Jak nejlépe využít kapacitu mozkových buněk? Vyzkoušejte zdarma!

Severní Čechy - Od 11. do 17. března se uskuteční Národní týden trénování paměti. Pořádá jej Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging.

Trénování paměti? Jak na ně, aby bylo co nejefektivnější? Příležitost právě to zjistit a vyzkoušet si přináší Národní týden trénování paměti. Pořádá jej Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging v rámci celosvětové akce „Týden uvědomění si mozku" (Brain Awareness Week), který od roku 1996 pořádá organizace Dana Alliance for the Brain (www.dana.org).

V týdnu od 11. do 17. března se veřejnost dozví o výsledcích výzkumu mozku srozumitelnou formou prostřednictvím stovek akcí. Ty jsou pořádány vědeckými institucemi, které se výzkumu mozku věnují, případně institucemi, které výsledky výzkumu aplikují v praxi.

Přesvědčit nejen seniory

Cílem Týdne je přesvědčit nejen seniorskou populaci, že si ještě docela slušně pamatuje, když jí někdo poradí, jak na to. Trénování paměti je efektivní nástroj proti mentální deterioraci a zároveň rychlá cesta ke zvýšení sebevědomí.

Během Národního týdne trénování paměti se v celé České republice uskuteční 220 osvětových přednášek, jež jsou určeny převážně veřejnosti a konají se zdarma. Seznam míst v Ústeckém a Libereckém kraji, kde se přednášky budou konat, naleznete na této straně. Při některých z těchto akcí je možno se na místě přihlásit do kurzů trénování paměti.

A teď už ty nejzajímavější informace o tom, jak to s lidskou pamětí v závislosti na věku vlastně je…

Máme pro vás zdrcující zprávu: mozek je na vrcholu své výkonnosti mezi 16. až 23. rokem vašeho života. Pak stárne. Další nepříjemností je, že patrně všichni se dožijeme svého Alzheimera. Chcete se bránit? Pak čtěte dál.

Mozek se chová jako sval

Už v sedmadvaceti se zpomaluje myšlení, v sedmatřiceti se vytrácí paměť. Zlomem je čtyřicítka, to už to s námi jde opravdu s kopce.Vedle mnohých dalších to tvrdí vědci z Virginské univerzity, kteří nedávno ukončili zkoumání paměti, pohotovosti a dalších schopností několika tisíc mužů a žen ve věku osmnáct až šedesát let.

Výzkum probíhal sedm let. Co ovšem vedoucí projektu Timothy Salthouse neřekl, že mozek se chová jako sval. Když si zlomíte ruku a na šest neděl vám ji dají do sádry, nejspíš její svaly atrofují. Po rehabilitaci se však vrátí do původní podoby. Přesně tak se to má s mozkem. Stačí ho jen trénovat.

Je naprogramován na přežití

Mozek se programově brání svému zahlcení. No, jen si to představte: každou sekundu svými smysly vnímáte miliony vjemů. Nejvýkonnější v tomto směru je zrak, dokáže zprostředkovat až 2,3 milionu informací. Mozek je maže, protože evolučně je nastaven na přežití. Uchovává jen ty informace, které vám ve chvíli ohrožení života pomohou přežít.

Proto je kapacita krátkodobé paměti omezená. Obecně se uvádí 7 plus minus 2, tj. od 5 do 9 položek. Když vám tu v náhodném pořadí napíši 30 měst, zopakujete pouze devět. A to budete fakt dobří.

Metoda příjemného šoku funguje

Jenže i mozek se dá ošálit. Na to jsou tu mnemotechniky: Bradatá brýlatá žába plavala jako labuť, která měla černou špinavou hlavu natřenou lesklým žluto-bílým emailem. Co to je? Akrostikum šestnácti pražských mostů Branický, Barrandovský, Železniční, Palackého, Jiráskův a tak dále. Akrostikum se tvoří z počátečních písmen pojmů, které si potřebujete zapamatovat.

