Kliknutím zvětšíteÚdajně se vám říká vlasový chameleon…
Ano, jsem chameleon a nejen vlasový. Ale na vlasech je to u ženské samozřejmě vidět nejvíc. Za poslední rok jsem prošla několika výraznými změnami a všechny byly kvůli práci. Z dlouhovlasé tmavovlasé divoženky Pavly v Jitřní záři po krátkovlasou odrostlou blondýnu Juditku v seriálu Sex O’clock.
Byla jste jako holka zvídavá a toužila po změnách?
Odmala jsem na sebe věšela různé kostýmy, od hadru na nádobí po leskymo, peřiny, mamčiny prstýnky i tátovy uniformy. Hrála jsem si hry, příběhy s neexistujícími postavami. Hlavně večer, když všichni usnuli. Přes den jsem většinou běhala venku s partou kluků až do setmění.
Petra Bučková jako blondýna pro seriál Sex O´clock
Lidé po změnách touží, ale současně se jich vesměs bojí, a proto je častokrát raději neudělají. Vy ze změn obavy nemáte?
V práci změny vítám a potřebuju. V civilu jsem nenápadná, až… konzerva. Moje kamarádky, stylistky a návrhářky, mi občas pomáhají a půjčují šaty na premiéry. Mohly by vám vyprávět, jak těžké je donutit mě, abych byla odvážnější, nebo si třeba jen nalíčila pusu rtěnkou! Znají mě z obrazovky, z jeviště, z focení, vědí, co dovedu a jak proměny miluju, ale v civilu jsem usedlá.
Říká se, že ženy mění účesy, když kompletně přestavují svůj život. Změnila jste někdy účes právě proto?
Myslím, že ano. Většinou jsem si pak ustřihla dlouhé vlasy. A co se týče profesních proměn… Měla jsem období, kdy mě obsazovali do rolí milenek, byla jsem jako takový doplněk. Zadání znělo: hezká, sympatická, má dlouhé hnědé vlasy a ofinku. To je nuda. Děsná! Tak jsem vlasy ostříhala skoro na kluka, a najednou začala hrát bad girls, vojandy a mnohem zajímavější příběhy.
Bývala jsem pěkný cvalík
Za ta léta jste prošla rukama pěkné řádce vlasových odborníků. Máte oblíbené kadeřnické místo, kam jdete, když chcete jistotu?
Moje vlasy jsou v rukou salonu Franck Provost. Starají se tam o mě a já pro ně občas fotím krásné účesy. Vážím si toho, protože už mne znají a vědí, jak vyhovět někdy i nesnadným filmařským požadavkům. Podíleli se na mnoha mých zásadních proměnách.
Největší optickou proměnou jste tedy prošla kdy?
Má aktuální blonďatá vizáž je teď obrovská změna. Nepoznávám se, zvykám si. A pokud jde o proměnu tělesnou, tak ta byla v době, než jsem šla na vysokou, na obor činohra na JAMU. Byla jsem takový cvalík, měla asi dvaaosmdesát kilo a hned první rok jsem shodila deset, pak dalších deset. Jen pohybem a tím, že jsem byla šťastná, protože můžu studovat, co mě naplňuje, baví a vzrušuje.
A vaše největší životní proměna? Které období vás hodně formovalo?
Puberta byla nejtěžší, nebyla jsem na ni připravená. Ona se navíc prolnula se stěhováním, novou školou, rozvodem rodičů… Přibrala jsem, já byla neuvěřitelně nevinná a naivní a taky tenkrát potkala pár hodně zvláštních týpků.
Petra Bučková jako matka Judita v seriálu Sex O’clock
Divné bylo také období „korony“, kdy mi naplno došlo, že kultura je první, co se škrtne, když jde do tuhého, což je ale pochopitelné. A náročné bylo především období, když onemocněl můj muž a byl v nemocnici. Těch pár dní, než se vrátil, než jsme věděli, že bude v pořádku a jeho stav se nezhorší, mi přeházelo priority.
Změnila jste se?
Člověka, kterým jsem dnes, ze mne udělal čas strávený v nemocničních pokojích v organizaci zvané Zdravotní klaun. Dvanáct let jsem byla nejen herečkou, ale i nemocničním klaunem.
Osvědčilo se vám v osobním životě něco omezovat? A naopak, co byste chtěla nadále prohlubovat?
Velice se mi osvědčuje korigovat pracovní aktivity, ubírat. Nezasekat si rozvrh. Nevyplnit každý den až k prasknutí. Ale to, co dělám, dělat naplno.
Hlubiny mě vždycky lákaly
K vašim koníčkům patří potápění, před nímž má řada lidí respekt. Představy, co na ně může číhat v hlubinách, to jsou nekonečné fantazie. Vás krok do neznáma, navíc pod vodou, lákal?
Hlubiny mě lákaly vždy, jak mořské, tak hlubiny lidské psychiky. Pod hladinou se potkáte se svými strachy intenzivněji, proto je potřeba se vědomě zklidnit, dýchat pomalu, hýbat se plynule, vyrovnávat různé tlaky v hlavě a uších, jasně komunikovat s partnerem pomocí gest… Je to pokaždé výzva. Ale já nejsem žádný potápěč, potápím se jednou za uherský rok v teplých mořích.
Ráda taky plavu, často pod vodou. Je tam takové zvláštní ticho a pořád zkoumám, jak dlouho vydržím zadržet dech. Můj muž mívá sny o létání, já o tom, že jsem přišla na to, jak dýchat pod vodou.
Co nejzásadnějšího jste si z hlubin odnesla? Tedy nehmotného.
Že se strach dá prožít, a nemusí mě vyřadit ze hry.
Kromě potápění vám dodává energii…
… sauna! Taky mi pomáhá se pořádně vyspat a najíst.
Láska hory přenáší. Tušíte, co dělá láska s oceánem?
Splynou v jedno.
Z vašeho profilu na Instagramu je zřejmé, že žádný den není stejný. Popište svůj život?
Řekla bych, nevěřte sociálním sítím. Já tam vždy něco nasázím, právě když jsem na cestách. Třeba když jedu sedm hodin ve vlaku! Přece jen pracuji tak, že prodávám své tělo, vzhled, hlas a emoce, pracuji pro „moving pictures“, proto o sobě občas posílám zprávy v podobě obrázků. Ovšem není to v reálný čas a nejde o reálný život. Ale jinak souhlasí, že každý den je jiný, barevný. Můj život je taková koláž.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
