Sesuvy a jiná nebezpečí budou dálnici D8 v Českém středohoří ohrožovat stále. To říká geolog Vladimír Cajz z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. V tomto pohoří pracuje přes 30 let a jak sám říká, zná tu každý kámen. V minulosti se dokonce snažil přesvědčit politiky, aby trasu dálnice vedli jinudy.

Proč myslíte, že pohyby pod dálnicí nikdy neustanou?
Svahy se v těchto místech souhrou mnoha faktorů pohybovaly v minulosti, pohybují se nyní a pohybovat se budou. Je zde mnoho sesuvů. Jak starých dočasně stabilizovaných, tak i mladých aktivních. Labe tu obnažilo místa, kde se na podložní křídové usazeniny uložily sopečné horniny. V podloží je bohužel slínovec, tedy vápnitý jílovec, a čedičové lávy na něm jsou značně a velmi nepravidelně zjílovělé.

Kompletní otevření dálnice D8.
Po dálnici D8 u Prackovic teď mohou řidiči půl roku jezdit ve všech pruzích

Co to znamená?

Nachází-li se někde vysoké procento jílu, samo o sobě to přináší velké problémy. Pro svahové pohyby je to v souvislosti s tvarem reliéfu ideální. A sem jsme si postavili dálnici. Proto teď bodově ošetřujeme něco, co mělo být postaveno jinak a hlavně jinde. Ten nebezpečný zhruba tříkilometrový úsek bude stále problematický a obávám se, že dálnice se bude otevírat a zase zavírat po celou dobu její existence.

Jak je možné, že to nikdo nevěděl?
Právě naopak. Moc dobře se to vědělo. Tehdejší posudky geologické služby v 90. letech umístění dálnice právě sem zásadně zamítaly. Zároveň navrhovaly mnohem bezpečnější řešení.

Někdo ale s výstavbou musel souhlasit, ne?
Odborníci tehdy byli zajedno. Snad jedině profesor Jaroslav Pašek šalamounsky vyjádřil žádaný názor, že tu stavět lze. Podmínil to ale technickými opatřeními. Potíž je v tom, že zodpovědné orgány chtěly slyšet jen tu první polovinu. Takže žádná technická opatření předem nikdo neudělal a dálnici stavěli, jako by vedla po rovince. Jenomže podřízli svah a špatně založili estakádu.

A co zákony, které by tomu měly zabránit?
Aby tu dálnice vůbec mohla vyrůst, zmanipulovali proces EIA a nehleděli na zákony, vyjádření ombudsmana ani Nejvyššího kontrolního úřadu. Teď je ten kratičký úsek nejdražší na světě. Budeme do něj dále investovat obrovské sumy a přišli jsme o velmi pravděpodobnou dotaci z Evropské unie.

Poškozená trať u Dobkoviček.
Oprava trati poničené sesuvem bude mít tři varianty

Proč myslíte?

Na taková zvěrstva nikdo peníze nedá. Plná odpovědnost leží na Ředitelství silnic a dálnic a tehdejší politické reprezentaci. Ta se nyní vytáčí směšným přehazováním viny na „ekoteroristy“ či dokonce na poškozený kamenolom. Neuvěřitelná arogance.

Existovala tedy nějaká vhodnější alternativa?
Samozřejmě. Každá trasa přes složité České středohoří sice měla svá úskalí, ale vybrat se dalo. V širším výběru padl i návrh přímého a svažitého tunelu od Hrušovky po Řehlovice v délce necelých čtyř kilometrů. Geologické podmínky pro stavbu byly nejpříhodnější. Jenže panoval zájem stavět přes sesuvy, tak tunelové řešení raději hned zkraje vyřadili. Prý je to drahé, málo bezpečné pro řidiče a podobně. Nakonec nám dala za pravdu příroda. Sesuvem a plující estakádou, což se může opakovat. Deset let mohl být tunel v provozu a stál by možná jen třetinu dnes vyhozených nákladů. A to nebude konec.

Co myslíte, že dálnice s podložím udělá?
Zásadní směr pohybu je z kopce dolů. Svahové pohyby budou v tomto úseku pokračovat a nikdo neumí říci kdy a jak. Přírodu zastavit nelze. Zatížení stavbou a provozem k nestabilitě podloží přispívá. Naštěstí pro řidiče monitorují dálnici i její okolí čidla. To by mělo zajistit bezpečnost. Stát ale bude investovat donekonečna.

Otevření dálnice D8.
Dálnice D8 je po 32 letech konečně otevřena, pásku přestřihl Miloš Zeman