v jistějších vodách.

„Když si vezmeme například schůzku v Praze, na kterou přijede jeden účastník z Děčína a jeden z Ostravy, najednou se celková vzdálenost vyšplhá na zhruba 1000 kilometrů s časem stráveným na cestě téměř 13 hodin a s celkovými náklady okolo 8 500 korun. Pokud by přitom její účastníci využili videokonference, celá schůzka by je nemusela stát ani korunu," vysvětluje odborník na práci z domova.

Webináře namísto porad

Právě vzdělávání je jednou z oblastí s velkým potenciálem možných úspor. Vezměme si konkrétní příklad:

„Firma se 160 pobočkami po celé republice musí jednou měsíčně proškolit nejlépe všechny své pracovníky, kterých je 320. Protože náklady na školení byly vysoké, firma posílala na školení vždy jen polovinu svých zaměstnanců a za jednodenní školení zaplatila téměř 250 tisíc korun," přibližuje Martin Matloch a dodává: „Pak přešla na systém webinářů tj. online seminářů s možností živé interakce. Účastníci už nemuseli nikam jezdit, ušetřilo se proto za jejich čas, dopravu, diety a pronájem sálu. Firma tak mohla uspořádat i dva webináře měsíčně pro obě skupiny zaměstnanců a za školení zaplatila pouze něco přes 25 tisíc korun."

I když náklady zaměstnanců nemusí patřit do sféry vašeho zájmu, jejich motivovanost a loajalita už je ceněným artiklem. Ne každý zaměstnanec se chce či může stěhovat za prací. Naopak pro řadu lidí je možnost práce na dálku něčím, co jim umožňuje vést kvalitní život na místě, které si sami vyberou.

Vědec a novinář, výhody a nevýhoda

„Jako příklad za všechny uvedu špičkového vědeckého pracovníka, který žije ve vesnici na severovýchodě Čech. Na svém výzkumném pracovišti v Praze tráví 34 dny v měsíci, jinak pracuje na dálku. Dokud žil v Praze, platil vysoké nájemné okolo 18 000 korun a týdně strávil okolo 8 hodin v hromadné dopravě. Na vesnici jeho životní náklady klesly na 5 000 korun, za dopravu utratí měsíčně jen 2 000 korun a ve vlaku může navíc pohodlně pracovat na svém notebooku," uvádí příklad specialista na zavádění práce z domova.

Ačkoliv se tedy práce na dálku může jevit jako extrémní varianta, ve vhodné kombinaci s prací v kanceláři se už řadě firem vyplácí jako užitečný nástroj pro snížení nákladů a zvýšení spokojenosti jejich zaměstnanců. Nezapomínejme také, že nejlevnější typ „kamenné" kanceláře, tedy open space, má kromě svých nepopiratelných výhod i řadu nedostatků.

„Ano, vaše zaměstnance máte jednoduše po ruce a lépe pod kontrolou. Ovšem, jak ukazují průzkumy, neustálý hluk a vyrušování působí negativně na soustředění pracovníků, jejich výkonnost se snižuje a ti citlivější pak nezřídka končívají u lékaře s psychickými nebo psychosomatickými obtížemi. Také to jsou faktory, se kterými je třeba počítat při hledání způsobu, jak co nejlépe a nejlevněji provozovat vaši firmu," uzavírá Milan Matloch.

I samotní zaměstnanci potvrzují, že práce z domova má kromě nesporných výhod i svá negativa.

„Ušetřím za dojíždění, když mi pracovní doba začíná v 9.00, stačí když vstanu pět minut před tím a zapnu počítač. Ale za nevýhodu jednoznačně považuji kontakt s lidmi. Zpětná vazba, to je věc, která nemá vždycky úplně nejlepší vliv na psychiku," doplňuje editor sportovního portálu Aleš Vávra, který pracuje z domova.