Kliknutím zvětšíteJedním ze špičkových pracovišť, které se jí zabývá, je v rámci společnosti Krajská zdravotní neurologické oddělení v chomutovské nemocnici. Vede ho primář Jiří Neumann. Oddělení je v oboru neurologie držitelem akreditace nejvyššího stupně, má také statut iktového centra zařazeného do národní sítě iktových center i mezinárodního registru pracovišť. Tři roky po sobě obdrželo nejvyšší diamantové ocenění Evropské organizace pro cévní mozkové příhody. „V rámci našeho kraje máme nastavený systém, který brání zbytečné časově prodlevě, a je unikátní na celém světě,“ vyzdvihuje primář.
V čem unikátnost vašeho přístupu spočívá?
Když pacient dostane cévní mozkovou příhodu, buď on či někdo z blízkých zavolá záchrannou službu. Ta přijede, pacienta ošetří a rovnou z místa zásahu volá na speciálně vyčleněný telefon neurologického oddělení. V tu chvíli se domlouváme na dalším postupu a současně se aktivuje iktový tým. Pacient je následně přivezen přímo na pracoviště CT neboli výpočetní tomografie, kde se sejde tým neurologie, radiologie a členů záchranky. Pacient je velmi rychle vyšetřen, a pokud se potvrdí, že se jedná o mozkový infarkt, pak ve stejné místnosti většinou podstupuje i první specializovaný léčebný zákrok. Jedná se o systémovou trombolýzu. Pokud není vyžadován další akutní zákrok, je pacient převezen na naši specializovanou jednotku intenzivní péče, kde jsou monitorovány neurologické funkce a funkce životně důležitých orgánů. Tím lze předcházet komplikacím a včas je řešit. Už 24 hodin po přijetí začínáme s rehabilitací, která významně přispívá ke snížení invalidity.
Jak rychle dokážete zvládnout prvotní fázi s akutním léčebným zákrokem?
V průměru do patnácti až dvaceti minut od příjezdu pacienta do nemocnice, v tom je náš systém přínosný. Čas je zcela zásadní. Čím rychleji se nemocný s CMP dostane do nemocnice a k léčbě, tím větší má šanci na záchranu života, ale i uzdravení s co nejmenšími následky.
Za jakých okolností je nutný převoz do krajské nemocnice?
V momentě, kdy se zjistí, že je uzavřená velká mozková tepna nebo střední mozková tepna a je potřeba ještě provést takzvanou mechanickou embolektomii (přímé zprůchodnění akutního uzávěru mozkové tepny přístupem z tepenného řečiště), tedy výkony, které provádí Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, komunikujeme přímo s tamním intervenčním radiologem. Pacient tam následně odjíždí se stejnou záchrannou službou, už je ale na jednom typu speciální léčby – trombolýze. Mezitím se v komplexním cerebrovaskulárním centru v Ústí připraví tým a jde na angiografický sál v momentě, kdy pacient dojíždí. Po provedení výkonu a stabilizaci stavu se k nám pacient opět vrací na doléčení.
Uvádíte, že se jedná o světově unikátní přístup. Vytvořili jste ho sami, nebo se někde inspirovali?
Sbíráme zkušenosti jak ze zahraničních pracovišť, tak přidáváme i vlastní nápady. Naše postupy se snažíme stále zlepšovat. Máme výhodu, že jsme pod velkou společností, která zaštiťuje několik nemocnic, tudíž máme společný online komunikační systém. Když udělám CT vyšetření, vidí ho současně i kolega v Ústí, výsledky jeho práce zase ve stejný okamžik vidím já.
Jaký je nejčastější typ cévní mozkové příhody?
Nejčastějším typem je takzvaný mozkový infarkt, který je způsobený nedokrevností mozku při uzávěru mozkové tepny krevní sraženinou (trombem) nebo vmetkem (embolem). Tvoří 85 až 90 procent případů. Léčíme ale všechny cévní mozkové příhody.
Jak se onemocnění projevuje a může postihnout kohokoli?
Je to akutní onemocnění, které může postihnout kohokoli z nás. Příznaky vznikají náhle. Je to pokles ústního koutku, nebo problém s řečí. Ta ztěžkne, člověk má pocit, že si šlape na jazyk. Nerozumí třeba, co mu říkáte. Dalším typickým znakem je ochrnutí, zpravidla se týká jedné poloviny těla. Když k tomu dojde, začíná boj o čas. V první řadě jde o život, hned za ním o co nejvyšší kvalitu dalšího života s minimálními následky.
