Kliknutím zvětšíteUž za několik dní začne na Žatecku, Lounsku a Úštěcku sklizeň chmele. Pěstitelé věří, že letošní úroda by mohla být lehce nadprůměrná, zatím vypadá chmel dobře. Zelené zlato ve špičkové kvalitě opět poputuje od českých i světových pivovarů. Při sklizni budou znovu pomáhat zahraniční brigádníci, chmelaři by se bez nich neobešli.
„Chmel letos vypadá krásně. Dostal dostatek vody, srážek bylo na rozdíl od minulých let opravdu dost, vyhnuly se nám výkyvy teplot, které mu škodí. Zatím kvalita vypadá dobře, následujících čtrnáct dní, kdy bude vše dozrávat, bude ale rozhodovat. Pokud se nic zásadního nestane, mohla by být sklizeň dobrá,“ doufá předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda.
Že se závlahou letos chmelaři problémy neměli potvrdil i Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství Žatec. Vůbec je ale nepotěšily jiné výkyvy počasí. „Napršelo slušně. Potrápily nás ale bouřky a hlavně kroupy. Máme zhruba tisíc hektarů poškozených po kroupách,“ uvedl.
Letošní sklizeň bude o něco opožděná, růst chmele měl kvůli chladnějšímu jaru týden až dva zpoždění. „Očekáváme, že úplně první pěstitelé začnou se sklizní kolem 18. srpna, hlavní část pak mezi 20. a 25. srpnem. Zdravotní stav chmele je zatím dobrý,“ pokračoval předseda představenstva Chmelařství Žatec.
Hodnoty alfa hořkých, uvádějících kvalitu rostlin, by měly v příštích dnech růst. V roce 2020 sklidili zemědělci u nás 5 925 tun zeleného zlata. Letos doufají, že by úroda mohla být lehce nadprůměrná. I přesto, že kolem tisícovky hektarů porostů byly poničené kroupami, věří, že by mohli z chmelnic odvézt kolem 6,5 tisíce tun chmelových hlávek. „Průměrná, byli bychom rádi, kdyby byla o něco lepší než loňská,“ vyslovil sklizňové přání Hejda. „Doufáme, že by to mohl být lepší průměr,“ potvrdil také Rosa.
Letošní sklizeň chmele by neměla mít vliv na cenu piva. Pivovary hlásí, že prodej zlatavého moku se pomalu vrací na čísla před začátkem pandemie, což jim ekonomicky velmi pomáhá. Do ceny piva ale mohou promluvit i další komodity, které se zdražují. Například sladovnický ječmen. A i když výroba piva je kvůli zdražování jiných vstupů nákladnější, většina pivovarů se po restartu trhu zatím zdráhá hovořit o zdražování.
Chmel se v České republice pěstuje na 4 987 hektarech, proti loňskému roku stoupla výměra chmelnic o 0,8 procenta. Největší plochy chmelnic jsou tradičně na Žatecku, kde pěstitelé hospodaří na 3 834 hektarech, na Úštěcku pak obhospodařují 525 hektarů.
Chmelaři se pořád snaží šlechtit nové a moderní odrůdy, stále největší zájem je ale o Žatecký poloranný červeňák, nejkvalitnější a nejjemnější chmel. Ten se u nás pěstuje na 4 199 hektarech. Jen část české produkce chmele zůstává doma, zelené zlato je významným vývozním artiklem. Na vývoz jdou zhruba tři čtvrtiny chmele, který se v České republice vypěstuje.
Nadcházející sklizeň se ani letos neobejde bez pomoci brigádníků ze zahraničí. „Brigádníci na chmelnicích budou letos opět hlavně cizinci. Domácích zájemců není ani zdaleka tolik, kolik bychom potřebovali. Nezaměstnaných je sice dost, ale na chmele se jim moc nechce. Sehnat brigádníky je stále složitější, bez cizinců by to nešlo,“ vysvětluje předseda Svazu pěstitelů chmele ČR. Na zahraniční pracovníky se musí chmelaři spoléhat dlouhodobě. Jde o pracovníky hlavně z Bulharska, Rumunska, Ukrajiny nebo Slovenska
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
