Bývalý desetibojař v sobě zachovává stále sportovní disciplínu, kterou využívá i při práci. Modeling, moderování, cestování, podnikání a v neposlední řadě i charitativní projekty, to vše momentálně zaměstnává historicky prvního Mr. Czech Republic.

Co se u vás od úspěchu v soutěži Mr. World změnilo?

Stále se věnuji podnikání, kdy domlouvám studentům stipendia na univerzity do Spojených států, nyní jsem otevřel pobočku i ve Finsku a pracuji na tom, aby se otevřela i v Dánsku. Během toho dělám modeling a herectví. Nově nyní natáčím adrenalinový pořad pro televizi Barrandov a poté ještě jeden pořad, který je napojený na Prominenty. Tam budu zkoušet různá zaměstnání. Budu dělat třeba v cirkusu a druhý díl třeba prodávat spodní prádlo.

Jste v podnikání úspěšný?

Podle toho, co berete jako úspěch. Pokud berete za úspěch to, že mám méně výdajů než příjmů, tak ano.

Zabýváte se ještě vrcholovou atletikou?

Nyní už ne, ale čtyřikrát až pětkrát v týdnu sportuji.


Chystáte se v nejbližší době opět do zahraničí?

Za tři týdny odlétám do Finska, kvůli podnikání, a poté asi poletím opět do Koreji, kam jsem pozvaný od Mr. Word na charitativní akce.

close zoom_in V souvislosti s vaším zaměstnáním cestujete do zahraničí velmi často, ve které zemi se vám nejvíce zalíbilo?

Zemí jsem navštívil mnoho a každá má něco do sebe. Já ale miluji Asii kvůli kultuře a kvůli tomu, jak se tam lidé k sobě vzájemně chovají. Mají mnohem větší respekt. Dále se mi také zalíbila jižní Afrika. Ale rád poznávám i nová místa.

A jakou zemi byste chtěl ještě navštívit?

Nepál, Srí Lanku, Indii. Mám rád totiž hinduistickou a buddhistickou kulturu.

Chcete žít v budoucnu v České republice?

Já bych samozřejmě chtěl, ale vše může být úplně jinak. Člověk nikdy neví, kam ho cesta pošle.

Myslíte si, že na Mr. Word jste uspěl i díky tomu, že jste pobýval v Kanadě a naučil se dobře anglicky?

Myslím si, že většina z kluků, kteří tam byli, uměli anglicky na devadesát procent. Takže angličtinou to určitě nebylo.

Můžete popsat, jak jste se ocitl v Kanadě?

My jsme v roce 1984 emigrovali do Kanady. Jeden z důvodů byl komunismus. Oba moji rodiče byli antikomunisti, což jsem i já. Druhým důvodem byly i rodinné důvody, umřel mi bratr a potřebovali jsme začít nanovo. Já jsem se do České republiky vrátil v létě 2004.

Měl byste radu pro mostecké studenty, co by pro sebe měli udělat, aby se v budoucnu na trhu práce uplatnili?

To je dobrá otázka. Problém je totiž v tom, že nezaměstnanost je, ale práce je také. Nechci se vůbec nikoho dotknout nebo někoho urazit, ale přijde to i do České republiky. Protože je to na celém světě a to je to, že jestli chceš peníze, tak musíš pracovat. Pokud těch peněz chcete víc, tak prostě budete muset pracovat víc. A problém je, že komunismus do nás vryl to, že každý člověk musí od osmi do tří dělat a poté padla a nazdar a měl by být za to placený. Prostě nějaká zaměstnání nevydělávají tolik co jiné práce a s tím se nedá nic dělat. A pokud půjdu jen do hospody a budu o tom jenom mluvit a stěžovat si, a Češi jsou ve stěžování profesionálové, tak ten člověk pro to, aby měl více peněz, bude muset udělat více a nejenom o tom mluvit. V České republice to prostě ještě není zažité, že lidé normálně dělají dvě tři práce, ale také to sem přijde. Tím nechci říct, že Češi nejsou pracovití. Práce je, ale lidé ji nechtějí dělat. Jinak by u nás nebyli zaměstnáni Ukrajinci nebo Rumuni. Dám příklad. Můj otec, který vystudoval medicínu tady i v Kanadě a má doktorát, tak rozvážel noviny, čínu, pizzu a ještě k tomu dělal na stavbě, aby v Kanadě vydělal peníze a měl lepší život.

A vy osobně jste pracovně vytížen, nebo si dopřejete také volno?

Pracuji rád a hodně, ale nejsem workoholik. Chci dělat to, co mě baví, což je nyní podnikání, modeling, charitativní akce, cestování. Navíc já mám v sobě sportovní instinkt a když něco dělám, tak chci v tom být nejlepší.

Na druhou stranu člověk potřebuje i nějakým způsobem relaxovat, jak odpočíváte vy jako bývalý vrcholový sportovec?

Hodně času trávím v přírodě. Mám výhodu v tom, že nemám přesný časový harmonogram na svoji práci. Takže pokud se rozhodnu, že ráno dělat nechci a ten den nemám žádné focení nebo natáčení, tak si mohu jít do přírody nebo déle spát, ale pořád vím, že minimálně čtyři hodiny denně musím strávit u počítače. Takže jsou dny, kdy u počítače musím strávit dlouho do noci, protože to za mě nikdo neudělá.

To určitě souvisí s disciplínou, protože ne každý by se k práci poté donutil?

Přesně tak, člověk nemusí být génius, aby si uvědomil, že pokud si někde čas odebere, tak ho tam zase musí dát.

Máte na Mostecku nějaké své oblíbené místo?

Mám to rád nahoře na Meziboří, tam jak je atletický stadion, tak tam vede cestička po lesích. Tak tam chodím se psem, jelikož je tam málo lidí a přidám si jako někde ve vyšších horách.

close zoom_in Co máte za rasu psa?

Sedmiletá labradorka, jmenuje se Leyla. Mám ji pořád u sebe.

Poznávají vás lidé na ulici?

Určitě poznávají, ve většině případech je to příjemné. Ale někteří lidé jsou i závistiví. Dám příklad: Stojí Kanaďan na ulici a okolo projíždí mladá paní s nejnovějším Mercedesem. Kanaďan se koukne a řekne „jé to je krásné auto, na to bych chtěl jednou mít“, a Čech se koukne a řekne „jé to je krásné auto, kde ta píp na to vzala“. A tohle pořád svádím na ten komunistický režim.

Přemýšlíte ve svých dvaatřiceti letech o tom, že byste založil rodinu?

Ne že bych nad tím neuvažoval, ale budu to řešit, až to přijde, a také až budu mít člověka, s kterým tu rodinu budu chtít mít.