VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na zkoušku máme jeden pokus, říká Čech studující ve Skotsku

Ústecký kraj /ROZHOVOR/ – Chodit na zahraniční univerzitu nemusí být pouhý sen. Pro studenty, kteří mají nadání, ale chybí jim dostatek financí, vytvořila Nadace The Kellner Family Foundation projekt Univerzity. Z něj poskytuje finanční granty studentům na prestižních zahraničních, ale také tuzemských univerzitách.

14.11.2017
SDÍLEJ:

Student Daniel Andrle - gymnázium Děčín, následně škola Open Gate.Foto: archiv D. Andrle

V akademickém roce 2017/2018 získá podporu z projektu Univerzity rodinné nadace manželů Renáty a Petra Kellnerových 60 studentů. Nově získalo stipendium pro aktuální akademický rok 23 studentů, kteří nastoupili do prvních ročníků. Dalších 37 studentů bude pokračovat s podporou nadace ve studiích, která započali v předchozích letech.

Na stipendia rozdělí nadace každoročně řádově 10 milionů korun. Od doby vzniku projektu v roce 2009 získalo stipendia již 149 studentů. Nejoblíbenější jsou mezi stipendisty univerzity ve Velké Británii, v České republice a ve Spojených státech amerických.

Mezi 60 příjemci stipendií jsou letos studenti z Prahy, z Vysočiny, ale také z Ústeckého kraje. Jedním z nových stipendistů je také student Daniel Andrle z Děčína.

Kde všude jste doposud studoval?
Když „studium“ budu brát v širším smyslu, ne jenom čistě jako vysokoškolské vzdělávání, tak zmíním, že jsem po absolvování devíti dlouhých let na základní škole nejprve šel na čtyřletý studijní program na gymnázium Děčín – tam jsem ale pobyl jenom jeden rychle uběhnuvší rok a do druháku, respektive do sexty osmiletého programu, jsem nastoupil už na Open Gate School. Na děčínské gymnázium jsem se vlastně hlásil jenom proto, že jsem na nějaké potřeboval být přijatý, abych vůbec mohl zažádat o přestup na Open Gate. Tam jsem prožil tři roky tak nabité, a přece pohodové a šťastné, až se zdá, že utekli ještě rychleji než onen jediný rok jim předcházející. Po Open Gate následovali dlouhé prázdniny – a pak už Edinburgh.

Proč jste se rozhodl vydat se na studia v zahraničí?
Možnost složit mezinárodní maturitu IB a díky ní pak mít dobrou šanci dostat se třeba i na nějakou z klasických univerzit ve Spojeném království bylo to hlavní, co mě na Open Gate zaujalo, když jsem se o této škole dozvěděl. Nebudu tvrdit to samé, co více než často vídávám v blozích nebo článcích psaných dalšími českými studenti studujícími všude možně ve světě, a sice že „studium v zahraničí byl vždy můj sen“; je to sice hezké klišé, ale v mém případě by to nebyla úplná pravda. Skutečnost, že v Čechách existují školy, které svým žákům umožňují takto rozšiřovat jejich studijní ambice (tedy až za hranice jejich domoviny), mi sama o sobě připadala jako neskutečná…

Takže jste chytil příležitost za pačesy.
Byla to prostě příležitost, kterou jsem nemohl nechat jen tak. Na Open Gate už pak poslední dva roky studia většina studentů směřuje především k dosažení diplomu řečené mezinárodní maturity, který je klíčem k evropským univerzitám. Ne všichni studenti OG po oktávě zmizí do zahraničí, ale studium IB je míněno právě pro takovou cestu – jinak je to vcelku zbytečná námaha navíc. Takže když už jsme si tu práci dali – a výsledky jsme měli dobré –, nebyl důvod tohoto privilegia studovat v Británii nevyužít. S laskavou podporou nadace The Kellner Family Foundation, která mi stejně jako bezpočtu dalších studentů předtím umožnila být na Open Gate, to pro nás byla naprosto reálná možnost.

