Na poli u hřbitova pracují archeologové už od minulého roku. „Víme, že tady bylo sídliště z doby římské. Objevili jsme ho na základě geofyzikálního průzkumu a sondáží. Vyhradili jsme si prostory, kde jsou doloženy objekty. Vypadá to, že je tady jedna chata z doby římské, výrobní objekty, našli jsme hodně strusky, mazanici a také jsme objevili krásnou germánskou a římsko provinciální keramiku,“ přibližuje výzkum archeolog Eduard Droberjar.

Průzkum hrobky Vojtěcha z Pernštejna
Vstupte a zemřete. Prokletou hrobku Pernštejnů zkoumají archeologové

V zemi zachytili i pec, ve které zřejmě Římané vypalovali keramiku. K sídlišti patřilo také nedaleké pohřebiště, které prozkoumali v minulých letech. V bedně ve stanu jsou také zlomky keramických misek, cedníku a dalších výrobků. Studenti archeologie opatrně ometají části dalších nálezů.

Nadšená studentka

Do výzkumu se náhodou zapojila i Klára Vašíková z Chornic. „Tahle práce se mi odmalička líbila. Toužila jsem po tom si to zkusit a potkala jsem pana Droberjara, který mi to nabídl. Našla jsem už nějaké střepy, kosti zvířat, keramiku. Studuji veterinární školu v Boskovicích a tady můžu využít své zkušenosti třeba při poznávání kostí, které najdeme v zemi,“ říká studentka Klára.

Srpnový archeologický průzkum na severní skále hradu Kalich u Třebušína přinesl řadu objevů.
Na hradě Kalich u Třebušína našli šipky do kuše i tajemnou kamennou skříňku

V Jevíčku a okolí pracuje docent Droberjar už deset let. „Každý rok je překvapením, objevují se nové poznatky, lokality přibývají. Není to jen pohřebiště, které jsme zkoumali. Máme nálezy sídlištního charakteru a kontaktů mezi vojáky, kteří se sem dostali v době Markomanských válek. Nálezy dokládají styky mezi vojáky a obchodníky,“ říká Droberjar.

V Jevíčku chce ještě zůstat, podle něho je tady mnoho nedořešených otázek z minulosti. Na Malou Hanou se dostali archeologové před deseti lety náhodou, a to když se v místě pohřebiště objevily fragmenty bronzových nádob a spon.

Mimořádný význam 

Tak začalo zkoumání lokality, která je pro historiky velmi zajímavá. „Jevíčko má mimořádný význam. Je tady možné sledovat vztahy mezi Římany a Germány, je to nejsevernější místo, kam Římané ve střední Evropě pronikli. Předpokládám, že tady docházelo k bitvám a rovněž mezi sebou obchodovali. V závěrečných fázích Markomanských válek můžeme sledovat velký zájem Římské říše o ovládnutí jižní Moravy a části Slovenska. Území mělo být přebudované na novou římskou provincii a tábory Jevíčko, Hulín a další lokality měly být severní hranicí,“ vysvětluje archeolog.

Sídliště, které nalezli archeologové na poli v Jevíčku, pravděpodobně fungovalo jen několik desetiletí a takových lokalit podle historiků v České republice moc není.

Tajemný modrý plamenný vír vzrušuje lidstvo odpradávna
Tajemný modrý plamen, který podle pověstí stráží poklady, může znamenat revoluci

Výzkum u Jevíčka přinesl za deset let bedny nálezů. Jde o keramiku, stříbrné germánské a římské spony, militaria a další předměty. Nálezy mohou lidé vidět v muzeu v Boskovicích.

Eduard Droberjar má jeden sen a ten by se mu mohl na Malé Hané splnit. „V lesích nacházíme různá militaria a chtěli bychom někde tady najít bojiště. To by byl evropský fenomén. Bojiště z doby římské jsou zatím známá jen dvě. Tady je možná ukryté další,“ míní archeolog.