Švestky, dýně, jablka to jsou potraviny, které si asi nejčastěji spojujeme s podzimem v kuchyni. Méně už se ale ví, že i některá masa jsou sezónní a že k podzimu v kuchyni patří zvěřina a jehněčí.

Zatímco zvěřina u nás není nijak neobvyklá a většina kuchařů s ní umí zacházet, jehněčí je u nás stále spíše popelkou. Že je to škoda a že jehněčí je skvělou sezónní specialitou, je přesvědčen například David Kukla, zakladatel sítě prodejen lokálních potravin Sklizeno, která jako jedna z mála jehněčí na podzim běžně nakoupí.

„V Česku a v dalších středo a východoevropských zemích je jehněčí spojováno především s obdobím Velikonoc. Každopádně se jehně stalo součástí velikonočních tabulí před stovkami let a tradice se v některých zemích uchovala dodnes," vysvětluje David Kukla, proč je jehněčí na našich stolech spojováno výlučně s jarními svátky.

Zajímavé ale je, že ač je u nás spojení jehněčího a Velikonoc zakořeněné, nevychází oproti většině jiných křesťanských tradic z přirozeného přírodního cyklu. Jehňata, která se rodí na začátku jara, jsou tedy stará pouze několik málo měsíců. „Jehňata se rodí dvakrát ročně, na jaře a na podzim, jejich „říje" přichází totiž dvakrát do roka," vysvětluje Radmila Tomášková z malé rodinné farmy na Českolipsku, která se okrajově chovem ovcí také zabývá.

„Hlavní jehněčí sezóna je až na podzim, kdy dorůstají ideálního stáří šest až osm měsíců a jsou vhodná pro porážku. Jejich maso je tehdy v ideální rovnováze je křehké a šťavnaté a zároveň už je ovce dostatečně osvalená, což velikonoční jehňata nebývají. Chcete-li tedy zkusit připravovat jehněčí speciality, nečekejte na Velikonoce jehněčí doba přichází právě teď," tvrdí dokonce David Kukla, zakladatel sítě prodejen lokálních potravin.

Jehněčí maso by tedy nemělo na podzimním stole chybět. Ale jak jsme na tom s jeho konzumací?

Kotletami proti předsudkům

„Jehněčí je jedinečné jemné maso s typickým aroma, pro které je často neprávem odsuzováno. Platí, že čím je ovce starší, tím je aroma výraznější, v čerstvém jehněčím ho při vhodné úpravě téměř nepocítíte a pochutnáte si na křehkém, jemném a šťavnatém mase. Myslím, že dobře připravené jehněčí kotletky přesvědčí i zavilého odpůrce jehněčího. U mnoha lidí je tento odpor daný totiž hlavně neznalostí nebo třeba jedinou negativní zkušeností, například se skopovým v zahraničí, kde je častější," přesvědčuje David Kukla k ochutnání.

„Pokud se o ovečku dobře staráte a má volný výběh, je její maso překvapivě dobré i když jsou jí třeba dva roky," vysvětluje farmářka. Jako u každého zvířete i u ovce záleží, jak se o ni staráte a pak se to na kvalitě masa projeví," vysvětluje žena, která má na doplnění svého chovu i několik oveček masného plemene.

„Já myslím, že všechno je v psychice člověka. Předsudků se ale nejlépe zbavíme tím, že to jednoduše vyzkoušíme," říká chovatelka. Ona i její syn si prý jehněčí zamilovali.

Proč ne třeba hrušky?

„Připravuji ho většinou podle řeckých kuchařek, kde je velká spousta receptů. Mojí oblíbenou variantou teď na podzim je jehněčí na hruškách, což je vlastní úprava," prozrazuje a dodává, že k úpravě jí stačí maso lehce osolit, opepřit a péct s obyčejnými solankami. „Ale dá se docela dobře upravit i jako řízky," doplňuje.

Jediné, co je třeba dodržovat, je správná doba přípravy, maso by mělo zůstat mírně růžové. S kořením byste také měli zacházet opatrně, abyste nepřehlušili chuť jehněčího, ideálně se hodí česnek, šalvěj, rozmarýn nebo tymián, V Británii prý milují mátu v omáčkách, které k jehněčímu podávají.

Jehněčí maso je navíc zdravé. Obsahuje minimum tuků a cholesterolu, přitom je přirozenou zásobárnou proteinů a je tak ideální pro většinu diet. Doporučuje se také chudokrevným pacientům pro vysoký obsah železa.

A jaká je ovce zvíře z pohledu chovatele? „Je to prostě ovce. S chytrou kozou se vůbec nedá srovnat. Komunikovat s ní nemůžete. Pokud chcete mít se zvířetem kontakt, ovci si rozhodně nepořizujte…," říká z vlastní zkušenosti farmářka Radka.