Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak vyřešit integraci Romů? Pozitivní diskriminací

Severní Čechy, Praha /INFOGRAFIKA/– Soužití s Romy je problematické, jsou jednou ze skupin nejvíce ohrožených chudobou. A to i kvůli diskriminaci na trhu s bydlením nebo při hledání pracovních příležitostí, kdy je zaměstnavatelé kvůli svým obavám z „nepřizpůsobivých" odmítají.

26.3.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Nedostatečné vzdělání se potom v českém prostředí podle mezinárodních studií odrazí i na dětech, které velmi často kopírují chování svých rodičů. Pokud ti nemají maturitu, jejich potomci ji 
s vyšší pravděpodobností také mít nebudou. Uzavírá se tak začarovaný kruh, který se snaží nabourat vládní instituce, například schválenou strategií romské integrace do roku 2020. Podle ní by měli být považováni za jednu ze skupin, která potřebuje větší podporu při hledání práce. Cestou by měla být tzv. pozitivní diskriminace.

Pomoci by mohlo i povinné chození dětí do posledního ročníku školek, i když odborníci upozorňují, že práce s nejmenšími by měla začít o dost dříve.

Aby nemuseli bydlet v dehonestujících podmínkách, připravuje vláda i koncepci sociálního bydlení, ve které počítá s tím, že obce budou poskytovat dostupné byty v „normální" kvalitě potřebným. „Pro rekonstrukce a novou výstavbu budou zajištěny prostředky státního rozpočtu a Evropských fondů, které budou motivační, protože minimálně deset procent bude přímá dotace, zbytek výhodný úvěr," komentuje strategii seskupení odborníků z Platformy pro sociální bydlení, kteří hlídá, aby byl zákon v co nejrozumnější variantě přijat. Finančně slabší by tak nemuseli bydlet
v komerčním nájmu společností, které je sestěhovávají do jedné lokality, například i z jiných měst.

„Jedná se o typický obchod 
s chudobou. Jsem přesvědčená o tom, že nejlepší by bylo byty pomalu skupovat zpět do vlastnictví obce, pak bychom měli vliv na výši nájemného a s občany, kteří by nechtěli dodržovat veřejný pořádek, bychom se rychle rozloučili," řekla například ústecká radní pro bezpečnost Yveta Tomková v online rozhovoru pro Deník.

Hlavní body vládní strategie

Ředitel Odboru pro sociální začleňování Vlády ČR Martin Šimáček regionálnímu Deníku řekl: Přál bych si, aby se moje děti mohly na škole učit romsky

Martin ŠimáčekPodmiňovat vyplácení sociálních dávek školní docházkou není řešením, říká ředitel vládního Odboru pro sociální začleňování Martin Šimáček.

Podle strategie romské integrace, kterou schválila vláda, by se měla na školách zavádět výuka nepovinné romštiny. Myslíte, že bude dost kantorů?
Vím, že se v současnosti rozšiřují řady studentů romistiky. Zůstává otázkou, kolik by jich dokázalo a chtělo učit na školách. A jaký by byl zájem samotných škol. Na druhou stranu její dostupnost je velmi důležitá. Děti ze sociálně vyloučených romských domácností častokrát neumí česky natož romsky. 
I z nedostatku kontaktu s okolím. Aby dokázaly komunikovat i v češtině, jazykem ve kterém se poté učí a který budou potřebovat k práci.

Měli by tedy mít učitelé romštiny pedagogické minimum? Před časem se řešila otázka vzdělání kantorů například v zájmových kroužcích pro předškolní děti, kdy hrozilo, že by rodiče bez vzdělání nemohli učit děti ani hrát na kytaru.
Je to k diskuzi, jestli jsou podobné kroky správné. Ale ve chvíli, kdy budeme vědět, že za tři nebo čtyři roky budeme potřebovat pokrýt poptávku po učitelích romštiny, tak budeme muset začít spolupracovat s univerzitami, kde se vyučuje romistika, s již vystudovanými romisty i se studenty. A dát jim možnost k získání pedagogického minima i prostorem pro výuku romštiny na školách. Což je 
i jeden z důvodů, proč si taková studia vybrali: chtějí podpořit romštinu v Česku. Nemám strach z nedostatku kapacit, ale vůle.

