Břetislavova ulice
Břetislavova ulice v Praze.Zdroj: David Černý
Vzácný úkaz v Břetislavově ulici se vyskytuje vždy po ránu, kdy do ní na chvilku nakoukne slunce. Ulice vede takřka přesně západovýchodním směrem a je velmi úzká, takže je prakticky stále ve stínu. V dobách, kdy Malou Stranu postihovaly morové epidemie a hřbitovy nestačily přijímat mrtvé, sloužila ulice i jako jakési dočasné uložiště mrtvých těl, které ve stínu pomaleji podléhaly zkáze.
Břetislavově ulici se říkalo Umrlčí nebo Hřbitovní také proto, že se skrz ní odebíraly pohřební průvody z Vlašské ulice (dnes Tržiště) směrem ke Šporkově ulici, kde bývalo u zrušeného kostela svatého Jana v Oboře pohřebiště. Je zde pochován i slavný barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel a Aegidius Sadeler autor Sadelerova prospektu nejslavnějšího vyobrazení Prahy z roku 1606.
Dům u poslední lampy
Dům u poslední lampy ve Zlaté uličce v Praze.Zdroj: David Černý
Ve Zlaté uličce na Pražském Hradě stojí dům, který nemůže spatřit každý. Podle vyprávění pražského mystika Gustava Meyrinka ho můžou spatřit jen vybraná nedělňátka (to jest lidé narození v neděli), která mají dar vidění. Tento dům ale ukrývá základní kámen Prahy. Podle proroctví kněžny Libuše se Praha má založit na vysokém ostrohu nad soutokem Vltavy a Brusnice. Pražský hrad a Zlatá ulička na takovém místě stojí.
Záhadná socha klíčníka
Záhadná socha klíčníka ve Staroměstské mostecké věži v Praze.Zdroj: David Černý
Staroměstská mostecká věž skrývá jednu z nejzáhadnějších gotických soch v Praze. Říká se jí klíčník nebo také věžník. Stojí na vrcholu schodiště vedoucího na věž. Chybí jí nos a levá paže, má znetvořený obličej a záda hyzdí velká jizva. Když se pozorně podíváte do vlasů na temeni jeho hlavy, najdete kousek malé pravé ruky, snad dětské. Soudí se, že ručka patřila malé postavě, kterou nesl klíčník na zádech a která byla zničena. Socha zřejmě hlídá přístup na věž. Na opasku mu visí velký klíč a nůž. Směšně působí i to, že si spěšně kasá roucho, jako by pospíchal na záchod.
Pražský orloj
Orloj na Staroměstském náměstí v Kolíně.Zdroj: Klára Hášová
Hodinovou a kalendářní desku pražského orloje obklopuje kamenný kruh, který je vyzdobený květinovými a zvířecími motivy. Celý kruh kalendářního kola obepíná kamenná vinná réva. Najdeme zde i opici a ptáka s dlouhým krkem, který by mohl být i fénix, symbolizující koloběh života, obnovy a zmrtvýchvstání. Mezi listy révy najdete i další ptáky, dokonce i skřítka. Kolo a vlastně i celý orloj podpírají dvě postavy kameníků. Jsou to výrazné skulptury, které jsou zřejmě zobrazením tvůrců orloje. V temné dutině na západní straně orloje, kam nikdy nepronike sluneční světlo, je ukrytá sova - symbol noci, rozumu a moudrosti.
Čertovy kameny na Vyšehradě
Čertovy kameny na pražském Vyšehradě.Zdroj: Klára Hášová
Uprostřed staroslavného Vyšehradu za bazilikou svatého Petra a Pavla v Karlachových sadech trčí ze země tři o sebe opřené válcovité kameny. Jakoby je do země zarazil sám Belzebub. Však se těm kamenům říká Čertův sloup. Kameny jsou nejasného původu. Podle legendy je na místo dopravil ďábel. Vsadil se s knězem z baziliky, že donese sloup z Říma z chrámu svatého Petra dříve než farář odslouží na Vyšehradě mši. Svatý Petr pomohl faráři sázku vyhrát a rozzuřený čert hodil sloup na střechu kostela svatého Petra a Pavla. Sloup proletěl střechou a rozlomil se na tři kusy. Tato legenda je vyobrazena i na fresce v kostele.
Magický střed města v rotundě Nalezení svatého Kříže
Magický střed města v rotundě Nalezení svatého Kříže v Praze.Zdroj: David Černý
Rotunda Nalezení svatého Kříže je pokládána za opravdový střed města. Uprostřed ní se setkávají ramena symbolického kříže. Jedno rameno spojuje katedrálu svatého Víta s rotundou svatého Longina na Rybníčku, která stojí nedaleko kostela svatého Štěpána. Tuto osu protíná v místě rotundy druhá přímka spojující kostel svatého Klimenta v Petrské čtvrti a dnes již zbouraný kostela svatého Filipa a Jakuba, který stál na smíchovském Arbesově náměstí.
Ramena kříže tvořeného kotelními stavbami jsou stejně dlouhá - měří 2400 metrů. Rotunda stojí v místě bývalého rybníka, do něhož byla podle legendy vhozena ukřižovaná dívka, která přijala křesťanství proti vůli svých rodičů. V noci po popravě se podle vyprávění přehnala přes Prahu bouřka, během níž kříž z rybníčku vyplaval a ukázal se na hladině. Když se rotunda opravovala, byl v základech nalezen velký ztrouchnivělý kříž.
Poslední žijící svědek mučednické smrti 14 františkánů
Tis v klášteře na Jungmannově náměstí v Praze.Zdroj: David Černý
Ve františkánském klášteře u kostela Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí stojí starodávný tis. Roste v klášterním ambitu. Byl zasazen pravděpodobně při obnově zahrady v roce 1601. Některé zdroje uvádějí, že byl tis zasazen už v dobách Karla IV - to se ale nezdá pravděpodobné. Tento tis tak byl jako malý stromeček svědkem hrozné masové vraždy, která se v klášteře a kostele odehrála v roce 1612, kdy do areálu vtrhla lůza a velice krutý způsobem pobila 14 řeholníků. Tis červený je nejstarší strom v historické Praze.