Šestašedesátiletý Emil bydlí v Litvínově od jednoho roku, kdy s rodinou opustil střední Slovensko. Ve svém věku by si měl ve městě užívat poklidného života, ale nic takové nepřichází. Nejde jen o to, že všechno zdražuje a že je čím dál těžší být šťastný. Senior vidí hlavní příčiny nespokojenosti ve svém okolí. Proto se hodlá odstěhovat. „Tady se nedá normálně žít,“ říká v sociálně vyloučeném sídlišti Janov, kde bydlí osm let a už to tam nemůže vydržet.

Každý soudný člověk musí Emila chápat. Když vypráví svůj příběh a kritizuje masivní privatizaci městských bytů, stojí na zanedbaném veřejném prostranství kdysi opraveném z peněz Evropské unie a je obklopen zdevastovanými prázdnými paneláky. Kdyby seniora na liduprázdném chodníku skolila mrtvice, nikdo mu nezavolá sanitu. Možná nad ním zaskřehotá straka, možná o něj večer zakopne sběrač kovů. Tato apokalyptická část Janova už dávno přestala být městem. Jenže Emil je příliš chudý na to, aby před plíživým úpadkem rychle utekl jinam. Zatímco jeho sousedé přežívají v nedalekých udržovaných panelácích v atmosféře nejistoty, senior šetří, aby si s partnerkou mohl pronajmout jinde menší byt. „Chceme mít klid,“ vysvětluje. Kde ho najdou, zatím netuší.

Ptali jsme se politiků: Jak chcete zastavit úbytek obyvatel v Litvínově?

Co rozhodne volby u vás

Málokde v ČR je vidět úbytek obyvatel, protože po ulicích pořád někdo chodí a za okny jsou záclony. Teprve pohled na stovky zazděných bytů v Janově odhaluje vylidnění. Je to lokální kolaps, který však ovlivňuje kvalitu života v celém Litvínově, kde populace dlouhodobě výrazně slábne.

V roce 2011 mělo město 24 905 obyvatel, ale podle posledního sčítání lidu přišlo během deseti let o dalších 2 517 obyvatel. To je pokles o víc než 10 procent. Přitom ještě koncem 80. let minulého století, kdy se rodilo víc dětí a tradiční průmysl dokázal živit masy, Litvínov uváděl skoro 30 tisíc obyvatel. Čistě matematicky: při takovém klesajícím trendu v příštím století město zanikne. To si ale nikdo nepřeje. Radnice hovoří o složitém problému, jenž samospráva nemůže odstranit hned a hodně souvisí s vnějšími vlivy.

„Trpíme tím, že jsme strukturálně postižený kraj s negativní image. My sice vytváříme podmínky pro kvalitní vzdělávání či zdravotnictví, řešíme i bydlení a investicemi se snažíme zlepšovat celkovou kvalitu života ve městě, ale výsledky, které by zastavily pokles počtu obyvatel, se zatím nedostavují,“ říká starostka Kamila Bláhová (ANO).

Podle některých starousedlíků stačí zastavit příliv Romů do Janova a město začne prosperovat, ale tak jednoduché to není. Lidé potřebují nejen pocit většího bezpečí, pořádek v ulicích, ale i dobrou práci v okolí a rychlejší rozvoj městské infrastruktury. Například průtahy kolem plánované a částí veřejnosti kritizované výstavby plavecké haly na Koldomu projekt prodražily a o realizaci se rozhodne až v příštím volebním období, kdy cena může zase o něco vzrůst.

Kdo chce vést vaši obec na Mostecku? Přinášíme kandidátky pro komunální volby

Komunální volby 2022

Nové zastupitelstvo by se mělo před každou investicí ptát: pomůže nám to zastavit pokles obyvatel? Taková zásadní otázka vyplývá z Programu rozvoje města Litvínov do roku 2027, což je dokument o 151 stranách, který určuje směřování obce a přerozdělování veřejných peněz.

Hned v úvodu první kapitoly se píše: „Počet obyvatel města trvale klesá, za posledních 10 let se snížil o téměř 13 procent, přičemž část z těch, kdo město opustili, se usadila v okolních obcích na Litvínovsku. Přestože se jedná o obecný trend migrace obyvatelstva z větších měst do jejich okolí, v případě Litvínova navíc posílený odchody obyvatel z Janova, je uvedený úbytek obyvatel při porovnání se srovnatelnými městy nadprůměrný“.

Pokles počtu obyvatel, kteří navíc ještě stárnou, dopadá i na daňové příjmy města. Litvínov za poslední dekádu přišel kvůli ztrátě obyvatel o více než padesát milionů korun. Ani další prognóza není příznivá. Lidí bude v Litvínově i v příštích letech ubývat a s nízkou porodností poroste průměrný věk, což si v budoucnu vyžádá další opatření v sektoru služeb pro seniory. Těmi se totiž stanou Litvínované z nejpočetnější generace, které vzešla z populačního boomu 70. let.

Není proto divu, že nejdůležitějším cílem Litvínova by mělo být zastavení úbytku obyvatel. Mety – minimálně 23 480 obyvatel k 1. lednu 2028 – se má dosáhnout tím, že se zvýší atraktivita města pro jeho obyvatele i investory. V plánu je větší nabídka ploch pro výstavbu rodinných domů, zlepšování podmínek pro podnikání, zkvalitňování služeb či modernizace dopravy. Město si má udržet dobrou finanční kondici, snižovat provozní výdaje a rychleji investovat. Má také využívat své přednosti, tedy blízkost hor a hranic s Německem.

„Pořád doufám v elementární selský rozum, že například namísto aktuálně plánovaných zbytných megastaveb konečně bude Litvínov řešit opravdové problémy města. Obří úbytek hlavně mladých obyvatel, nedostatek lékařů, děravé chodníky a silnice, chátrání centra města a také jeho památek, nebo i parkování,“ míní Tomáš Hák ze spolku MY Litvínov.

V Chanově bourají panelák. Volby ukážou, co bude dál i se Stovkou

Komunální volby 2022

Když Deník dělal před časem reportáž z nedalekého krušnohorského městečka Meziboří, kam se část Litvínovanů přestěhovala, potkal i 33letou Petru z Janova. „Tady je to prostě bomba!“ chválila Meziboří, kde se usadila s dětmi a chce tam bydlet do konce života. V Janově si uvědomila, že rodina potřebuje lepší domov.

Starostka Litvínova věří, že část mladých lidí, kteří z města odešli třeba do Prahy, se jednou vrátí a v Litvínově založí své rodiny, protože ocení jeho přednosti.