Vědci objevili u netopýrů další virus, je v úzkém vztahu se SARS-CoV-2

Zatím převažující vědeckou hypotézou týkající se vzniku a šíření nového typu koronaviru je, že se tento virus vyvinul přirozeně, pravděpodobně v nějaké jeskyni obývané netopýry, a pak se šířil přes zvířecí hostitele, dokud nezmutoval tak, že se mohl přenést snadno i na člověka a vyvolat současnou globální pandemii.

Teorie o přirozeném vzniku viru

Tuto teorii podporuje také nová studie, popisující nález blízkého příbuzného viru SARS-CoV-2, který se rovněž objevil u netopýrů a jenž vykazuje podobný vývoj - také u něj se objevily mutace v podobě dalších "vkladů" genetického materiálu do genomu viru, což ukazuje, že složení viru se tímto způsobem opravdu měnit může a že je tato změna přirozená. 

Vědci objevili nové mutace koronaviru. Jedna z nich je znepokojivá

"Od objevení viru SARS-CoV-2 vznikla spousta nepodložených tvrzení o jeho údajném laboratorním původu. Ta se opírala zejména o to, že doplnění viru o proteinový hrot S1 / S2 je velmi neobvyklé, což mohlo nasvědčovat laboratorní manipulaci. Naše práce však velmi jasně ukazuje, že tyto jevy se vyskytují přirozeně ve volné přírodě. To nám poskytuje silný důkaz proti teorii, že SARS-CoV-2 unikl z nějaké laboratoře," řekl serveru Science Alert mikrobiolog Weifeng Shi z První lékařské univerzity v čínské provincii Šan-tung.

Tento nově objevený netopýří koronavirus, označený jako RmYN02, byl identifikován při analýze 302 vzorků z 227 netopýrů, odebraných v jihočínské hornaté provincii Jün-nan v druhé polovině roku 2019.

Po analýze virů nalezených v těchto netopýřích vzorcích dokázal tým odhalit dva téměř kompletní koronavirové genomy - RmYN01 a RmYN02.

"RmYN01 měl se SARS-CoV-2 jen nízkou shodu, ale RmYN02 byl něco jako jackpot. Tento koronavirus sdílí 93,3 procenta svého genomu se SARS-CoV-2 a jeden konkrétní gen zvaný 1ab sdílí dokonce 97,2 procenta genomu - což je dosud nejbližší shoda," uvádí Science Alert.

Česko vyvíjí vlastní vakcínu proti koronaviru. Zkoušky už probíhají

Navíc RmYN02 také obsahuje "přídavek" aminokyselin v bodě styku dvou podjednotek (S1 a S2) jeho proteinu S. Kombinaci S1 a S2 má i SARS-CoV-2: S1 je část proteinu "rozpoznávající" buněčný receptor uložený hluboko v lidských plicích, S2 zase obsahuje základní prvky potřebné pro to, aby se vir na plicní buněčné membráně přichytil. Dohromady tedy vytvářejí tzv. protein S, onen nechvalně známý bodec či hrot, jímž se vir přichytává na lidské plíce.

Přestože aminokyseliny podjednotek S1 a S2 nejsou v obou virech totožné, už sám fakt, že se u obou virů dodatečně objevily, svědčí o tom, že k takovým jevům může docházet přirozenou cestou, bez laboratorního zásahu.  

Netopýři jsou hotovou zásobárnou koronavirů

Navzdory podobnostem to neznamená, že RmYN02 je přímým předkem viru vyvolávajícího onemocnění COVID-19 - už proto ne, že má ve všech vázacích doménách umožňujících napojit se na receptor jen nízkou shodu s virem SARS-CoV-2, pouze 61,3 procenta.

Přesto však je objev nových koronavirových genomů nesmírně užitečný při zkoumání, jak se virus SARS-CoV-2 vyvinul do současné podoby.

Hledá se vakcína. Unie vybrala na výzkum přes sedm miliard eur

"Naše studie znovu potvrzuje, že netopýři, zejména netopýři rodu Rhinolophus (vrápenci), tvoří důležitý přírodní rezervoár koronavirů a že v současnosti přenášejí nejbližší příbuzné viru SARS-CoV-2," píše vědecký tým ve studii, publikované v Current Biology.

Podle nich je nyní důležitá analýza dalších vzorků od většího množství druhů volně žijících živočichů - ta by mohla odhalit další koronaviry, jež jsou se SARS-CoV-2 spojeny ještě těsněji, a tím i blíže objasnit, jak se tento virus objevil u lidí.