Kliknutím zvětšíteVzpomínáte si, kdy se zrodila vaše láska k matematice?
Matematiku jsem měl rád už od základní školy. Měli jsme fantastickou matematikářku. Matika mi šla a naše učitelka nám s kamarádem umožnila, že i když zbytek třídy probíral učivo pomalu, my jsme mohli počítat jak diví. Zatímco spolužáci spočítali pět příkladů za hodinu, my jsme jich stihli třeba padesát nebo sto. Ještě víc než matematika mě ale bavila fyzika, kterou jsem následně i studoval pět let na vysoké škole.
Jak byste zlepšili školu - video s Markem Valáškem:
Je pravda, že lásku k daným předmětům často v žácích probouzí dobrý učitel?
Samozřejmě to tak je. Takhle jsem třeba kvůli skvělé učitelce miloval na základce dějepis. V páté třídě jsem měl taky rád češtinu. Musím říct, že jsem obecně měl štěstí na učitele. I když samozřejmě byli i tací, kteří moji touhu k poznání jejich předmětu neprobudili. (směje se)
Kam vedly vaše studijní kroky po základní škole?
Vystudoval jsem gymnázium a následně pět let studoval na vysoké škole. Z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy mě ale po pěti letech vyhodili.
Takže jste následně studoval pedagogiku?
Ne, pedagogickou školu vůbec vystudovanou nemám. Po vyhazovu z vysoké školy jsem na rok skončil v hotelu Hilton, kde jsem dělal - no já říkám poskoka, ale měl jsem na starosti kompletní zázemí hotelu. To byla zajímavá zkušenost, hlavně jsem se tam docela dobře naučil anglicky. Pak jsem ještě asi deset let dělal obchodního zástupce v překladatelské agentuře. V té době už jsem se ovšem relativně intenzivně věnoval doučování matematiky a fyziky. Vždycky jsem měl trochu radši fyziku, ale protože o tu nebyl takový zájem, postupem času jsem se přeorientoval spíše na matiku.
Jak na přijímačky z matematiky? Zkuste nový webseriál Deníku.
V té době vznikla myšlenka točit edukativní videa na YouTube?
Ano. Pak jsem začal točit videa na YouTube. Začal jsem se doučováním živit, založil jsem stránky Mathematicator a následně také LearnTube, kde si lidé mohou koupit ucelené videokurzy.
Jednalo se v případě točení videí o promyšlený plán? Hledal jste díru na trhu?
Vůbec to nebylo promyšlené. Byla to úplná náhoda. Doučoval jsem v té době nějakého studenta, přes jehož matku mě oslovila agentura, která se zabývala přípravou k maturitě. Dali mi deset tříhodinovek, abych se studenty zopakoval celé středoškolské učivo. Pochopitelně to nešlo stihnout, a tak jsem vždy to, co jsme nestihli, natočil jako video na YouTube.
Důkaz Pythagorovy věty podle Marka Valáška:
Takže šlo spíše o improvizaci…
Dá se to tak říct. Videa jsem točil v šílených podmínkách. Doma jsem měl na žehlícím prkně krabici od bot a na té byl foťák s kamerou s rozlišením 640 na 480. Neměl jsem ani mikrofon. Postupem času se to však lidem začalo líbit. Asi to bylo tím, že podobný obsah v té době nikdo nedělal. Myslím, že jsem byl jeden z prvních lidí, kteří učili matematiku na YouTube v češtině.
Pod vašimi videi převládají děkovné komentáře nadšených studentů. Jaké to je si je číst?
Je to super! Rok jsem žil jen z nadšení z těchhle komentářů a z pocitu, že videa lidi fakt baví a pomáhají jim. V té době jsem kromě práce skoro nic jiného, než natáčení videí nedělal, jenže pak se mi narodila dcera a uvědomil jsem si, že mám jistou zodpovědnost. Řekl jsem si, že jestli tohle má fungovat dlouhodobě, musí mi to vydělávat i nějaké peníze. V té době se nedalo vydělat YouTubem, a tak jsem natočil první ucelený kurz, který si lidé mohli koupit, a tak vlastně vznikl Mathematicator. Bylo to mé nejlepší rozhodnutí v životě.
Jaký je rozdíl mezi volně přístupnými videi na YouTube a placenými videokurzy?
Za peníze si u nás lidé mohou koupit ucelené kurzy, které jsou přímo zaměřené na to, co ti lidé potřebují. V případě základní školy jsou to kurzy týkající se přijímacích zkoušek na střední školy, u kurzů pro střední školy je to pak příprava na maturitu. Jedná se o přesně ušité kurzy na míru tak, aby děti byly na dané zkoušky nejlépe připravené. Následně nabízíme materiály, které pomohou studentům s přijímačkami na vysokou školu, v další kapitole se pak zaměřujeme třeba na samostatná vysokoškolská témata.
