Stát chce zvýšit věkový limit pro umělé oplodnění. Rodičky „stárnou“ i bez toho

V současnosti je tato hranice nastavena na 39 let, pokud poslanci návrh odsouhlasí, měla by se zvýšit na čtyřicet let.

„Věk pro provedení mimotělního oplodnění hrazeného z veřejného zdravotního pojištění je v České republice jeden z nejnižších v Evropské unii,“ konstatuje v odůvodnění ministerstvo zdravotnictví s tím, že to doporučují odborné studie, pracovní skupiny úřadu i ministerstvo práce ve své koncepci rodinné politiky.

Stárnoucí matky

Věk prvorodiček i dalších rodících žen přitom v Česku setrvale stoupá. Ještě v roce 1989 měly matky první dítě ve 22,5 roku věku, loni to bylo už 28,5 roku. Průměrný věk při narození dítěte u žen vzrostl za stejnou dobu z necelých pětadvaceti na více než třicet.

Koronavirus není chřipka. Plíce zůstávají poškozené celé měsíce

Demografové a sociologové to přičítají měnícímu se životnímu stylu, kdy se například prodlužuje délka studia, lidé déle cestují a odkládají založení rodiny.

Evropské čtyřicítky

Není tak divu, že se čím dál častěji objevují i ženy, které mají dítě až po čtyřicítce. Zatímco až do roku 2002 se jejich počty pohybovaly ve stovkách, nyní jde již o tisíce. Loni jich bylo téměř 4,8 tisíce. To je skoro dvakrát tolik než v roce 2012.

Bublinková koupel je zázrakem pro tělo i mysl. Není však vhodná pro každého

A Česko v tom není samo, žen, jež rodí po čtyřicátém roku věku, přibývá v celé Evropě. Podle Eurostatu se jim narodí každé dvacáté dítě. Česko se v žebříčku nachází někde uprostřed.

„Největší podíl dětí narozených čtyřicetiletým a starším matkám byl zaznamenán ve španělském regionu Galicie, 12,9 procenta,“ uvádějí evropští statistici.