Nazareth se vracejí po roce. Hrají v tom roli i osobní kontakty a spokojenost kapely s koncertem loni či je to spíše náhoda?
Dobré osobní kontakty pokračují od loňského skvělého koncertu v Roudnici. Na své letošní dvojalbum The Anthology dokonce kapela umístila fotku právě z tohoto koncertu.

Přivezou jiný program, obměnili repertoár? Je to kapela vašeho mládí?
Jako nestárnoucí muzikanti samozřejmě stále tvoří nové věci, z nichž některé zahrají, ovšem fanoušci nepřijdou o klasické hity. V mém mládí patřili Nazareth ke skutečně klasickým kapelám s Black Sabath, Deep Purple, Rolling Stones, Uriah Heep, Slade a řadou dalších, které jsme poslouchali a obtížně sháněli vinylové desky či kopírovali nahrávky na kotoučových magnetofonech.

Na koncertě vystoupí Nazareth i skupina Kena Hensleye. Ten býval - jako frontman a zpěvák britské rockové legendy Uriah Heep - konkurencí Nazareth. Co je po třiceti letech přivádí na společné pódium?
Hudební spřízněnost a společní známí - lidé z branže u nás i v U.K. A rivalita? Ta se u rockových klasiků zas až tak nepěstuje.

Co byl pro vás loni největší zážitek z koncertu Nazareth? Konkrétní písnička či některé vrcholy show?
Spíš celkový dojem – zvuk a nasazení a zejména pěvecká forma zpěváka a frontmana Dana McCaffertyho.

Bavilo vás sledovat reakce diváků?
Samozřejmě, to je pro nás důležité. Staří rockeři i mladší následníci reagovali skvěle a byli, podobně jako já, nadšeni z formy kapely.

Loni jste volil Roudnici, letos je to Bílina – přírodní areál Na Kyselce. Čím vás ten prostor zaujal? A byl jste si ověřit volbu návštěvou festivalu se Sepulturou letos v červnu?
Areál je opravdu nádherný. Svah letního kina skýtá dokonalý výhled na podium, okolní stromy dodávají místu atmosféru. Koncert Sepultury jsme bohužel neviděli – byli jsme v té době v Londýně, kde probíhala další jednání s britskými producenty a kde jsme při té příležitosti zavítali na koncert AC/DC ve Wemble., Ale z referencí víme, že vystoupení Sepultury se vydařilo a ukázalo, že areál na Kyselce je na podobné větší akce dobře vybaven a připraven.

Jak se připravuje tak velká akce? Jak hodně dopředu?
To se liší případ od případu, jednání s kapelami jsou ale dlouhodobá, kombinují se i možnosti v rámci turné po Evropě. Kapely mají různé požadavky, někdo táhne kamiony s kompletním vybavením pro zvuk i osvětlení, jiní vystačí s vlastními nástroji a ostatní zajistíme my.

Loni jste mluvil o letošním pozvání Status Quo, přesto se vracejí Nazareth. Nedohodl jste se s kapelou, nebo se Status Quo dál jednáte?
Se Status Quo jsme uvažovali v souvislosti s jinou akcí, kterou jsme odložili na příští rok. Měli by ovšem hrát na podzim v Liberci.

A co další legendy 70. let?
Uvažujeme i o těch největších, ale nechte se překvapit, Příští rok chystáme opravdu velkou akci.

Nedávno hráli v Ústí Smokie, na Liberecku zpívala Suzi Quatro, ČR už viděla i Slade, bohužel ty nové s číslicí 2 v názvu. Berete tyto koncerty také jako splátku dluhu lidem zde?
Určitě, mezi návštěvníky koncertů je pořád spousta lidí naší i starší generace, která kvůli bolševikovi bohužel nemohla volně poslouchat to, co chtěla a nemohla vůbec vidět velké koncerty. A pro mladší je určitě dobré porovnat soudobé kapely s klasikou.

Neměli by mít dvojku v názvu i Nazareth? Je to dost jiná sestava než ta původní…
Myslím, že ne. Hlavní protagonista je kontinuálně přítomen a duch původní kapely je rozhodně živý.

V Bílině s Nazareth zahrají i české kapely. Podle čeho jste je vybírali? Není to přeci o tom, že vystoupí ten, kdo se chce s Nazareth před velkým publikem zviditelnit, a tak rád zahraje i zadarmo. Či ano?
Jen o tom to není. České kapely máme tři: Pražské Votchi jsou progresivní rocková kapela na dobrých klasických základech, Blue Rocket je jižanský rock, mají domovský vztah k místu show a Pavoucy nás příjemně překvapili při soutěži regionálních kapel Stárplej v Klubu Na Rampě v Jablonci. Hrají tvrdší bigbít.

Co čeká publikum na Kyselce – tedy kromě hudby?
A areál se promění v malé festivalové městečko s občerstvením, atrakcemi a doprovodným programem.