Kolik pacientů ročně prochází vaším oddělením, pokud jde o cévní mozkovou příhodu?
Každý rok ošetřujeme 550 až 600 pacientů s touto nemocí. Systémovou trombolýzu provádíme ve 150 až 160 případech ročně. U dalších 40 až 50 pacientů indikujeme mechanickou embolektomii ve spolupráci s ústeckou nemocnicí.
Jaký poměr pacientů se k vám dostává včas?
Tak 40 procent. Počty pacientů, kterým se dá dobře pomoci, se ale zvyšují. V případech, kdy se to nepodaří, to bývá dáno jejich situací. Řada lidí bydlí sama, když se jim tedy něco stane, nedovolají se pomoci nebo se tak stane pozdě. Velká část těchto příhod také vzniká ve spánku, takže se s ní člověk rovnou probudí. Ale i na tyto věci už máme specializované postupy.
Jakého věku obvykle bývají vaši pacienti?
Největší počet pacientů je mezi 55 a 70 lety, což jsou lidé v pokročilejším středním věku, ale stále vysoce aktivní. Míváme ale i mladší pacienty. Například loni jsme tu měli hospitalizovanou 26letou těhotnou maminku. Dobře to dopadlo, porodila zdravého chlapečka a je naprosto v pořádku.
Kolik let bylo vašemu nejmladšímu pacientovi?
Dvacet let.
Dá se onemocnění nějak předcházet?
Aktivním přístupem k životu – zdravým životním stylem, pravidelným pohybem a pestrou stravou. Ty jsou asi nejlepším předpokladem dobrého zdravotního stavu.
Jak se projevil covid na běhu oddělení a na stavu nemocných?
Museli jsme přijímat hygienická a bariérová opatření, to znamená, že jsme byli limitováni možnostmi. Přesto jsem přesvědčen, že pacient, který měl cévní mozkovou příhodu, specializovanou léčbu a komplexní péči i přes všechny tyto složitosti dostal. Operace, které se týkaly mozku, ať už se jednalo o mozková poranění, nádory, krvácení do mozku, operace související s míchou, odkládané nebyly. Operovalo se, jak bylo třeba. Odkládaly se výkony, které odklad snesly, jako potíže s karpálním tunelem nebo některé typy výhřezu meziobratlové ploténky.
Covid se pojí hlavně s dechovými potížemi, má vliv i na vaše pacienty?
Onemocnění Covid-19 má negativní dopad i na cévy. Infekce může poškodit vnitřní cévní výstelku nebo vést k poruchám krevní srážlivosti či postižení srdečního svalu. Tím v organismu dochází ke změnám, které způsobí mozkovou příhodu. K tomu ale dochází u zhruba u tří pacientů ze sta.
Zažil jste případy CMP, které se kvůli průběhu covidu zkomplikovaly?
U některých pacientů bylo onemocnění Covid-19 spojeno se zmateností, agitovaností, emoční labilitou, poruchou pracovní paměti či apatií.
Vaše oddělení získalo řadu ocenění. Nakolik jsou pro vás důležitá?
Hřeje nás to. Víme, že péči poskytujeme dobře a jsme za to nějakým způsobem oceněni. Zároveň je to signál pro veřejnost, že bude o ně nebo jejich blízké postaráno na úrovni evropské kvality.
Jiří Neumann
52 let, vystudoval 1. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Je členem výboru České neurologické společnosti, výboru Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti a členem týmu odborníků, kteří se podílejí na organizaci iktové péče v Česku. Podílí se na tvorbě klinických doporučených postupů a na zavádění nových léčebných metod u cévních mozkových příhod v ČR. Publikuje v odborných časopisech a přednáší na národních i zahraničních konferencích. Je prvním lékařem Ústeckého kraje, který získal se stal specialistou evropské iktové společnosti (FESO).
Má tři děti. Těší ho sport, historie, je nadšený fotograf a cestovatel. Byl například členem mezinárodní expedice, která nanovo přeměřila vodopád Tugela v JAR a zajistila, že je nejvyšší na světě.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
