Na mosteckém sídlišti Výsluní za Kahanem se přehrabuje v popelnici mladý zanedbaný muž. Z kontejneru na směsný odpad mu čouhají jen nohy. „Nemám co jíst,“ vysvětluje. A vypráví dál. Hledá potraviny nebo věci na prodej, aby měl na jídlo. Strádá přes dva roky. Dřív bydlel v Bečově a teď žije na ulici v okresním městě. Pro úřady neexistuje. Je na tom hůř než pes, který má očkovací průkaz, registrační známku a každý den misku s granulemi. Muž bez jména (nechce ho říct) nebere žádné dávky. Od státu by mohl mít pár tisíc korun existenčního minima, ale nemá občanský průkaz, aby se zaevidoval na úřadu práce. Průkaz ztratil a nemá 200 korun na úřední poplatek za pořízení nového osobního dokladu. Rodina mu pomoct nechce. „Kdybych ty peníze měl, tak si občanku dám udělat. Pak bych šel na pracák,“ dodá mladík. Kdyby se mu někdo věnoval, zkusil by pracovat. Třeba by pomáhal uklízet město. Alespoň to říká.

Toto je extrémní případ, ale pro Most také typický. Ukazuje odvrácenou tvář města, kde žijí roztroušeně tisíce sociálně slabých obyvatel. Velká část z nich uvázla v deprivovaných obytných zónách, v nichž se po privatizaci městských bytů začalo obchodovat s chudobou. Od 90. let minulého století patří Most k městům s nejvyšší nezaměstnaností doprovázenou negativními sociálními jevy, včetně nadprůměrné kriminality a zhoršeného občanského soužití. Proto se i před letošními zářijovými komunálními volbami v Mostě znovu otevírá téma „boje s nepřizpůsobivými“. Po minulé politické kampani neuspěl slib postavit za městem „vesnici pro lůzu“, letos zaznívají například slova „zbavím všechny domy problémových občanů“ či „vyřeším sociální problémy“.

Kritizovaná je hlavně Stovka. V souvislosti s touto neklidnou čtvrtí radnice letos v červnu oznámila, že „Most boj s nepřizpůsobivými občany myslí vážně“. Za dva miliony korun vyslala do Stovky najaté civilní hlídky, tzv. správce lokality, které začaly v létě pomáhat městské policii s kontrolou dodržování pořádku. „Naším cílem je zajistit větší bezpečnost místních obyvatel a zamezit závadovému chování nepřizpůsobivých osob. Jde o další ze souboru opatření, která město Most realizuje v rámci projektu Pod ochranou města,“ informoval primátor Jan Paparega.

Řada obyvatel jiných sídlišť se Stovce snaží už léta vyhýbat kvůli její nechvalné pověsti, nepořádku v okolí domů a srocování hlučných skupinek na tranzitním chodníku, který je páteřní městskou osou vedoucí od dopravního podniku ke kostelu a jezeru Most.

„Je to obrovská ostuda, jak tato hlavní ulice vypadá. Proč s tím město něco nedělá? Já bych se hanbou propadla,“ řekla 71letá Libuše Nikrmayerová. Mostečance vadí, že kvalita bydlení a veřejného prostoru v architektonicky hodnotné zástavbě ve spodní části třídy Budovatelů upadá, zatímco vedle vzniká moderní park Střed za víc než 80 milionů korun. „Chci pozvat do Mostu svou kamarádku z Děčína, ale bojím se jít s ní tou čtvrtí k jezeru Most. Budu se stydět za to, co po cestě uvidí. Ten bordel všude kolem,“ povzdechla si seniorka, která se kdysi chtěla stěhovat k bývalému internátu, ale místní problémy ji odradily. „Tolik lidí si na ně stěžuje a stěhují se pryč,“ dodala.

Stovka
close Lokalita Stovka. info Zdroj: Deník/Martin Vokurka zoom_in Slovem Stovka (nebo také Stovky) se označuje deprivovaná obytná lokalita na mostecké třídě Budovatelů. Jedná se o řadový komplex čtyř obytných cihlových budov o půdorysu písmene E. Jednotlivé bloky pod čísly 89 až 100 tvoří zónu s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných, osob ve hmotné nouzi a řadou patologických sociálních jevů. Bloky 95 až 100 byly mezi sociálně vyloučené lokality zařazeny v roce 2006. V lokalitě, která sahá až k okraji centra Mostu, žije zhruba tři tisíce lidí. Sídliště je součástí čtvrti Podžatecká a vznikalo od 50. let jako nový Most. Mezi jednotlivými propojenými bloky jsou otevřené dvory. Původně zde bydleli zaměstnanci průmyslových podniků a topilo se uhlím. Řada obyvatel se postupně stěhovala do novějších paneláků a v uvolněných bytech přibývalo Romů. Po privatizaci bytového fondu se začalo s byty obchodovat, což způsobilo další migraci a napětí v občanském soužití.

