Kliknutím zvětšíteNa rozdíl od ostatních translidí na změny nespěchá. Přerodem prochází už pátým rokem, má za sebou hormonální terapii, začaly mu růst vousy a změnil se mu hlas. Jednu operaci má za sebou a další ještě před sebou.
Sebepoznání a složité počátky proměny prožil v Olomouci, kde studuje na vysoké škole. Bylo to tak možná jednodušší. Je to totiž podle něho samotného studentské město plné „exotů“. „Rodičům a nejbližšímu okolí jsem vše oznámil s přesvědčením, že to pochopí. A nepletl jsem se. Mám totiž štěstí na skvělé a chápající rodiče. Ze začátku jsem se sice setkával s rozpaky, ale se zavržením a odmítavou reakcí jsem nepočítal. První reakcí bylo, že jsem zdravý, a to je důležité,“ vzpomíná Toby.
„Rodičům a nejbližšímu okolí jsem vše oznámil s přesvědčením, že to pochopí. A nepletl jsem se.“ |
 Toby Švédů z Moravského Krumlova prochází změnou pohlaví. |
Do rodného města se vrací jen čas od času. Místní jeho přeměnu přijali. Ani rodiče nemluvili o žádných negativních nebo nepřátelských reakcích. Mladík jedním dechem dodává, že žádný relevantní pohled veřejnosti na transmuže není. Když se řekne transsexuál, spousta lidí si totiž představí podivného muže, který se obléká do ženských šatů. A tím to hasne.
Transsexualita je stav nesouladu mezi psychickým a anatomickým pohlavím. Projevuje se obvykle neztotožněním člověka s biologickým pohlavím a touhou být opačného pohlaví, mít jeho tělesné znaky a projevy. Transsexuál je buď člověk, který má primární pohlavní znaky muže, ale cítí se být ženou, nebo člověk, který má primární pohlavní znaky ženy, ale cítí se být mužem. Pro transsexuála se někdy používá zkratka Ts.
Chápající přijetí rodiny bylo pro řada jeho známých z transkomunity něco nepředstavitelného a nepochopitelného. Říkali mu, že ani neví, o čem to je, když jsem si neprošel peklem odmítnutí a zavržení. „Ale to přece nemá být norma. Rodiče by nás měli chápat a podporovat úplně ve všem,“ míní Toby. Dodává že, nejlepší reakce se dočkal od prarodičů.
„Babička s dědečkem ani nemrkli a byli úžasní. Navíc se pohybuji v trampských a folkových kruzích a vždycky říkám – když tohle dokáže s úsměvem přijmout banda šedesátiletých zarostlých trampů, nechápu, proč by to nedokázali ostatní. Častý argument je, že se okolí obává toho, že se z jejich blízkého člověka stane úplně jiný, cizí člověk. Ale ze zkušenosti mohu říct, že zůstáváme více méně stejní. Jen jsme o hodně šťastnější,“ uvažuje Toby.
„Babička s dědečkem ani nemrkli a byli úžasní.“ |
 Toby Švédů ze Znojemska se narodil jako dívka. Je transmužem, prochází změnou pohlaví. Před sebou má ještě jednu operaci. Foto: Archiv Tobyho Švédů |
Na samém počátku se ale musel vypořádat se zoufalým nedostatkem informací. Potřeboval zjistit, co se s ním děje, kam se může obrátit a jak a kdo pomůže celou situaci vyřešit. Nejvíce ze všeho mu pomohla znalost angličtiny, studuje totiž tlumočení a překladatelství na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Dostupné texty v češtině totiž pocházely z osmdesátých a devadesátých let a ji dávno neplatily. Žádné veřejné zdroje dostatek informací nenabídly, snad jen fungující komunita na sociálních sítích. Tam ale bylo nutné položit dotaz konkrétně a specificky, aby se dočkal očekávané odpovědi. Webové stránky v angličtině tak byly jedinou možností, jak získat potřebný přehled. „Dostal jsem se tak ke spoustě skvělých anglických textů o přeměně pohlaví a dospěl k tomu, že všechno na mě sedí. Cítil jsem se nepatřičně a nevěděl proč,“ popisuje mladík. Pak následovala návštěva sexuologa a psychologa, než se vůbec mohla rozjet celá „mašinérie“ úkonů. A změnil si jméno na nynější neutrální Toby Švédů.
