Jak je na tom litvínovské Docela velké divadlo (DVD)? Co plánuje, na co se můžete letos těšit, ale i jaká je jeho finanční situace, prozradila v rozhovoru Jana Galinová, herečka a dramaturgyně divadla.

Pomalu končí první měsíc nového roku, jak je na tom Docela velké divadlo?
Bojuje o přežití. Nebudu rozebírat problémy se zaplacením faktur za teplo, které jsou obrovské, protože v prosinci hrozně mrzlo, a myslím, že čtenářům je také jedno, že nemáme z čeho zaplatit zálohy na vodu a elektřinu. Největší problém je totiž to, že máme v lednu jednu a v březnu druhou premiéru. Už patnáct let se snažíme veřejnosti a hlavně politikům vysvětlit, že Dům kultury a divadlo není jedno a totéž. Že DK nakoupí představení a prodá ho divákům se ziskem. Divadlo má jiné poslání. Musí vytvářet umění.

Občas zaslechnu, dokonce i z magistrátu, že není proč dávat soukromníkům dotace na podnikání. Ale umění není podnikání a všude v civilizovaném světě je podporováno státem nebo mecenáši. A chytří úředníci to vědí.

Koupili a opravili jsme s manželem ruinu, která bývala v Litvínově centrem dobrého divadla i v letech, kdy jinde v republice byla o dobré divadlo nouze. To nejlepší přijíždělo pravě „do Benaru“. A každý, kdo v Litvínově něco znamenal, tam chtěl být viděn.

Za to, že jsme do záchrany historické budovy investovali víc než dva miliony, smíme teď městu platit každý rok 15 tisíc daň z nemovitosti a každoročně se doprošovat, aby přispělo svým občanům na teplo, světlo, vodu a na výrobu alespoň dvou představení pro děti a jednoho pro dospělé diváky.
500 tisíc na to zdaleka nestačí. Roční náklady našeho divadla jsou při velmi úsporném režimu 5 milionu korun. To, co chybí, musíme vydělat.

Zvládnete tedy plánované premiéry?
Musíme. Už jsme je svým divákům slíbili. Budujeme svou dobrou pověst už 15 let. Přijít bychom o ni mohli v okamžiku.

Jaké premiéry a kdy chystáte?
Ta první bude už tuto sobotu je pro ty nejmenší diváky, jmenuje se Pohádky pro uplakánky a je o tatínkovi, který má na starost strašně uřvané mimino, které je třeba uklidnit. A to jde nejlépe právě pohádkou. K napsání téhle pohádky mě inspirovalo, že přibývají tatínci, kteří se umějí postarat o své děti a ještě je to baví. Hudbu a texty písniček napsal Jan Turek.

A ta premiéra pro dospělé diváky?
To je na delší povídání. Ale stručně: zkoušíme romantický příběh Edmona Rostanda v novém, moderním překladu Pavla Kohouta pod názvem Ubohý Cyrano. Titulní roli bude hrát David Suchařípa.