Mathematicator nabízí studentům kurzy matematiky. Vy jste však stál ještě u zrodu portálu LearnTube…
LearnTube začalo vznikat asi dva roky po Mathematicatoru, u kterého jsem viděl, že je o edukativní videa a kurzy zájem. Řekl jsem si tedy, že budeme lidi učit i ostatní předměty. Chtěli jsme, aby se každý student mohl učit od jednoho z nejlepších učitelů v daném oboru. Našli jsme tedy skvělé učitele na konkrétní věci. Máme tam třeba dle mého nejlepšího češtináře v republice, Tomáše Ficzu. Angličtinu tam učí Broňa Sobotka, známý jako nadšený učitel z Brna. Studenti zde ale najdou také třeba kurzy španělštiny, programování nebo tvůrčího psaní. Máme třeba kurzy o tom, jak úspěšně složit bakalářskou nebo diplomovou zkoušku, nebo jak napsat skvělý životopis a projít pohovorem do zaměstnání. Nedávno jsme vydali nový kurz o tom, jak se efektivně učit.
Záludná pohybová úloha na čluny na řece:
Nejdříve jste točil videa a až následně jste se stal skutečným učitelem?
Je to tak. Školy mě s nabídkou práce začaly oslovovat, až když jsem byl známý na internetu. Původně jsem ani nehledal učitelské zaměstnání. Po pravdě jsem to vlastně ani dělat nechtěl.
Ocitl jste se v učitelské branži tak trochu náhodou?
Jasně. Jednou jsem se náhodou na nějaké akci potkal s ředitelkou školy, kde učím. Ta mě oslovila v době, kdy měly začínat povinné maturity z matematiky, jestli bych jim s tímhle předmětem nepomohl. Šlo o vytvoření koncepce výuky a pomoc při výběru dobrých učitelů. V tu dobu byl problém sehnat dobrého matikáře, a tak jsem tu funkci z nouze vzal já. Najít učitele matematiky je totiž peklo a najít dobrého učitele matematiky je dvojnásobné peklo.
Asi vám to bylo souzeno…
Když se mě máma asi před dvaceti lety ptala, jestli bych nechtěl být učitel, říkal jsem jí, co blbne, že nikdy nebudu učitel. Učitelství máme v rodině, takřka všichni moji předci byli učitelé. Asi mi to opravdu bylo souzeno. Nyní ale musím říct, že je to boží. Neskutečně mě učení baví.
Důkazem toho je i vaše ocenění – loni jste vyhrál hned čtyři ceny v anketě Zlatý Ámos, která je udělována nejoblíbenějším učitelům z celé republiky. Jak si cen vážíte?
Zlatý Ámos je nádherná akce, která ukazuje, jak moc jsou dobří učitelé potřeba, a Slávek Hrzal s Jiřinkou Vrbovou (organizátoři) odvádí skvělou práci při propagaci učitelského poslání. Takže jsem z toho měl samozřejmě obrovskou radost. Snažím se, aby mi to nestouplo do hlavy, což bylo ze začátku hodně těžké, protože po vítězství se na vás najednou obrátí velká mediální pozornost. Nejdůležitější je ale nechávat ze sebe každý den maximum ve škole. Já jsem vlastně ani nepočítal s tím, že bych to mohl vyhrát, protože tam se mnou bylo tolik skvělých učitelů, že to mohl vyhrát kdokoliv z nich.
Když jste zmínil putovní korunu a žezlo. Kde máte tyto artefakty vystaveny?
Koruna a žezlo je putovní. Zanedlouho bude finále dalšího ročníku soutěže a já musím tyto předměty předat novému vítězi, ale abych se přiznal, vůbec nevím, kde je mám. Doufám, že je najdu. (směje se)
Jaký jste vlastně učitel?
To byste se měl spíš zeptat mých studentů. Jako první bych řekl, že mě hrozně moc baví učit. To je nejdůležitější. Kdybych se měl pak realisticky popsat, řekl bych, že se neberu moc vážně. Umím si udělat legraci sám ze sebe, což myslím, že děcka baví. Dál bych řekl, že prostě matematiku umím učit. Hrozně moc mi pak na mých studentech záleží, chci jim předat co nejvíce.
Vy jste evidentně opakem, ale v našem školství je pořád mnoho pedagogů, kteří zkrátka učit matematiku neumí. Proč tomu tak je?Myslím si, že tam hraje roli většinou několik faktorů. Ač se to nezdá, tak učitel má na výuku hrozně málo času. To, co mi YouTube umožňuje, je se tématu věnovat, jak dlouho chci. Třeba vysokoškolské kurzy, tedy jedno téma, mají například devět hodin. Jedná se o velmi koncentrovaný způsob výkladu. Mezitím v reálu na přednáškách mají na stejné téma třeba dvě hodiny. Dalším problémem vysokých škol je to, že někteří lidé, kteří tam učí, vypadají, jako kdyby jim moc nezáleželo na tom, jestli jejich výklad někdo pochopí.
To samé se týká i škol středních?