Ještě před tím, než začala samotná přeměna, musel prodělat vyšetření u sexuoložky a psychologa. Pak následovala návštěva endokrinologie. Rok žil ve své nové roli a teprve pak mohl začít užívat hormony. Ty musí užívat lidé procházející přeměnou nejméně rok, teprve poté mohou uvažovat o operaci. Ze zákona je navíc dané, že každý transmuž nebo transžena musí podstoupit sterilizaci. „Snad by měl projít zákon, který by to zrušil. Světová zdravotnická organizace takovou podmínku označila za týrání. U nás jsou pohledy v komunity zakotvené v devadesátých letech a lidí tak spoustu kontroverzních věcí neřeší. V Americe by byl okamžitě soud, který by dotyčný vyhrál,“ podotýká Toby Švédů.
„Okolí se obává toho, že se z jejich blízkého člověka stane úplně jiný, cizí člověk. Ale zůstáváme více méně stejní. Jen jsme o hodně šťastnější.“ |
 Toby Švédů ze Znojemska se narodil jako dívka. Je transmužem, prochází změnou pohlaví. Před sebou má ještě jednu operaci. Foto: Archiv Tobyho Švédů |
Mladí lidé, kteří proměnou procházejí, podle něho často včas nemyslí na budoucnost a na to, že by vůbec mohli uvažovat nad potomkem. Je totiž možné nechat si zmrazit vajíčka nebo spermie před tím, než začnou hormony užívat. Většina lidí procházejících přeměnou pohlaví si to uvědomí pozdě. Možnost sice pořád ještě existuje, ale je nutné hormony na určitou dobu vysadit a tomu se jejich uživatelé brání.
Jako řešení nyní odborníci využívají hormonální léčbu a chirurgické zásahy, jejich cílem je změna anatomického pohlaví. Státy, které to umožňují, zpravidla stanoví i pravidla a podmínky pro úřední změnu pohlaví. V České republice je změna pohlaví přípustná na základě posouzení diagnózy i prognózy lékařskou komisí.
S vyřešením otázky nutné sterilizace a protlačením změny zákona pomáhá organizace nazvaná Transparent, která má své pobočky ve všech velkých městech. Jde o sdružení translidí, kteří pořádají workshopy a různé podpůrné skupiny, třeba i pro členy rodiny lidí, který složitým procesem přeměny procházejí. „Já sám tam nechodím, není totiž úplně jednoduché zůstat po takových setkáních pozitivní. Nepopírám ale, že někomu taková věc může pomoci. Často tam totiž docházejí lidé, kterým je patnáct nebo šestnáct,“ zmiňuje Švédů. Ke všem úkonům vedoucím k přeměně totiž potřebují mladí lidé souhlas rodičů. A dočkat se dospělosti v roli, které je pro ně nepřirozená, často není jednoduché.Zatím je řeč zákona jasná: Kdo neprojde sterilizací, nemůže si nechat změnit občanský průkaz. Přijetí změny politici zatím oddalují, stejně jako práva homosexuálů na manželství. „V Evropě už se v tomto ohledu spousta věcí změnila. Nikomu neubližujeme, nevíme, co politikům vadí a nemají v kapse žádné argumenty proti,“ vzkazuje Toby.
Rozhodnutí o přeměně pohlaví musí posoudit odborná komise. Tady už člověk nesmí mít vůbec žádnou pochybnost. Před samotnou komisí, záleží na každém slovu a v lidech často takové posuzování budí obavy. S odpovědí se musí totiž vejít do stanovených kolonek a často je to o slovíčkaření. A lidé, kteří se k přeměně odhodlají, musí být sami sobě právníky a rádci. Toby dlouho zůstával uprostřed a k sexuologovi šel s tím, že neví, co se s ním děje.
„Nikomu neubližujeme, nevíme, co politikům vadí a nemají v kapse žádné argumenty proti." |
 Toby Švédů z Moravského Krumlova prochází změnou pohlaví. |
Toby Švédů začal vystupovat jako muž a mluvit o sobě v mužském rodě asi dva roky po té, co začal přeměnu řešit. Čím je ale starší, dochází mu, že genderové role nemají v jeho pohledu na svět žádný význam a nesnaží se zapadnout do škatulky ideálního muže. Obléká se velmi podobně, jako dříve. Oblíbená je černá barva, tričko, džínsy, kožená bunda. A stejně jako před začátkem přeměny kombinuje dámské a pánské oblečení. Navíc, pro transčlověka je občas těžké sehnat padnoucí kusy oblečení, proto třeba kalhoty nosí většinou dámské, protože pánské mu nesednou.
