Pokud do sebe nalijete víc, hrozí vám přepití vodou (Excessive drinking water-disease), což je nebezpečný, akutní, život ohrožující stav způsobený přílišnou dávkou vody v malém časovém rozmezí. Správný příjem tekutin by se měl pohybovat kolem 2,5 litru denně a adekvátní zvýšení množství tekutin by mělo nastat při teplém počasí, sportu či nadměrné fyzické aktivitě.

Nic nenahradí pramenitou vodu

Žádný nápoj tedy žádná káva, čaj či limonády nenahradí pramenitou vodu. Tyto nápoje mají totiž svůj vlastní chemický program a účel vody maří. Minerální vody zase obsahují minerální látky, ale jejich různý obsah v jednotlivých druzích může být někdy až na závadu. Nejvhodnější je pít mírně zásaditou pramenitou vodu s nízkou mineralizací. A co doporučují odborníci? Podle MUDr. Kateřiny Konopáskové z Fakultní nemocnice v Motole je ideálním základem pitného režimu dětí i dospělých neperlivá pramenitá voda, která má nižší celkovou mineralizaci, poměr vápníku a hořčíku 2:1 a mírně zásadité pH. Minerálky doporučuje pít umírněně a pouze z léčebných důvodů. „Zdravé je pít průběžně během celého dne a ne nadměrné množství najednou," vysvětluje odbornice a doporučuje: „Co se týká režimu pití, měli bychom pít během dopoledne, po obědě a poslední dávku tekutin doplnit během večera, ne však bezprostředně před spaním."

Pijte bezpečně!

„Řízení obsahu vody a solí v těle mají na starosti ledviny. Odstraňují z krve zplodiny metabolismu a přebytečnou vodu," říká MUDr. Konopásková a vysvětluje: „Jestliže toho v krátké době vypijeme moc, ledviny nestíhají filtrovat vodu z krve, takže je příliš zředěná. Když voda s minimem rozpuštěných solí začne omývat buňky v těle, začnou se zvětšovat. Většina z nich s takovým rozpínáním nemá problémy, pokud se ovšem v jejich blízkosti nalézá tuková nebo svalová tkáň, rozestoupí se." Podle jejích slov to však neplatí pro mozkové buňky mezi pevně srostlými kostmi lebky není totiž pro rozpínání prostor: „Důsledkem ,přepití' vodou je takzvaný osmotický otok mozku a jeho následné vyhřeznutí v místě nejmenšího odporu v oblasti velkého týlního otvoru. To může vést k zástavě dechu, křečím a následné smrti," dodává lékařka a varuje před nebezpečím pití většího množství tekutiny najednou, zejména před bezhlavými a nebezpečnými výkony.

Velmi nebezpečné rekordy v pití

Soutěže v „přepíjení" ženou borce k bezhlavým a nebezpečným výkonům. Podíváte-li se na internet, najdete tu například vypití devíti litrů minerálky za deset minut, „exnutí" dvou litrů piva za pouhých 10,81 sekund, ale najdete i šílence, který „vypil na ex" láhev vodky za třicet sekund!

„Jako kluk jsem začal pít vodu z hrnku na čaj nejdříve na čtyři loky, poté na dva, až jsem do sebe obrátil hrnek na jediný lok," vzpomíná Slovák Marek Vittek, který se účastní soutěží v pití piva na čas. Obsah litrové sklenice s pivem vypije za 2,53 sekundy. Trénuje každý den se dvěma litry vody víc už prý jeho žaludek nepřijme. Přitom voda může být i v takovém množství nebezpečná.

Vykřičníkem je případ osmadvacetileté Američanky, která v rozhlasové soutěži během tří hodin vypila šest litrů vody a následně v bolestech, s otokem mozku, zemřela.

„Přepití" může vyvolat změny barvy obličeje, nevolnost, zvracení, závratě, ale i neklid, křeče, či bezvědomí. Mortalita v těchto případech dosahuje až 50 %! Tak pozor na neuvážené sázky.

Zpracovala Linda Svobodová