Je skoro půlnoc. U pódia, na kterém hraje se svou skupinou Peter Nagy, se v rytmu kroutí, zpívá a piští dav jeho fanynek a fanoušků. Jedna žena šplhá nahoru a natahuje ruce, jakoby chtěla obejmout Nagyho kotník.

„Péťo, Péťo, Péťo…!“ křičí. Péťovi dělají rozvášněné tančící vlny Mostečanů očividně dobře. Zřejmě nečekal, že na seriózním městském plesu na severu Čech lidé vydrží tak pozdě v noci skandovat.

„Ako vás tak pozorujem, vy nieste normálny!“ směje se zpěvák do mikrofonu.

Ještě před vystoupením, když si nesla do Repre nástroje, dala slovenská skupina najevo, že se jí v Mostě líbí. Na chodbách se otáčela za pěknými Mostečankami, které si chodily nahřát k topení nohy.

„Jestli bude zpívat Kristýnku, tak ho zabim!“ neudržela nervy další fanynka a chytla se za hlavu. „Kristýnku, Kristýnku!“ hecoval Nagyho sál včetně tancujících politiků.

A po půlnoci se dočkali.

Nagy nebyl jedinou slovanskou hvězdou plesu, který se nesl v „národoveckém“ duchu. „Já jsem český Honza!“ ohlásil svůj příchod v kroji herec Jiří Kraus. Úřednice magistrátu oblečené jako v Prodané nevěstě rozdávaly víno u dekorací v barvách české vlajky. Loni ples napodobil elegantní 30. léta, éru Oldřicha Nového a Adiny Mandlové „Letos jsme zvolili lidový tón,“ řekla Jaroslava Boudová z magistrátu.