Dá romština něco i majoritě?
Romové žijí v Česku po staletí a budou zde také žít dále. Jsou součástí kultury České republiky. Proto romština musí patřit do základního jazykového zázemí státu. Já bych si možnost, aby se školáci seznamovali s romským jazykem a kulturou, pro své děti přál.

Stát dlouhodobě počítá s podporou předškolního vzdělávání, problémem je i záškoláctví. Neměl by například podmínit sociální dávky docházkou do školy?
Snažíme se všemi způsoby podporovat funkci rodiny při vzdělávání dětí, a s myšlenkou na provázání sociálních dávek s chozením dětí do školy tam, kde rodina patologicky nefunguje, se setkávám. Ale to je zjednodušená představa, že by se tím problém vyřešil. Jde spíš o jednoduchou restrikci, a ta v praxi nemusí příliš fungovat. V chování rodičů se nemusí změnit nic. Často v sociálně slabších rodinách utrácí například za automaty otec, 
i když matka dávky potřebuje a chce je dát například na chod domácnosti či dopravu dítěte do školky. Jenom bychom tak vyvolávali obranné reakce vůči většinové společnosti.

Strategie počítá i s „pozitivní diskriminací" na úřadech práce.
Upozorňoval jsem, že zvýhodnění při hledání zaměstnání na základě etnicity není možné. Mnohem důležitější je to, co se odehrává v posledních třech letech v některých regionech, kdy úřady práce jsou schopné reagovat na potřeby dlouhodobě nezaměstnaných. Začínají řešit nejenom služby zaměstnanosti, ale spolupracují s neziskovými organizacemi v oblasti sociální práce. Sociální pracovníci učí pracovat rodiny 
s domácím rozpočtem, pomáhají řešit bydlení. Nepovažuji za nejpotřebnější, aby Romové byli zvýhodněni při zprostředkování práce, ale aby úřady práce byly schopné zabývat se jejich celkovou situací. A poté je podporovat například skrze neziskové organizace. Důležité je si legální zaměstnání udržet. Ohrožení mohou být i majoritní obyvatelé. Že se má ke znevýhodněním na trhu přihlížet při zprostředkování, 
o tom nepochybuji. Starší lidé nebo matky samoživitelky jsou diskriminovaní. Stejně tak jako Romové. A s tím se pracovat musí.

Jan Drahorád

Autor: Redakce

26.3.2015
SDÍLEJ:
Zákaz kouření. Ilustrační snímek.
70

ANKETA: Zrušili byste zákaz kouření v restauracích?

Mostecká burza práce.

V Mostě dnes firmy nabízejí práci. Šance je do večera

Studená voda, 180 km na kole a maraton. Triatlonisté si „užívali“ Wintermana

Litvínov – Ve tmě skočili z parníku do desetistupňového Labe, nastartovali těla osmikilometrovou plavbou, pak sedli na kolo a ujeli 180 kilometrů s převýšením 3 500 metrů a na závěr si střihli maraton, který zakončili dvanáctikilometrovým stoupáním na libereckou dominantu – Ještěd. To je Winterman. Letošního extrémního triatlonu se zúčastnili i čtyři členové litvínovského Krušnoman Triathlon Teamu. Dokončili všichni.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Anonym vylidnil budovu mosteckého soudu

Most - Evakuace se dotkla asi stovky lidí. Policie zablokovala i část Moskevské ulice.

V Havrani opravují mateřskou školku

Havraň - Práce si vyžádají jedenáct milionů korun. Hotovo má být za pár dní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení