Sochy jsou tesány do pískovce. Po dokončení budou rozmístěny po celém Mostě. „Dvě sochy budou pravděpodobně u kostela, další pak v parčíku naproti kasárnám a u Astry. Jedná se však pouze o předběžné informace,“ uvádí Alena Sedláčková, mluvčí Magistrátu města Mostu. Na následujících řádcích se můžete dočíst více o všech pěti umělcích a jejich dílech.
Josef Zedník
Dříve bydlel a působil v Mostě například jako ředitel ZUŠ v Moskevské ulici. Před dvěma lety se odstěhoval, ale stále se sem rád vrací. Jeho socha je spíše abstraktní. Na první pohled uvidíte přírodní motiv, ale v díle můžete též vidět zamilovanou dvojici nebo jiný symbol. Práce s různými materiály jako je dřevo, sklo nebo pískovec ho baví. „Je v tom hodně energie,“ říká. Pokud byste se chtěli podívat na jednu z výstav Josefa Zedníka, máte možnost v zimním období na 3. ZŠ v Mostě.
Václav Krob
Momentálně bydlí v Hředlích, ale narodil se v Žatci. „Proto mám k severním Čechám hezký vztah,“ dodává. Výtvarné činnosti se věnuje od dětství. Má za sebou mnoho úspěšných výstav po celé České republice. Do pískovce vytesá motiv s názvem „Splynutí“. Jedná se o splynutí duše a těla milenecké dvojice. Dílo je moderní a má abstraktní nádech.
Miroslav Doležel
Je z Jirkova. Jeho tvorbu jste mohli nedávno vidět na výstavě v Městské knihovně Most. Vystudoval Umělecko-průmyslovou školu a od té doby se věnuje umění. Měl výstavy po celé České republice i v zahraničí. Námět svého díla musel celý změnit podle tvaru pískovce. „Původně jsem chtěl ztvárnit berana, ale nyní ztvárňuji dívku,“ objasňuje Doležel.
Jaroslav Vodička
Přijel z Meziboří. Sochařství se věnuje osm let, ale je především malířem. Vystavoval například v Litvínově a v Mostě. V těchto dnech si můžete jeho dílo prohlédnout ještě na výstavě prací vzniklých během VIII. ročníku sochařského sympozia, která se koná v atriu na Boleboři. Jeho socha představuje milenecké „Souznění“. „Láska je největší dar, protože je nesobecká,“ dodává umělec. Tato socha ovšem není jen na ozdobu, ale z jedné strany tvoří Jaroslav Vodička i sedátko.
Jitka Kůsová
Je z Klášterce nad Ohří. Sochařství se věnuje asi osmnáct let. Dříve pracovala i s keramikou. Vystavovala v České republice i zahraničí. O své soše říká: „Je abstraktní. Doufám, že diváci s ní navážou kontakt a celou si ji obejdou, aby našli místo, kde prosvítá slunce průhledy vedoucími po obvodu sochy. Socha má totiž představovat tajemství. A tajemství vyleze dříve nebo později na povrch stejně jako sluneční paprsky…“
Markéta Prosová
