Labská bouda. Monstrum nebo stavební památka?

Labská bouda patří mezi významné ukázky architektury 60. let. Měla by proto být zapsána na seznam památek. Zaznělo to na přednášce Moderní hotely 60. až 80. let minulého století, kterou nedávno uspořádalo Muzeum Podkrkonoší v Trutnově. „Horský hotel byl projektován v šedesátých letech a podobně jako jiné objekty nese typické architektonické znaky své doby," pojmenovala hlavní důvod architektka Vladimír Paterová.

Připustila, že ani ona zprvu neměla v pohledu na Labskou boudu jasno. „Až postupem času jsem díky důkladnému zkoumání všech souvislostí dospěla k přesvědčení, že jde o unikátní stavbu moderní architektury. Od té doby usiluji o její záchranu a snažím se veřejnosti její význam přiblížit," vysvětlila.

Hotely jsou unikát

Památkářka kromě Labské boudy poukázala i na vzhled a na detailní prvky z hlediska vybavenosti dalších dvou hotelů. Montany ve Špindlerově Mlýně a Horizontu v Peci pod Sněžkou. Podobné znaky nesou i další hotely v jiných částech republiky nebo na Slovensku. Aktivity architektky ocenil i památkář i Josef Balský z územního pracoviště památkového ústavu v Jaroměři. „Mohu potvrdit, že skutečně usilujeme o zařazení objektu na seznam nemovitých památek," řekl.

Chtěli ji zbourat

Kontroverzní Labská bouda nemá na růžích ustláno. Roky byla považována za monstrum, které nemá v nejpřísněji chráněné zóně národního parku místo. Ochranáři dokonce chtěli objekt zbourat a na jeho místě postavit menší náhradu.

V roce 2007 proběhla v médiích zpráva, podle níž správa Krkonošského národního parku navrhla Ministerstvu životního prostředí ČR, aby stát hotel odkoupil a zboural. Jednání se vedla čtyři roky.

V červenci roku 2011 se tehdejší majitel Labské boudy rozhodl odstoupit od neúspěšných debat s úředníky. Souběžně s tím prohlásilo ministerstvo životního prostředí, že v době hospodářské krize nebude platit desítky milionů na odkoupení a likvidaci stavby, jejíž cena se tehdy odhadovala na třicet milionů korun.

Jedinečná atmosféra

Na podzim téhož roku začala odkládaná rekonstrukce boudy a v závěru roku otevřeli hotel s dvěma kategoriemi hotelovou částí a turistickou ubytovnou. K velké spokojenosti návštěvníků. „Na Labské jsme nocovali loni o prázdninách se synem. Měla jsem poprvé v životě příležitost prohlédnout si interiéry, které mě vrátily do 70. let, ale ocenit i jedinečný výhled z oken na protější horský masiv i dolů do údolí," říká Jana Švarcová z Liberce.

„To bych v žádném sebekrásnějším penzionu dole ve Špindlerově Mlýně nezažila. Stejně jako klid, když jsme se probudili přímo na vrcholu hor a hned po snídani vyrazili na túru. Měli jsme pocit, že jsou hory naše. Až dopoledne jsme teprve potkali první turisty, kteří dorazili z údolí," vzpomíná jedna z prvních návštěvnic. „Překvapilo mě to, když jsem možnost ubytování, a ještě ke všemu za slušné peníze loni o prázdninách našla, myslela jsem, že už léta nefunguje," dodala. „To není nic nového, od našeho personálu často slyšíme i ohlasy turistů, kteří sem zajdou a říkají si: Vidíš, že ještě stojí," potvrzuje zástupce současného majitele kyperské firmy Salvato Holdings Limited Klára Sovová.

Investice a rekonstrukce

Podle ní chce majitel do Labské investovat a postupně ji rekonstruovat. „Z jednoduchého důvodu, je to jeho majetek," vysvětluje. „Myslím, že památkáři by se měli starat o něco jiného než o tohle," popsala stav, kdy jednou chtějí úředníci populární horský hotel zbourat, podruhé zase majitele hlídat, jakou barvou smí zachráněné boudě natřít okapy. S vyhlášením památky je totiž vlastník objektu značně limitován.

Na Labské se rozhodně nehodlají žádné krkolomné zásahy. „Chceme ji provozovat podobně jako Luční. Už jsme tu začali péct domácí pečivo, upravujeme jednotlivé pokojíčky tak, aby tu bylo turistům příjemně," dodává Klára Sovová. Veřejnosti se bude v plné kráse prezentovat 24. března, kdy se právě Labská bouda stane základnou pro vzpomínkový závod Hanče a Vrbaty. Ten se pojede přesně v den 100. výročí závodu.

Historie Labské boudy je spojena i se smrtí Bohumila Hanče

Původní horská bouda tu vyrostla v polovině 19. století jako hostinec s ubytovacím zázemím. Již dříve ale podle legendy využila strategické místo na významné křižovatce horských cest žena jménem Die Blasse a kolemjdoucím prodávala kozí výrobky a kořalku. V letech 1878-9 nechal budovu přestavět hrabě Jan Harrach. V němčině byla bouda známá pod názvem Elbbaude nebo Elbfallbaude. Mezi hosty byla velmi oblíbená. Pochutnávali si tu třeba na krkonošském kyselu, chlupatých knedlících se škvarky a zelím i na chlebu pečeném přímo na místě.

O Velikonocích v roce 1913 se právě v okolí Labské boudy konal mezinárodní lyžařský závod na 50 kilometrů, při kterém zahynul tehdy nejlepší český lyžař Bohumil Hanč a jeho přítel Václav Vrbata, který se mu vydal na pomoc. Bohumila Hanče se vydali hledat i organizátoři závodu, který byl pro náhlou nepřízeň počasí zrušen. Závodníka nalezli silně podchlazeného a donesli ho právě na Labskou boudu, kde potvrdili jeho smrt.

V roce 1965 původní bouda vyhořela kvůli neopatrným řemeslníkům.

Nová devítipatrová železobetonová budova byla slavnostně otevřena 15. listopadu 1975.