Mnemotechniky vznikly v antice a používali je tehdy populární řečníci. Aby si své sedmihodinové proslovy pamatovali, potřebovali jakési záchytné body. Mnemotechnik existuje řada a s jejich pomocí se dá bez námahy naučit úplně všechno: telefonní čísla, PINy, čísla účtů, nekonečný seznam položek nákupu, úplné řady panovníků a prezidentů, chce to jen vědět jak na to.

Jak vlastně pracuje lidská paměť?

Smyslové vjemy zachycuje senzorická neboli ultrakrátkodobá paměť. Už název napovídá, že je ve většině případů ihned „vypustí".

Existuje také paměť epizodická, která uchovává osobní prožitky z našeho života a má tendenci vzpomínky zkrášlovat. Paměť procedurální nám zase umožňuje nikdy nezapomenout manuální dovednosti jako jízdu na kole, plavání, lyžování atd.

Ta, na které záleží, jak zpracuje fakta, je paměť krátkodobá. Buď je uchopí v takovém „balení", že už je nikdy nepustí a navždy uloží do dlouhodobé sémantické paměti, nebo to dělá ledabyle, pak o ně definitivně přijdeme.

Zázračným tobogánem do dlouhodobé paměti jsou právě mnemotechniky. Umějí faktům dát natolik atraktivní obsah, že mozek nemůže odolat. Vzpomínáte, jak vám rodiče říkali: „Pamatuješ si jenom blbiny?" A to je návod.

Je prokázané, že vše, co se vymyká rutině, mozek prostě lépe přijímá. Vůbec přitom netuší, že se jako sval trénuje. S trénováním paměti se v České republice začalo v roce 1994 a od té doby Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging vyškolila již desítky kvalifikovaných trenérů.

I Alzheimer se dá nakonec překonat

Když Alois Alzheimer objevil v roce 1906 stejnojmennou nemoc, domníval se, že je to choroba velmi vzácná. Jenže tehdy se lidé dožívali v průměru 45 let. Dnes s touto diagnózou žije v České republice už asi 120 tisíc lidí. Jak se prodlužuje střední délka života, svého Alzheimera se dožijeme patrně všichni.

Představa je to neradostná, protože toto degenerativní onemocnění mozku zapříčiňuje nejprve ztrátu paměti, pak změnu osobnosti na podezíravého egocentristu, psychické poruchy jako deprese, nakonec smrt.

Po příčinách vzniku choroby vědci stále pátrají. Jedním z mnoha vysvětlení je shluk betaamyloidu, jinak tělu neškodné bílkoviny, která se zřejmě kvůli genovým mutacím začne ukládat mezi mozkovými buňkami, jež pak odumírají. Každopádně markery této choroby se dají vystopovat už v tělech 25letých. Léky umí chorobu zpomalit, ale nikoli vyléčit. Obrovskou naději v boji s tímto novodobým prokletím objevilo právě trénování paměti: je to cesta k budování rezervní mozkové kapacity.

Praváci v euroamerické civilizaci mají dominantní levou hemisféru mozku. V ní je vše, co jsme se během života naučili. Zodpovídá za logické myšlení, vyjadřovací schopnosti, pamatuje si detaily a fakta.

Pravá naopak reprezentuje vrozené vlohy, ovládá prostorovou orientaci, kreativitu, asociace atd., ale nám tak trochu zakrňuje.

Při trénování paměti právě v České republice se prokázalo, že přitom umí převzít funkce levé hemisféry, když je na to připravovaná. Osobně jsem poznala ženu, která s prokázaným Alzheimerem odříkala 100 číslic nekonečného Ludolfova čísla a 44 amerických prezidentů. Mnemotechniky, o kterých tu byla opakovaně řeč, se totiž nedají použít bez zapojení pravé hemisféry. Ta pak vytváří nové paměťové spoje, a dokáže tak převzít činnosti poškozených částí mozku.