Jak zatím studium v Edinburghu vnímáte?
Rozhodně dobře. Edinburská univerzita je jedna z nejstarších v celém Spojeném království, má silnou historickou tradici a, co se její akademické prestiže týče, dlouhodobě se drží ve světové špičce mezi dalšími velikými jmény, a to naskrz všemi různými obory. V neposlední řadě je pro studenta důležitým faktorem také prostředí, ve kterém po těch několik let trávených na vysoké škole žije. Edinburgh je skutečně nádherné město s bohatou historií a mnoha krásnými dominantami, na druhou stranu je ale zároveň i moderním, dynamickým místním centrem, ve kterém to žije. Co do počtu obyvatel je to taková poloviční Praha. To není ani málo, ani moc. Tak akorát.

Jaké výhody a nevýhody studium má?
Studovat tu má rozhodně spoustu výhod. Člověk se pohybuje v jiném jazykovém prostředí, poznává spoustu nových lidí všemožných národností… (Vysoké procento studentstva tvoří zahraniční studenti nejen z Evropy, ale opravdu z celého světa.) Jasnou nevýhodou je odtržení od domova, od rodiny a blízkých přátel, to je samozřejmé. Já osobně strádám třeba i odtržením od všudypřítomnosti své mateřštiny. Odloučení to jsou dlouhá. V září loučení, odlet – a domů zase až na Vánoce. Tři týdny doma, četné družby tam a tady, hned nato zase pryč. A druhý semestr je ještě o něco delší… Avšak tříměsíční letní prázdniny jsou tomu dobrou kompenzací.

Na které největší rozdíly oproti českému školství jste narazil?
Nemám nic moc, podle čeho bych to dokázal porovnat. V prostředí české vysoké školy jsem se ještě nikdy nepohyboval. Myslím, že velkým rozdílem oproti studiu v Česku může být zdejší snaha o co možná nejvíce individuální přístup ke studentovi. Mám o poznání více seminářů a tzv. „tutoriálů“, na které jsou studenti rozdělení do malých skupin okolo deseti lidí, než klasických přednášek, které mívají osazenstvo čítající i několik set posluchačů. „Tutoři“ jsou povětšinou zkušení doktorandi, kteří nám jsou s čímkoli velice nápomocní. Nehodnotím to ale přímo jako čisté, stoprocentní plus. Jistě, taková interakce má své výhody, ale občas mi v takových třídách přijde, jako bych byl pořád na střední. (A když si vzpomenu, že nám z některých takových hodin do finální známky, byť jen s mizivou procentuální váhou, započítávají i „aktivitu“, tak si trochu připadám jako na prvním stupni základní školy.) Podstatným technickým rozdílem je, že nepíšeme žádné zápočty a na každou zkoušku – ty jsou zatím výhradně písemné – máme jeden pokus; ti, kterým se to nepovede, si musejí (asi za sto liber) „koupit“ druhý pokus na léto. A to se nikomu moc nechce. Naštěstí ale samotné zkoušky neurčují celou konečnou známku – během obou semestrů se v různých termínech odevzdávají všemožné eseje a samostatné práce, které svou váhou mohou dohromady vydat i za polovinu celkové známky. Existují i obory, které se z většiny hodnotí jenom takhle, bez zkoušek – třeba různé výtvarné předměty. Kredity, které za to všechno nakonec dostáváme, dokonale nesouhlasí s těmi českými. Určitě na to existuje nějaký krásně jednoduchý přepočet. Jen ho znát…

Jaké jsou vůbec Vaše studijní cíle?
Takové cíle u mne nemají vyloženě pevné kontury. S mými úmysly si mohou pohrát další životní okolnosti. Jenou z možností je setrvat dále v akademické sféře a pokusit se šplhat po příčkách vysokých titulů – taková kariéra by ale byla hodně svazující a úzce specializované studium ryze samoúčelné, neumožňující širší alternativy upotřebení nabytých znalostí. Takže si teď (alespoň zatím) za cíl zadávám nejprve dosažení magisterské úrovně vzdělání.

