Jde o milostný příběh tří lidí, obětí revolučního teroru Velké francouzské revoluce. Drama Hra o lásce a smrti (z roku 1924) je součástí Rollandova cyklu Divadlo revoluce, který autor původně zamýšlel jako dekalogii pojednávající o Velké francouzské revoluci.


Hra líčí osudy přímých účastníků dějinných událostí konce 18.století, z nich většina jsou jejich hybateli i oběťmi.


Tento dramatický text uvedl na české jeviště v nejpůsobivější podobě Alfréd Radok svou vlastní úpravou a režijní interpretací. Na podkladě Rollandovy hry vytvořil zvukově, hudebně, výtvarně i herecky strhující obraz revoluce, která požírá vlastní děti. Pod režií mostecké inscenace je podepsán mladý režisér Jiří Honzírek, který o hře prozradil, že jejími hlavními tématy jsou láska a svědomí.


„Jde o lásku člověka k člověku v racionální, rozumové podobě a naopak o lásku v podobě vášnivé, zběsilé. Jde o svědomí, které ovlivňujeme vlastní vůlí. O svědomí, které nemůže přihlížet společenským zločinům - demagogii, manipulaci a xenofobii. V obou těchto tématech je naše hra blízká současnému divákovi. Lásku i svědomí řešíme všichni celý život bez ohledu na věk! Hra se dotýká člověka na nejcitlivějším mís tě - sahá po jeho touze. A každý přece po něčem touží! Myslím, že je dobré vidět příklad toho, jaký dopad může mít naše touha na lidi, kteří jsou nám nejbližší, které milujeme. Je to klasické divadlo, pouze se odehrává ve formách, tvarech a materiálech, jimž rozumí naše doba,“, říká režisér inscenace.


Jde o jeho první režijní práci v Mostě i první kontakt s tak velkou scénou. Zkušenosti sbíral nejen doma, ale také v Německu a Holandsku.

Miroslava Huláková