Pocházíte z Mostu, na co nejraději vzpomínáte z rodného města, máte tady nějaké své oblíbené místo?
Do Mostu se vždy ráda vracím… Mám tam celou rodinu a stále pár přatel, neumím si představit, že bych tam nejezdila. Oblíbená místa mám u své babičky v Souši a také rada vyjedu na hrad Hněvín nebo ke kostelu.


V lednu jste podpořila litvínovský charitativní ples pro Mateřské centrum Klubíčko. Jak se Vám ples líbil? Podporujete ještě další charitativní projekty?
Velice rada bývám nápomocná. Když mohu tak se účastním i jiných char.projektů… V Litvínově mě oslovila p. Sixtová, litvínovská tajemnice, má klientka na manikúru, takže jsem neváhala a naopak ráda pomohla i na projektu v mém rodném městě.

Jste patronkou Nadace pro výzkum Rakoviny - Rakovina věc veřejná. Proč zrovna tato nadace?
Nabídek jsem měla několik, ale tahle nadace měla pro mě jasnou prezentaci o jasných věcech a projektech, včetně auditu. Neměla jsem o čem přemýšlet. A hlavně kompletní skupina lidi, která se tomu věnuje, to jsou lidi, kteří mají srdce na pravém místě a práce v nadaci je pro ně jejich volný čas, protože nadace nás neživí. Děláme to, protože chceme pomoc těm, kteří to potřebují.


Kvůli nadaci jste se nedávno nechala nafotit pro připravovaný kalendář s humrem na ňadrech. Jakého živočicha by jste ke svému tělu určitě nepustila?

Ano nafotila jsem jako patronka nadace kalendář, na který jsem pyšná. Myslím si, že se povedl. Fotit s humrem nebylo nějak náročné, jsem profesionál, ale jediné, co bych nezvládla, tak to fotit s hadem. Mám od malička hrůzu z hadů. Takže ani za milión…


Živíte se pouze modelingem, nebo máte ještě nějakou další práci?

Již deset let se živím jako manikérka. Před třemi lety jsem si udělal atestaci České národní banky a externě pracuji v makléřské společnosti Pojist Sport Servis. Modeling je pro mě 15 let neustále nic planovaného nebo chtěného. Jde to samo, aniž bych se o to snažila.


Skloubit práci, domácnost, péči o dítě, charitu a další věci musí být náročné. Máte se o koho opřít? Nějakého dobrého přítele?

Tak určitě to je náročné. Celkově můj poslední rok byl pro mě těžký. Kvůli rozvodu jsem se celá uklidila a pracovala jsem minimálně. Snažila jsem se co nejvíc trávit čas se svou dcerou Viktorií. Nyní je situace jiná. Rozvod ztratil emoce a s manželem jsme se jako přatelé rozvedli. Já jsem opět nabrala sílu a chuť do života. Takže jsem zpět v pracovním procesu. Domácnost si snažím udržovat já, občas využiju paní na úklid, když nestíhám. A co se týče ramene, za poslední rok jsem se často opírala o své rodiče a babičku, i o těch pár přátel, kteří za mnou stojí ať se děje cokoliv.
Jestli Vaše otázka směřovala jinam, tak ano. Můj přítel mi je velkou oporou nejen v mých soukromých věcech, ale i v pracovních. On mi dal opět sílu jít dál a vrátil mě zpět tam, kde jsem byla kdysi. Je důležité mít se o koho opřít a já mám to štěstí, že už nikam nepadám.


Vaše dcera už chodí do školky? Vybraly jste společně nějaké zájmové kroužky?
Ano, Viktorie navštěvuje státní školku na Praze 7, jsem z ní nadšená. Je to velice kreativní školka, která nabízí spoustu aktivit pro děti. Viktorinka od října nastupuje na angličtinu a malování, ještě přemýšlím, že bych jí dala na tanečky. Musím říct, že jako maminka jsem strašně šťastná, Vikulka mi dělá jen radost. Je moc šikovná, tak doufám, že jí to vydrží.


Kde jste trávila letošní dovolenou?
Jelikož mám spoustu práce i v zahraničí, tak si s sebou beru i Viktorinku a spojím práci s dovolenou. Letos jsme byli v Dominikánské republice, Řecku, Itálii… A pravidelně navštěvujeme Špindlerův Mlýn celoročně. Po Vánocích se chystáme s Viktorinkou a s přítelem někam na dovolenou do tepla.


V jednom časopise jsem se dočetla, že po narození Vaši dcery, jste nějaký časžila v Litvínově. Jak se Vám tam žilo?
Do Litvínova jsem se nastěhovala ve čtvrtém měsíci těhotenství a žila jsem tam celé čtyři roky. Celé těhotenství jsem měla pod dohledem paní doktorky Oháňkové, která mě i odrodila v mostecké porodnici. Dodnes je to pro mě další důležitý človíček, za kterým pravidelně jezdím. Ona byla a je pro mě anděl, pomohla mi s malou a jako stopadesátý doktor mě opravdu skoro vyléčila. Musím říct, že to všechno bylo správně. Měla jsem díky lidem, které mám kolem sebe dodnes, hezké i příjemné čtyři roky života v Litvínově. Vrátit se tam určitě nechci z osobních důvodů, ale nikdy neříkej nikdy.

Dokázala byste si představit žít na vesnici?
Momentálně se opět stěhuji za Prahu na vesnici zase do klidu. Hrozně se na to těsím, po dlouhé době budu mít opět teplo a vůni domova. Mmoje dcera bude mít svůj pokojíček, který jí zůstane už navždy. Zdravíčko a pocit jistoty je k nezaplacení.

Děkuji za příjemný rozhovor, vážím si toho, protože Most je opravdu moje srdeční záležitost…všem čtenárům přeji jen zdravíčko a nepodceňujte nic… Prevence je ve svý podstatě vaše záchrana, než nevědět a přijít pozdě… s pozdravem Bahenská Erbová Vlaďka