Vašimi velkými koníčky jsou jazyky. Máte za sebou nějaké vlastní výtvory v oblasti jazykové či literární tvorby?
Určitě. Pár skromných literárních počinů, ať už prozaických nebo veršovaných, jsem za život spáchal a – když je čas a energie – vesele páchám další i nadále. Jedno s druhým přeci jen jde ruku v ruce. Vlastně se dá říct, že jsem své zaujetí pro jazyk jako předmět studia našel skrze prvotní vášeň pro beletrii. Hlavně četbou klasických autorů (díky jejich rozličným stylům a osobitým přístupům k češtině) jsem si ještě na základní škole stačil vybudovat určitý cit pro jazyk. K tomu jsem vždycky ještě měl štěstí na skvělé učitele – obzvláště pak v tomhle ohledu musím vyzdvihnout roli své úžasné češtinářky z druhého stupně základní školy, Petry Lančové, jejíž hodiny ve mne probudily nadšení pro jazyk a literaturu a díky které jsem už tehdy nějak začal i s vlastní tvorbou. Rád experimentuji i s psaním ve svých druhých jazycích: angličtině a němčině. Ale všechno to je prozatím jenom tak do šuplíku. Jsem hodně autokritický a málokdy jsem s některým ze svých výplodů stoprocentně spokojený. Mám celé spousty všelijakých poznámek a náčrtů, zápisků a postřehů a rozpracovaných nápadů; nemuset dělat nic jiného a dovést to všechno k mé vlastní spokojenosti do konečné, „perfektní“ podoby, tak by z toho možná vzešlo i něco k světu, ale… to je veliký dohad.

Čím se jednou chcete živit?
V tom tak mít jasno. Možnosti jsou s mým oborem poměrně široké: školství (druhý nebo třetí stupeň), žurnalistika, státní správa… Ještě nevím, co z toho vlastně preferuji.

Zdokonalujete se stále v angličtině, anebo už dosahujete úrovně rodilého mluvčího?
To se nevylučuje. Umět perfektně anglicky je samozřejmě bezpodmínečným předpokladem, který musí splnit každý cizinec, aby mohl studovat v anglofonní zemi, a to hlavně pro své vlastní dobro. Hlavně pro psaní esejů je potřeba více než jen obstojná znalost jazyka. Naproti tomu v běžném hovoru se člověk samozřejmě hravě obejde bez „velkých“, hezky znějících slov – s žádnou vysokou aristokratickou mluvou jak z viktoriánské éry se tu na vás jen tak někdo tasit nebude; skutečným nepřítelem jsou především silné dialekty. Člověk si svými schopnostmi (získanými učením se čistou cambridgeskou angličtinu) může být sebejistější, stačí ale, aby na něj pak promluvil, dejme tomu, rodák třeba z hlubokého Skotska nebo nějakého koutu Irska a je ztracený. To se těžko učí, to se prostě musí odposlouchat. Takže s trochou nadsázky vlastně záleží na tom, s jakým konkrétním rodilým mluvčím bych se chtěl porovnávat… Každopádně se v angličtině tak jako tak zdokonaluji dále dnes a denně tím, že se snažím si stále rozšiřovat slovní zásobu. Angličtina má nejvíce slov ze všech jazyků na světě – to se nedá kompletně naučit ani za celý život.

Co volný čas, máte ho více než v ČR? A jak ho trávíte?
Rozhodně jsem ho vloni v prváku měl – a i v tomto akademickém roce pořád ještě mám – mnohem více něž v posledním ročníku na Open Gate. Z části proto, že většina bakalářských oborů, které jsou v Česku nebo i v Anglii normálně tříleté, je zde ve Skotsku natažená na roky čtyři, takže první dva ročníky jsou oproti dalším (prý) poměrně nenáročné. A hlavně je podle všeho pravdou to, co říká snad devět z deseti lidí, kteří si prošli martyriem zvaným mezinárodní maturita: přežiješ-li IB, přežiješ už všechno… Zatím to tak je; uvidíme, jestli to tak bude i zítra (snad ještě ano). S volným časem to tu je asi jako na každé jiné univerzitě: zdánlivě ho je hodně, samostudia je ale také dost. Důležitou roli ve volnu hrají univerzitní spolky, těch tu je bezpočet; já jsem třeba ve vedení slovensko-českého spolku, se kterým organizujeme všemožné akce a sešlosti. (Z jeho názvu je jasné, že Češi tady jsou oproti Slovákům pohříchu v menšině.) Se zbytkem času je sem tam radno nenakládat prostě nijak a jednoduše nedělat nic. To je také fajn. A každý student to umí dokonale.

