Na Ukrajinu míří často. Pracovní cesta Radima F. Holečka, vedoucího Centra celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, však byla tentokrát jiná než ty předchozí.

Zemi navštívil v době, kdy nespokojení Ukrajinci otevřeně vystoupili proti vedení svého státu. Zažil tak v ulicích Kyjeva, a především na jeho centrálním náměstí Majdan, na vlastní kůži atmosféru, která dokáže člověka zcela pohltit, pokud se stane účastníkem událostí tvořících dějiny. A je zřejmé, že to, co se v zemi děje, se do její historie výrazně zapisuje již nyní.

Co si myslí obyčejní lidé?

Radim F. Holeček se tuto středu ze své pracovní cesty do Ústí vrátil a poskytl Deníku fotografie, které v centru Kyjeva pořídil. Během svého pobytu na Ukrajině se podle svých slov snažil hovořit především z obyčejnými lidmi, kteří často kvůli nízkým příjmům přežívají opravdu ze dne na den. „Lidé, s nimiž jsem mluvil, si skutečně myslí, že dělají revoluci a jsou na to hrdí. Zároveň ale tvrdí, že je jedno, zda peníze do Ukrajiny přijdou ze západu, nebo z východu. Říkají totiž, že řadový občan vůbec nic nepocítí, protože ti nahoře stejně všechno rozkradou," zjistil.

Každý den na svém facebookovém profilu zapisoval své postřehy. Z dění v centru Kyjeva jsme vybrali ty nejzajímavější…

Report 1

„Lidé na Majdanu uvěřili, že orientace na demokratickou Evropu může být pro ně zárukou lepšího vývoje. Schází se tam zajímavá směsice lidí, zahlédl jsem eurooptimisty, nacionalisty, royalisty, náboženské fanatiky, fotbalové chuligány… ale hlavně, obrovské množství běžných, chce se mi napsat řadových, obyvatel Ukrajiny, kteří už prostě mají všeho dost a pustili se do revoluce. Všudypřítomná dojemná sounáležitost mladých se starými, mužů s ženami, ,organizátorů' s demonstranty.

Mé dnešní zážitky: Obrovský mráz, zpívající a skandující lidé, mladíci sprejující nápis ,Hrdinové Majdanu nebudou zapomenuti', zápach hořících pneumatik, distribuce polévky a oblečení, staříci pytlující sníh a led pro všudypřítomné barikády, nápisy na balkonech ,Tady žijí lidé'.

Absolutně nejsilnějším negativním zážitkem byl dnes pochod s odhaleným tělem třetí z obětí nepokojů. Mladíci nesoucí rakev prošli přímo kolem mne, a jelikož jsem byl na vyvýšeném místě, viděl jsem přímo do rakve."

Report 2

„Mé dnešní zážitky: Ženy s eurodeskami s nápisem ,Máma', které hovoří k milicionářům, že byl zrušen ,pendrekový zákon'. Lidé říkající: ,nechceme cizáky za poslance a ministry, ať táhnou odkud přišli'!

Promrzlí chlapi, kteří hlásí, že přijeli spoustou autobusů, a že se jim stýská po ženách. Jejich žínky jim po SMS vzkazují: ,Chlapi, bez vítězství se nám nevracejte', a tak tu budou dál.

Protože je pro našince mráz absolutně nesnesitelný, ohřál jsem se v nákupním centru pod Majdanem. A tam mi došla absolutně absurdní situace. Na náměstí je revoluce a pár metrů pod ním je vše při starém.

Movitější lidé nakupují jako blázni, pijí kávu v restauracích, dívenka mi v promoakci nabízí levnější volání z mobilu. Vyhřáté nákupní centrum je tak jakýmsi chvilkovým ,lazaretem' pro ty, kteří už nemají sil k mrznutí na náměstí.

Šíří se i nepodložené zprávy o tom, že dnes udeří armáda, že se přesouvají tři tanky, že na předměstích hoří auta, anebo že někteří demonstranti jsou někým placeni.

Situace je opravdu nepřehledná a na můj vkus by se mělo zapojit ještě více lidí (ale počasí hraje proti revoluci, je to minimálně o zdraví a vláda si je toho dobře vědoma)."