V různých společnostech se liší způsoby, jak lidé transsexualitu prožívají i jak společnost k transsexuálním lidem přistupuje. V 90. letech 20. století se v západním světě zformovala hnutí transsexuálů, která prosazují rovnoprávnost a důstojnost transsexuálních lidí a právo na lékařskou i úřední změnu pohlaví. Vůči těmto snahám se staví odmítavě nebo rozpačitě konzervativnější části společnosti.
Snad jediný praktický problém, který s rodiči řešil, bylo zastavení koncertů rodinné folkové kapley Švédova trojka. Poté, co začal užívat hormony, se mu během roku změnil několikrát hlas. A zpívat se musel naučit znovu. Nyní už Švédova trojka takřka nekoncertuje a všichni její členové se věnují svým hudebním projektům.
Toby je introvert, všechen volný čas věnuje studiu. „Osobní život zatím neřeším, spoustu čau totiž trávím ve škole, vyčkávám. Ale jsme rád sám, jsem introvert. Překladatelství je naprosto samotářská práce, umím ale i tlumočit. Je to záležitost, která se děje v jeden určitý moment, kdy člověk ze svého samotářství vystoupí,“ míní Toby.
„Osobní život zatím neřeším, spoustu čau totiž trávím ve škole, vyčkávám.“ |
 Toby Švédů ze Znojemska se narodil jako dívka. Je transmužem, prochází změnou pohlaví. Před sebou má ještě jednu operaci. Foto: Archiv Tobyho Švédů |
A stejně je to i s koncerty. Hodně lidí nechápe, jak se svou osobností zvládne vystupovat. Prozrazuje, že je pro něho jednodušší postavit se před tři sta diváků v sále v sále, než si promluvit s jedním cizím člověkem z očí do očí. „Na pódiu si člověk nemusí na nic hrát, na nikoho nemusí dělat dojem, protože lístky už si návštěvníci koncertu stejně koupili,“ žertuje Toby.
Koncertování mu teď hodně chybí. Jak tvrdí, nemá kde se vybouřit, místo toho pořád jen sedí nad učením a nad prací. Samotářský život se ale snaží co nejvíc zúročit. Minulé léto vydal dvě alba, nadcházející léto by mělo vyjít další. „Jsou to sólovky, jen já a hudba, takže je to takové tiché osvobození. Zvědavé povahy mě najdou na všech streamovacích službách a na YouTube pod jménem Tobabe,“ prozrazuje.
Svou dosavadní zkušenost hodnotí jako úplně obyčejný život. Do konce života je sice odkázaný na hormonální injekce, ale jak sám říká, léky přece bere v dnešní době skoro každý. „Nemá cenu se rozčilovat nad malými věcmi, jako třeba že měřím ve čtyřiadvaceti jen sto šedesát centimetrů nebo že můj hlas nikdy nebude tak hluboký jako u ostatních chlapů. Nevadí mi, že jsem tak trochu prcek, na tom přece není nic až tak zvláštního. A podle hlasu mě aspoň každý pozná. Celé tohle martýrium člověka naučí, aby se nesoustředil na špatné maličkosti. Zkrátka se musíme přijmout tak, jak jsme, a vytěžit z toho co nejvíc. Navíc to zocelí nervy a naučil jsem se odhadnout lidi,“ odhaluje.
Mezi neurology a sexuology postupně převažuje názor, že psychické pohlaví je determinované speciálním mozkovým centrem pohlavní identity a že psychická pohlavní identita je určena nejpozději během nitroděložního vývoje. Žádné výzkumy však nejsou stoprocentně exaktní.
Jedním dechem dodává, že to chce pořádnou dávku pozorovacího talentu naučit se rozeznávat, kdy se lidi přeřeknou, a kdy naopak říkají špatným jménem nebo ho špatně oslovují schválně. „Musel jsem se naučit na tohle přiměřeně reagovat. Další věc byla slušně odmítnout prosbu o ukázání starých fotek nebo otázky na to, co mám vlastně v kalhotách,“ krčí rameny Toby.
Dodává, že některým translidem tyto věci velmi ubližují. Staré vzpomínky většinou nejsou pro lidi z transkomunity nijak šťastné, pro Tobyho to naštěstí tak úplně neplatí. „Je potřeba se uklidnit, zastavit se, a vysvětlit člověku, proč přesně je to, co říká problematické a co to může transčlověku způsobit. Jasně, že to často vysvětluji pořád dokola, ale podle mě je to ta jedna věc, kterou můžeme pomoct celé komunitě,“ uzavírá Toby
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