Jak hodnotíte město Edinburgh oproti českým městům, například Děčínu?
Chybí jim tu řeka! Asi to na první zdání zní vcelku jako malichernost, já si ale nemohu pomoci: tomuhle městu zkrátka chybí řeka. Doma v Děčíně se nám po zámkem mohutně sune Labe. A vůbec, každé pořádné město má mít pořádnou řeku. Co by byla Praha bez Vltavy? Londýn má svou Temži, Paříž Seinu, Berlín Sprévu, o Dunaj se dělí hnedle čtyři hlavní města… A Edinburgh kromě pár mrzkých potoků nic. Jenom to studené Severní moře. Ale to se samo sebou dá prominout, jinak je to totiž krásné město. Když tu skoro před sto lety byl Karel Čapek, napsal o Edinburghu do svých Anglických listů, že je to město „pěkné, kamenně šedé a divné“ – a ve všech těch třech bodech měl pravdu. Ona všudypřítomná kamenná šeď je od skotského hlavního města neodmyslitelná a spolu s deštěm tvoří zdejší klasickou atmosféru, ale když tu jste několik ponurých měsíců sychravého počasí v kuse, umí tahle šeď být i trochu depresivní. Doma máme města pestřejší – a díky bohu za to. Divný je Edinburgh tím, že leží na kopcích, což jeho stavitelé v průběhu věků rádi řešil různými mosty a podchody – takže se tu člověku stává, že se při chůzi po jedné ulici zničehonic objeví jiná ulice přímo nad ním. U nás máme města povětšinou v údolí, a tak podobné architektonické vylomeniny postrádáme.

Autor: Kristián Šujan

14.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

annonce-logo

Nabídky práce

+ Podat inzerát

Administrativa - Administrativa Asistent, asistentka15 000 Kč

Všeobecní administrativní pracovníci ADMINISTRATIVNÍ PRACOVNÍK-ICE. Požadované vzdělání: úsv. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: ADMINISTRATIVNÍ PRACOVNÍK-ICE, Stabilní stavební společnost, s dlouholetou tradicí na trhu, hledá kolegyni, kolegu na hlavní pracovní poměr. Administrativní práce, v centru města Mostu, v mladém, přátelském kolektivu s rodinnou atmosférou. Pravidelná školení a flexibilní odměňovací systém. HPP je na 1 rok, s možností prodloužení, na neurčito., Pracovní náplň:, správa a evidence reklamací, zpracovávání a výhledávání VVŘ, evidence SOD a objednávek, komunikace s klienty, administrativní kompletace zakázek, práce v systému Helios - zaškolení, správa webu (doplňování novinek) a profilu na facebooku, firemní databáze kontaktů - správa, Pracovní místo je vhodné i pro absolventy, zaškolíme., Hledáme zaměstnance, kteří se nebojí komunikovat, jsou iniciativní, zodpovědní a pracovití. Nutností je znalost práce na PC (outlook, MS office, web..), Výběrové řízení se skládá ze tří kol:, 1. životopisy, 2. ústní pohovory, 3. praktické cvičení PC, Termín přijímání životopisů:, 1. část do 2.3.2018, 2. část do 9.3.2018, Termín pohovorů:, 1. část 7.3. - 9.3.2018, 2. část 14.3. - 19.3.2018, Termín zkoušky PC - od 26.3.2018, HLÁSIT SE: Hlinková Kateřina, e-mail: hipos@hipos.cz. Pracoviště: Hipos s.r.o, Jaroslava Průchy, č.p. 1682, 434 01 Most 1. Informace: Kateřina Hlinková, .

Doprava a logistika - Doprava a logistika Vedoucí skladu16 000 Kč

Úředníci ve skladech EXPEDIENT/-KA. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: EXPEDIENT/-KA, Náplň práce: úprava stažených objednávek, příprava zakázek, objednávání přepravy, pečlivá kontrola, balení zakázek, práce s PC, odpovědnost za svěřený úsek skladu, komunikace s fakturačním oddělením, komunikace se zákazníkem a přepravci, udržování pořádku na pracovišti, Požadujeme: pečlivost, logické uvažování, aktivní přístup, základní orientaci v sortimentu nářadí, ochotu komunikovat se zákazníkem, příjemné vystupování, flexibilitu, osobní odpovědnost, vysoké pracovní nasazení, schopnost pracovat v týmu., HLÁSIT SE: Ptáčková Simona, tel.: 774509233, e-mail: administrativa@peddy.cz. Pracoviště: Peddy group s.r.o.-2, Podkrušnohorská, č.p. 240, 436 03 Litvínov 3. Informace: Simona Ptáčková, +420 774 509 233.

