Mléko rovnou od kraviček, vejce od šťastných slepiček a maso z volných chovů. Farmářské potraviny a domácí produkty drobných chovatelů jsou v současné době fenoménem. Kde lze ale alternativy k sortimentu supermarketů nalézt?

Za kvalitu si lidé rádi připlatí

Ilustrační foto.Zdroj: Ilona PergrováO chutích Chomutovanů má jasno Kamila Vrbová. „Největší zájem je o mléko a mléčné výrobky, sýry, tvarohy, jogurty. A pak samozřejmě vejce i maso."

V Chomutově více než dva roky provozovala obchod Mlsné tele a může potvrdit, že farmářské výrobky neoslovují jen vyznavače alternativního života a ekology. „Lidé mají zájem o poctivě dělané mléčné výrobky, které mají plnou chuť, tak jako si to pamatují z dětství. Chtějí maso, které není napíchané vodou a nebojí se připlatit si," říká Vrbová. Kromě farmářských obchodů mají Chomutované příležitost obstarat výrobky i přímo u zdroje.

Psali jsme: První farmářské trhy: Soutěž o nejlepší tlačenku i gurmánská cesta kolem světa

Nejlépe dostupné jsou mléko a vejce

InfoblokZdroj: Deník„Prodáváme mléko a vejce ze dvora," představuje produkci Hana Dufková ze Statku Špičák u Kadaně. Na statku se chovají krávy, ovce a další zvířata v souladu s principy ekologického zemědělství a po předchozí domluvě je možné čerstvý sortiment koupit. „Vynikající bio mléko a sýry domácí výroby za bezkonkurenční cenu a ještě v krásném prostředí," ohodnotil na sociální síti nabídku Chomutovan Daniel Macho. Na statku vám rádi dají mléko do přineseného plecháče a zážitek můžete umocnit třeba svezením na koních, které majitelka chová.

Mléko ze dvora nabízí také farmář Jan Trčálek, bio farmář z Dominy. Spokojení zákazníci se k němu vracejí už několik let. „Nejvíc se mi líbí jak je hutné, člověk se prokousává smetanou a tukem a vlastně ani nemá pocit, že pije, ale spíš že mlsá nějaký dobrý smetanový dezert. Žádná obarvená, odstředěná voda z tetrapacku" popisuje domácí mléko zákazník Libor Skalický.

Čtěte také: Vepřové masopustní hody v ohrožení? V regionu zbyla jediná jatka ve Výsluní

V Kojetíně u Kadaně se po loukách prohání velké stádo koz. Na místní kozí farmě pod pevnou rukou farmářky Aleny Freijeové se vyrábějí mléčné výrobky všeho druhu. Kefíry, tvrdé i měkké sýry a prodává se i samotné kozí mléko. Stačí jen napsat email nebo zavolat a dobroty jsou vaše.

Po celém Chomutovsku se nachází i několik dalších farem, které produkují maso a mléko v biokvalitě. K zákazníkům se ale bohužel zatím nedostanou a končí na stolech rodinných příslušníků a přátel. V cestě jim stojí přísné normy a zákony.

Zákon nerozumí malým farmářům

Farmář Radoslav Malarik na své farmě v DrmalechZdroj: Deník/Miroslav Rada„Zákony jsou postaveny pro velkopodnikatele, kteří chtějí na zemědělství zbohatnout, a ne pro malé farmáře, pro něž je prioritou potravinová soběstačnost, případně nějaký menší stálý příjem, a nemají tak velký objem produkce," říká Eva Malariková. Se svým manželem žijí v obci Drmaly a už čtyři roky tam budují rodinnou farmu. Začínali s dvěma čuníky, párem koz a nulovými zkušenostmi. Dnes už se na pozemcích hospodářství prohání koz deset, dvě krávy plemene Yersey a drůbež všeho druhu. Jsou plně soběstační v produkci mléčných výrobků a masa, svádějí ale bitvu s úřady, aby mohli zlegalizovat i prodej pro potenciální zákazníky, kteří o sýry už teď jeví zájem. A není divu. Kromě toho, že jsou jejich sýry vynikající, mají i široké gastronomické uplatnění a nad takovým domácím smažákem by se jistě neušklíbl ani zapřisáhlý odpůrce smažených sýrů Zdeněk Pohlreich.

Od rodinné mlékárny odradily hodinové kontroly

Opačným směrem než Malarikovi se vydal již zmiňovaný Jan Trčálek z Dominy. „Chtěl jsem si založit rodinnou mlékárnu, ale po několika kolečkách úmorných kontrol, které trvaly hodiny a zdržovaly mě akorát od práce, jsem se rozhodl, že od toho dám ruce pryč," říká farmář. „Ale vyběhal jsem si všechna nutná povolení a lidem prodávám mléko alespoň ze dvora. Ostatní produkci si holt vyrábím a nechávám pro rodinu."

Podobně je na tom i statek Špičák. „Prodáváme akorát ze dvora, jinak bohužel produkci k lidem dostat nemůžeme, veterinární podmínky by pro nás byly likvidační," vysvětluje Hana Dufková.

Farmáři: Veterinární normy jsou zbytečně přísné

„S naším sýrem jsme sklízeli i úspěchy ve Francii, kam sýry odjely jako svačina pro mého bratra. A tady je ten paradox - ve Francii nejlepší sýry vznikají ve vlhkých sklepech, ve Švýcarsku v horských pastouškách, ale po Češích se vyžadují separované uzavřené místnosti vykachličkované od podlahy do stropu," zlobí se farmář Radoslav Malarik.

K přísným normám se zároveň vážou i velké náklady na technologie. „Normovaný chladící tank na mléko pod 50 tisíc nekoupíte, přitom proces pasterizace, pro kterou je tank určený, provedete i v domácích podmínkách bez většího technologického zatížení a není nutné se přitom dostat do nekonečného kolečka dalších a dalších půjček," přitakává Eva Malariková.

Do budoucnosti se ale přesto oba manželé dívají optimisticky. „Myslíme si, že to vyjde, zákon a normy jsou jedna věc, ale třeba úředníci jsou k nám moc ochotní a opravdu umí poradit, takže věříme, že během pár měsíců začneme prodávat."