Co se týče středních škol, je tam problém v tom, že je strašně moc věcí, co by se mohly probrat. Učitelé si dost často myslí, že musí se studenty probrat úplně všechno, takže hrozně ženou a nedělají matematiku pořádně… a takhle to prostě nejde. Jednou z mých největších učitelských zásad je to, že všechno, co říkám, musí z něčeho vyplývat. Všechno na sebe musí navazovat a nesmí padat žádné vzorečky z nebe. Stojí to ale čas, a tak musí člověk zvážit, které věci vynechá, protože na to prostě není čas. Kdyby se děti neučily čtyři roky na střední škole nic jiného než matematiku, stejně bychom ani zdaleka nevyčerpali to, co se lze naučit. Všechno se stihnout nedá, ale někteří učitelé si myslí opak. Přispívají k tomu i učebnice, ve kterých je toho většinou strašně moc, což je v pořádku, ale učitelé by si měli zvážit, jestli musí probrat opravdu všechno co tam je, za cenu toho, že to nebude kvalitní.
Těžká hádanka, kterou málokdo vyřeší:
Existuje podle vás ještě další důvod?
Jedna věc je, že učitel musí látce rozumět. Druhá, že ji musí umět opravdu dobře vysvětlit. Na matematice je strašně důležité vysvětlit koncept, podat myšlenku, umět ta děcka navést k tomu, aby na některé věci přišla sama. Nechci moc učitele kritizovat, ale těch opravdu dobrých máme pořád málo. Jsem rád, že na škole, kde učím, máme skvělý tým.
Proč je matematika u žáků a studentů často tak velkým strašákem?
Myslím, že zapomínáme dětem ukazovat, k čemu je matematika v životě dobrá. Zapomínáme na praktickou aplikaci. Někdy proto, že nestíháme, někdy proto, že tu aplikaci neznáme… Každý kousek matematiky ale má svoje praktické užití. My jako učitelé bychom o nich měli vědět a umět to žákům nebo studentům ukázat. Není to leckdy úplně jednoduché ukázat, ale minimálně bychom o tom měli mluvit. Ideální stav podle mě je, když se dítě nemusí ptát, k čemu je daná látka dobrá. Problém je v tom, že z pohledu učitele jsou za tím stovky hodin studia. Já trávím několik set hodin ročně tím, že se učím nové věci. Je to velmi náročné, ale tohle je to, co nás učitele udržuje takzvaně fresh. Musíme být sami studenty a dozvídat se stále nové věci. To v nás pak udržuje nadšení, které pak můžeme předávat dál.
Blíží se přijímací zkoušky na střední školy. Co byste uchazečům poradil?
Záleží na tom, kdy by se mě na radu zeptali. Těm žákům, co jdou k přijímačkám až třeba za rok, bych doporučil, aby se zaměřili na podkladové učivo. Hrozně moc lidí dělá tu chybu, že pořád jen dokola dělá testy. To však není kvalitní příprava. V první řadě by se měli snažit porozumět učivu.
A těm, které čekají přijímačky už za několik týdnů?
Těm, co jdou k přijímačkám teď, respektive za měsíc, bych doporučil ladit formu právě na konkrétních úlohách. Nechci moc živit tu hysterii, která kolem přijímaček panuje, ale pravda je, že jsou teď silné ročníky a na spoustě škol je přetlak. Poradil bych jim to, co se snažím aplikovat u sebe, když mě čeká nějaký důležitý okamžik. Dej do toho maximum co můžeš, a buď to dopadne nebo ne. Ale nechceš si pak říkat, že jsi mohl udělat víc.
Je něco, co byste v závěru chtěl vzkázat čtenářům?
Čtenářům bych chtěl vzkázat, že matematika je nádherná a užitečná. Všechno v ní do sebe zapadá. Je to nesmírně krásná věda, i když vám to možná zrovna váš učitel ukázat neumí. (směje se) Lidé si myslí, že matika není k ničemu dobrá, ale naše moderní civilizace je postavená na technologickém pokroku. Všechny tyto technologie od toho, že bydlíme v domě, který nespadne, přes počítače, až po možnost rozsvítit si žárovku, jsou postaveny na přírodních vědách, které se opírají o matematiku. Kdyby vědci, biologové, inženýři a další odborníci nerozuměli matematice, nic z toho by nebylo možné. Kdybychom ze znalostí lidstva vymazali matematiku, vrátíme se zpátky do jeskyní.
A ještě jedna věc na odlehčení. Nepletou si vás lidé s kontroverzním YouTuberem Markem "Datlem" Valáškem? Přeci jen vás pojí stejné jméno i příjmení…
Někdy jo, ale je to samozřejmě úplně někdo jiný. A víte co je na tom nejvtipnější? Když mi bylo asi šest let, jezdil jsem na tábory, kde jsem měl přezdívku Datel. (směje se)
Marek Valášek
Marek Valášek se narodil v roce 1982 v Praze. Po základní škole vystudoval pražské gymnázium ve Voděradské ulici a následně studoval pět let fyziku na Matfyzu.x Je autorem oblíbených edukativních videí na platformě YouTube, provozuje také úspěšné portály Mathematicator a LearnTube, které nabízejí žákům a studentům možnost zakoupení ucelených videokurzů. Aktuálně učí na anglicko-českém gymnáziu Amazon v Praze a 1.IT Gymnáziu v Satalicích. Je ženatý a má dvě děti. Ve volném čase rád učí matiku a hraje počítačové hry.
28
1
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