Technika a elektrotechnika - Technika a elektrotechnika Technik15 000 Kč

Technici ve výzkumu a vývoji v ostatních průmyslových oborech ASISTENT/-KA VÝVOJE. Požadované vzdělání: střední nebo střední odborné bez maturity a bez vyučení. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: ASISTENT/-KA VÝVOJE, Požadavky: , - vhodné i pro absolventy bez praxe , - chuť pracovat , - časová flexibilita , - základní znalost AJ , - řidičský průkaz B , - základní orientace v technické dokumentaci , - komunikativnost a slušné vystupování , - pokročilý uživatel PC (tabulky, prezentace, email atd.) , Náplň práce: , - administrativa v oddělení vývoje , - spolupráce s projektovým manažerem na řízení jednotlivých projektů , Nabízíme: , - 15000-20000 Kč , - stravenky , - zajímavou konstruktivní práci , - možnost kariérního a platového růstu, HLÁSIT SE: Holubková Alena, tel.: 608356959, e-mail: holubkova@3e-technologies.net. Pracoviště: 3e automotive a.s.-2, Dělnická, č.p. 27, 434 01 Most 1. Informace: Alena Holubková, +420 608 356 959.

Obchod - Obchod Zprostředkovatel17 000 Kč

Reklamační referenti Reklamační referent/referentka. Požadované vzdělání: úso (vyučení s maturitou). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Náplň práce: příjem, vyřízení a výdej reklamací, vedení evidence reklamací, komunikace se zákazníkem, komunikace s dodavateli, spolupráce v rámci firmy s dalšími úseky, , Požadujeme: silné organizační schopnosti, klidné a slušné vystupování, vysoké morální hodnoty, loajalitu, aktivní přístup k řešení problémů, velkou výhodou praxe v oboru či znalost postupů reklamačních procesů, výpis z TR, flexibilitu, , Nabízíme: dlouhodobou práci v příjemném kolektivu, možnost osobního rozvoje, oporu v kvalitním reklamačním SW, Staňte se součástí týmu PEDDY - těšíme se na Vás :), Hlásit se:Ptáčková Simona, tel.: 774509233, e-mail: administrativa1@peddy.cz. Pracoviště: Peddy group s.r.o.-2, Podkrušnohorská, č.p. 240, 436 03 Litvínov 3. Informace: Simona Ptáčková, +420 774 509 233.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Severočeské věznice jsou zaplněné až po střechu. Bělušice jsou na 120 %

Ilustrační foto

Mostecko hlídá méně policistů. Noví nepřicházejí

AKTUALIZOVÁNO

Hokejisté v bitvě o finále padli s Ruskem. Zahrají si o olympijský bronz

/FOTOGALERIE/ Šance na medaili ještě žije, zlato z toho už ale nebude. Čeští hokejisté prohráli v semifinále olympijského turnaje s Ruskem 0:3 a budou tak bojovat o bronz. Ze strany národního týmu to nebyl špatný výkon, bohužel znovu vyhořel v koncovce. Svěřenci trenéra Josefa Jandače se v sobotu od 13:10 utkají s vítězem zápasu mezi Kanadou a senzací z Německa.

AKTUALIZOVÁNO

FOTO: Severočeši fandí hokejistům! V restauracích, barech i školách

Ústecký kraj - Páteční ráno je v řadě podniků, restaurací nebo firem ve znamení sledování napínavého utkání.

Opařené dítě, Štěpánkova nová role a marné skandování bělehradských: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 22. února 2018.

ANKETA: Rusové budí respekt. Češi je ale mohou porazit

Páteční hokejová bitva s olympijským týmem ruských sportovců se blíží. Dokážou Češi zastavit rudou mašinu?

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT