Ohlušující výbuchy, kvílení sirén, zmatek a prchající lidé, kteří zoufale křičí o pomoc. To před 70 lety prožívalo Ústí nad Labem. Právě 17. a 19. dubna centrum města zasypaly bomby ze spojeneckých letadel. Více o tragických událostech dubně 1945 v Ústí čtěte zde: Dva nálety navždy změnily tvář středu města

Záchrance si vzala za muže

Marta Zárubová, které tehdy bylo pouhých 16 let, jim unikla jen náhodou.

„I když všichni spěchali do krytu, já jsem běžela na vyhlídku nad ním, odkud se daly pozorovat letadla. Jeden mládenec mě ale cestou chytl za ruku a řekl mi, ať tam nechodím a schovám se do bunkru," popsala pamětnice Marta Zárubová.

Na kopci tehdy bomby zabily 140 lidí. Mladíka, který jí zachránil život, si Marta Zárubová později vzala za muže.

Všechna jména neznáme

Výročí ničivých náletů si pietou a odhalením vůbec první pamětní desky se jmény obětí v pátek připomnělo ústecké Muzeum civilní obrany. Právě to před 70 lety sloužilo jako protiletecký kryt.

„Byť za tu dobu ve městě vznikla řada pomníků, ani jeden se takto jmenovitě nevěnoval památce obětí. Nechtěl jsem, aby se na ně zapomnělo," vysvětlil René Růžička, kurátor Muzea civilní obrany v Ústí nad Labem.

Tři pamětní desky, každá metr široká a jeden a půl metru vysoká, visí na vchodu do krytu. Je na nich vyryto 409 jmen padlých, které se z 512 mrtvých podařilo identifikovat. Kromě Čechů mezi nimi jsou i Němci, sovětští váleční zajatci, Francouzi, Italové, Litevci, Lotyši a Slováci.

Nejstaršími oběťmi byli 87letí starci, nejmladší sotva měsíční dítě.

Vedle desítky pamětníků se pietního aktu zúčastnil i hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, ústecký primátor Josef Zikmund a zástupci velvyslanectví Německa, USA a Ruska. „Je smutné, že uctíváme památku těch, kteří za nic nemohli, byli pouhými oběťmi a nedožili se ani konce války, na který se už určitě těšili," řekl hejtman Bubeníček.

Pamětní desce požehnal litoměřický biskup Jan Baxant. „Ti, kteří zahynuli, nebyli vojáci ani bojovníci, ale obyčejní lidé. Každý z nich měl rodinu a přátele. Zemřeli kvůli zlé myšlence, všechny takové je třeba okamžitě zastavit," pronesl Jan Baxant.

Nálety zpustošily centrum Ústí

Bombardování začalo 17. dubna 1945 dvě hodiny po poledni. Během 17 minut proměnily bombardovací svazy 15. americké letecké armády centrum města v hromadu trosek. Lidé, kteří nedoběhli do krytu, zemřeli.

„Nebyl ještě dostavěný. Kdyby to bouchlo u vchodu, kdo ví, co by se s námi stalo. Když ale bylo po všem, museli jsme jít hasit továrnu," vzpomněl 94letý pamětník Karel Frank.

Další nálet o dva dny později byl delší a ničivější. Na město zaútočilo 54 letadel, které svrhly 300 tun bomb. „Po zničení Drážďan bylo Ústí nejvýznamnějším dopravním uzlem v regionu. Bombardéry přesně zasahovaly cíl, bomby ale dopadaly i do obytných částí města a drasticky je poškodily," popsal historik Martin Krsek.

Nálety zlikvidovaly přes pět set domů, necelou tisícovku poškodily. Vedle Plzně se Ústí stalo nejvíc válkou poškozeným městem v Československu.

Připomínku náletů mají Ústečané i lidé, kteří do města zavítají, dodnes přímo před očima. Letecké pumy tehdy vážně poškodily kostel Nanebevzetí Panny Marie.

„Jeho věž, která měří 60 metrů, se vychýlila od své kolmice o dva metry, a celá praskla. Obyvatelé tehdy mysleli, že spadne. Teprve po několika týdnech začaly zajišťovací práce," přiblížil Krsek. Ústeckou raritu dnes obdivují stovky turistů.