Léta jste hráli v Litvínově, letos jste přesunuli koncert do Mostu. Proč?
Asi protože v Litvínově už jsme byli mockrát, tak proč nejet do Mostu. Za tím není třeba hledat nějaký hluboký záměr. My jsme tady fakt nikdy nehráli? To je neuvěřitelný, protože my se občas z legrace bavíme, že jsme hráli všude. Na podzim nás čeká tisící koncert. A vždycky někdo vymýšlí nějaké místo, kde jsme ještě nehráli a přišli jsme na jediné, na Kopřivnici. Ale že jsme nehráli v Mostě, to ani nevím.

Co říkáte tomu, že jste hráli na koupališti?
Na koupališti jsme hráli mockrát, to je normální. A je to tady moc hezký, já úplně zírám. Já jsem se tady byl projít před koncertem a je to moc pěknej areál.

Na jakých zvláštních místech jste tedy všude hráli?
Nejzvláštnější místa? Hráli jsme v Hollywoodu na ulici mezi palmami, to bylo docela dobrý. Policajti zatarasili ulici z obou stran a tam prostě byl koncert. Pak jsme jednou hráli v podpalubí lodi a to byla dost malá loď a byla kovová, takže v tom podpalubí to bylo normálně fakt peklo – industriální peklo se tam rozpoutalo. Hráli jsme taky na sjezdovce při mínus osmi stupních, hráli jsme na Pankráci v base. To bylo moc zajímavý, protože tam jenom vlezete, zacvaknou za vámi ty první dveře a normálně se vám udělá špatně z toho. A hráli jsme třeba pro vojáky v Kosovu. Letěli jsme vojenským speciálem z Praha – Kbely do Kosova, pak jsme jeli autobusem, před námi i za námi jeep a v něm vojáci se samopaly, to prostě bylo neuvěřitelný.

Často hrajete v zahraničí. Jak se liší fanoušci v Anglii nebo v Americe od těch českých?
V Anglii jsme byli vždy jen na jeden koncert. Češi a Slováci tam drží pohromadě kolem jedné webové stránky, tam si pomáhají sehnat třeba práci a bydlení a jeden šikovný Slovák tam pořád vozí nějaké české nebo slovenské kapely, má to skvěle ošéfovaný a to je super zážitek. Vyjedete si do Londýna na tři dny, zahrajete si koncert, pak je dva dny volno. Naposledy jsme tam hráli s EMT Smile, což je moje nejoblíbenější slovenská kapela. Menší turné jsme měli po Americe – New York, Atlanta, Chicago, Denver, Los Angeles a San Francisco, tomu se dá říkat šňůra. Hrajeme tam po klubech a po hospodách a vždycky pro Čechy a Slováky. A to publikum – jsou strašně vděčný za jakékoliv české slovo. Vždycky se tam sejdou, sletí se z celých států a je to hrozně zajímavý. Na druhou stranu je tam příšerný aparát, ty technický podmínky jsou hrozný. My tam pošleme seznam, co všechno potřebujeme a oni do jisté míry ten seznam splní, ale vždycky je to velká bojovka, jak to dopadne. Takže třeba zvuk není stoprocentní, ale ty koncerty jsou parádní. Víte, když hrajete tady, tak vlastně nejsme tak vzácní. Můžete nás vidět, jak říkám – tisící koncert, takže když přijedeme někam, kde jsou lidi daleko od Čech a moře let nebyli tady a když za nimi přijede česká kapela, tak jsou nadšení a je to vždycky skvělej zážitek. Je to výborný kapelní výlet. Zahrajete si a k tomu máte takovou jakoby dovolenou, vidíte spoustu krásných věcí, koupíte si kytaru nebo nový džíny. V kapelním stereotypu je to příjemná změna.

Podle vašeho DVD nemáte rád zpívání sprostého slova v písničce Vinárna u Valdštejna. Jak to řešíte v případě nového singlu Kérka, kde se jedno takové podobné slovo také nachází, máte s ním problém?
Nemám. A na tom DVD to byla bouda. To jsme si vymysleli jakýsi příběh, že já s tím mám problém. Ale je fakt, že většina lidí to zbaštila, že takový problém doopravdy mám. Dokonce i na našem vydavatelství, když jsme přišli s Kérkou, tak říkali: „Jak to chceš Michale zpívat, když ti vadí Vinárna?“ Nemám s tím problém a myslím si, že my zpíváme o obyčejných věcech a k tomu obyčejnému životu ty sprostý slova prostě patří. Mluvíme sprostě jako všichni, hodně. Pokud to není jen samoúčelná sprosťárna, ale je to v nějakém vtipu v textu, tak je to v pořádku. Ve Vinárně to bylo tak, že jsme si řekli, že uděláme písničku jako kdybysme byli nejhorší barová kapela, největší kýč a pak střih a zazpívá se to slovo. Stejně tak v Kérce mně to přijde jako dobrý vtip, že prostě až nebudu moct, tak že si nechám vykérovat opravdickýho … a přišlo mi to jako fór. Když jsem to klukům řekl, tak se všichni smáli, a proto to je. Není to o tom jen tak zařvat sprostý slovo, to je nesmyl a to nedělám.

Při koncertu jste zmínil, že nemáte rád počítače. Je to opravdu tak?
Já s tím internetem fakt nejsem kamarád. Facebook nemám a teď jsem byl ve své mailové schránce a měl jsem tam 1100 nepřečtených mailů. Občas do schránky sice chodím, ale nečtu je, takže ono se to nahromadilo a to číslo mi teď úplně vyrazilo dech. Říkal jsem si, že u toho budu muset sedět celý den, probrat to a na ty důležité odpovědět. Jenže mně přijde internetová komunikace úplně zbytečná, protože já nevím kolik tam bude důležitých mailů, které mají nějaký význam. Tři z toho tisíce? Přijde mi to zbytečné, protože většinu věcí, na které se lidi ptají, najdou na našich webovkách. Je to sice neslušné neodpovědět, ale já na to nemám nervy ani čas.

Máte úspěšný hit Klára, kdy bude nějaká Káťa? Vaše dcera je vám jistě velkou inspirací.
(smích) To nevím, možná jo. Je to inspirace, je to hezký, ale zatím neplánuju nic takovýho. I když teďka jste mě tak jako navedla, že ten rým mě teď napadl.

Ale předpokládám, že mi ho neprozradíte.
No já vám ho neřeknu. Pak si to někdo přečte a uslyším to dřív. Tak uvidíme, třeba někdy bude, když mě něco dobrýho napadne, tak proč ne.

Alena Průšová