Podle 35letého Marka Cíny, který v lokalitě žije od dětství a patří k posledním romským starousedlíkům, existují jednoduchá řešení, jak alespoň trochu zmírnit napětí, které Stovka v Mostě vyvolává. Za velkou chybu považuje, že od Skupovky až k bloku 100, což je skoro jeden kilometr, není na ulici žádná lavička. Dospělí a mládež proto sedí na obrubnících, kanálech nebo postávají či pobíhají na chodníku před domy, kde překážejí kolemjdoucím.

„Lidi si pak na to stěžují,“ upozornil Cína, kterému chybí i pískoviště a prolézačky. Dodal, že Stovka bez laviček a dětských hřišť kazí Mostu reputaci i při jízdě tramvají. „Když lidi z jiných měst jedou tramvají k Centralu, vidí, že je tu samý cikán. Kdyby nás viděli sedět na lavičkách mezi domy nebo kdyby děti byly na hřištích ve dvorech, tak by to bylo něco úplně jiného a nemuselo by se na nás ukazovat,“ sdělil místní patriot, který se ze Stovky stěhovat nechce. I když mu vadí nevhodné chování řady nově příchozích rodin, věří, že sídliště má budoucnost, pokud se mu úřady a vlastníci bytů začnou víc věnovat a nebudou to jen represe. Cína ocenil třeba zateplení fasád, vstupy na čipy a zeleň. Ještě by uvítal kamery na každém patře a pořádek u popelnic, který se nedaří uhlídat.

Lavičky ve Stovce kdysi byly a mělo jich přibývat, ale kvůli obavám ze shlukování velkých rodin je město, až na pár výjimek v horní části zóny, odstranilo a nové neinstalovalo. Dodnes jsou u hlavního chodníku patrné zálivy, kde měly lavičky stát. Centrální dětské hřiště v nedaleké Mozartovce radnice zrušila kvůli stížnostem na vandalismus.

„Lavičky by tu měly být. Nebyly by jen pro Romy, ale i pro bílé. I ti si přece potřebují odpočinout, když jdou z Kauflandu s nákupem,“ řekla romská žena, který dění na třídě Budovatelů sleduje každý den z okna přízemního bytu. Podle ní je situace ve spodní části Stovky klidnější než nahoře, kde se obyvatelé víc shlukují a kde dříve bydlela. Migrace je na sídlišti velká.

„Otázka udržení veřejného pořádku v této oblasti je důležitá mimo jiné z důvodu její polohy v blízkosti lokality 2B s nadstandardními byty,“ píše se ve strategickém plánu rozvoje města Mostu na období 2021 až 2027. Jeho autoři označili Stovku za závažný problém. Podle průzkumu pocitu bezpečí mezi Mostečany, který dělala městská policie v roce 2020, třetina ze 368 respondentů označila Stovku jako nejméně bezpečnou lokalitu. Následovaly Dobnerovka (12 %), Sedmistovky (10 %), Javorová (10 %) a další místa.

„Dětské gangy, hluk a v každém vchodu minimálně jedna problémová rodina. Jednoznačně se to tu zhoršilo,“ sdělila jedna z obyvatelek Sedmistovek. Její dvě sousedky nebyly až tak kritické, ale potvrdily, že i toto sídliště není stále v pohodě. „Ve Stovkách je to ale katastrofa, tam jsou lidi chudáci,“ shodly se.

Komentář: Tisíckrát omílaný „boj s nepřizpůsobivými“

Když se v ulicích Mostu ptám lidí, co je podle nich největším problémem města, skoro každý řekne, že „nepřizpůsobiví“ nebo „cikáni“. Nikdo neřekne, že fanatičtí nacisti kdysi způsobili totální rozvrat v Sudetech, že ohavnou válkou narušili vztahy mezi místními Čechy, Němci a Židy, že následný komunistický režim zboural kvůli uhlí město, zplundroval krajinu, vyvolal migraci lidí za prací ničící zdraví a postavil paneláková sídliště, na jejichž komplexní revitalizaci dnes nejsou peníze.

close info Zdroj: Deník zoom_in Kdo je vlastně tím problémem? Jeden mostecký podnikatel řekl nedávno pěknou větu: Rád bych, aby namísto tisíckrát omílaného „boje s nepřizpůsobivými“, o kterých sami politici nevědí, zda-li jsou příčinou či důsledkem stagnace nebo poklesu našeho města, rezonovala i témata rozvoje a nasměrování města jako takového…

Stručně a jasně to vystihla učitelka Hana Svobodová z hnutí OMMO, která hovoří o „absenci perspektivy“. Ovšem, město má strategický plán rozvoje, ale kdo tím papírem skutečně žije? A kolik lidí ho četlo? Tím, jak se Most utápí v tématu „nepřizpůsobivých“, ztrácí energii, peníze i čas na řešení jiných důležitých témat. Není divu, že řada lidí přijímá s nedůvěrou záměr výstavby městské čtvrti pro 6 500 lidí u jezera Most. Jezero sice pomáhá budit optimismus, ale ten je třeba hledat v každodennosti mezi paneláky. Kolik lidí u nich zvedne ze země papírek, který tam vyhodil někdo přizpůsobiví. Ten papírek většinou zvednou Romové, kteří město v montérkách technických služeb uklízejí. Díky jim za to.