V Ústeckém kraji jsou velká ghetta především na panelových sídlištích, například v Litvínově nebo v Mostě, v menších obcích jde většinou a malé vyloučené lokality s několika domy či ubytovnou. Podle Kliky leží největší podíl práce právě na městech. "Někde je zájem větší, někde menší. Na Šluknovsku je to město od města, starosta od starosty. Trochu záhadou je pro mě například Varnsdorf, kde roky říkáme, že je potřeba přijmout systémová řešení, ale nikdo na ně příliš neslyšel," řekl ČTK Klika.

Podle kraje je nezbytné, aby vláda zohledňovala při rozdělování peněz situaci v jednotlivých krajích. "Na Ústecký kraj a Moravskoslezský musí ministři koukat jinýma očima. Když se posiluje počet policistů, je to v rámci celé republiky. Když se přerozdělují peníze na sociální věci a sociální služby, tak je dostaneme podle stejného koeficientu jako ostatní kraje, což není správně. Nebo ať vláda vytvoří finanční prostředky na tyto věci, na které si kraje a obce budou moci sáhnout," řekl ČTK Klika.

Situace se v posledních letech výrazně zlepšila například v Obrnicích na Mostecku. Tamní radnice s pomocí dotací investovala miliony korun do projektů začlenění místních Romů, navíc začala postupně vykupovat byty, aby se do nich další sociálně slabí nemohli stěhovat.

Právě příliv sociálně slabých z celé republiky do Ústeckého kraje považují starostové za největší problém, kterému nemají jak zabránit. "Domy jsou soukromé, nemáme žádné nástroje, jak se bránit. Byty pronajímají sociálně slabým jak soukromníci, tak realitní kanceláře," řekla ČTK starostka městského obvodu Ústí nad Labem - Neštěmice Yveta Tomková (ANO).

V jejím obvodě je jedno z novějších ghett, sídliště Mojžíř. Radnice nechala z okolí domů odstranit všechny lavičky a posílí bezpečnost. "Snažíme se navýšit počet strážníků v ulicích, teď prochází výcvikem 24 nových strážníků, kteří by měli nastoupit na konci června. Máme šanci některé lokality zajistit. Posilujeme i kamerový systém," řekla už dříve Tomková. Společně s bytovým družstvem a společenstvími vlastníků hledá radnice dotační tituly, ze kterých by bylo možné zaplatit mzdy dlouhodobě nezaměstnaným, kteří by s udržováním pořádku pomohli.

Napětí v sociálně vyloučených lokalitách v kraji opakovaně vyvrcholilo sociálními nepokoji. V roce 2008 to bylo na Litvínovském sídlišti Janov, v roce 2011 ve Šluknovském výběžku a naposledy loni v Duchcově na Teplicku.

Počet takzvaných vyloučených lokalit se podle analýzy společnosti GAC za posledních devět let v Česku zdvojnásobil. Zatímco v roce 2006 bylo chudinských domů, ulic a čtvrtí kolem tří stovek, loni jich existovalo už 606. Tato ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115 tisíc lidí.